Proti výstavbě moderní spalovny se v průzkumu, který si nechal vypracovat krajský úřad, vyjádřilo sedm z deseti občanů Jihlavy. Pokud už by ovšem někde zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) muselo stát, nejčastěji lidé volili městskou část Henčov, kde je 
v současné době komunální skládka, na kterou se sváží odpad z Jihlavy.

Na druhé straně však současný způsob nakládání s odpady, tedy skládkování, se lidem také nelíbí. „Při vzájemném srovnání dopadu skládkování komunálního odpadu a jeho energetického využití vnímali respondenti pozitivněji ZEVO," poznamenal Jiří Remr z Markentu, který průzkum zpracovával. Čtyři z pěti dotázaných se potom domnívají, že by spalovna skládku v Jihlavě mohla nahradit.

Od toho, aby lidé projekt moderní spalovny plně podpořili, je zrazují především ekologické obavy. „Lidé se obávají zvýšeného provozu nákladních aut s odpady, hlučnosti, zvýšené koncentrace dioxinů a zápachu," vyjmenoval nejčastěji uváděné obavy Remr.

Skládka bude plná už za šest let

Přitom spalovna, která je součástí krajského projektu Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNOV), je pro Jihlavu stěžejní projekt. „Není jiné cesty a vedou mě k tomu zcela pragmatické důvody. V roce 2014 nás čeká poslední 8. etapa rozšíření skládky na Henčově o 120 tisíc tun odpadu. V současné době na ni ročně odvezeme asi 40 tisíc tun odpadu, takže odhadujeme, že v roce 2018 bude plná," vypočítal životnost henčovské skládky Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy, které skládku provozují.

Nové skládky se povolovat přestanou a do té doby Jihlava musí vyřešit, co s odpady. „Dnešní spalovny už jsou moderními zařízeními. Dovolím si říct, že lidé, kteří pálí doma v kotlech například i pet lahve, zatíží ovzduší více než plánovaná spalovna," dodal Málek. Spalovna by mohla sloužit k likvidaci směsného odpadu z celého kraje.

Od samého počátku je proti výstavbě spalovny sdružení Arnika, které se bije za recyklaci odpadů. „Z průzkumu vyplynulo, že celých 90 procent obyvatel Jihlavy pokládá za šetrné k přírodě třídění s následnou recyklací, používání méně obalů a systém vratných obalů a jejich následovné použití. Spalovnu si lidé nepřejí," shrnul závěry průzkumu předseda Arniky Jindřich Petrlík.

Podle Arniky krajský projekt ISNOV nedostatečně reflektuje přání místních obyvatel. „Dále by například šedesát procent lidí chtělo nový, podstatně rozšířený sběrný dvůr, spalovnu by chtělo jen necelých čtyřicet procent," dodal Petrlík.

„Z průzkumu je patrné, co lidé chtějí vědět a jaké informace postrádají. Regionální průzkum víceméně koresponduje s celostátním vnímáním problematiky nakládání s odpady," sdělila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Podle ní bude s ohledem na výstupy šetření a evidentní veřejný zájem pokračovat poskytování informací o problematice odpadů, které veřejnosti chybí. „Průzkum včetně odborného komentáře zpracovatele bude v následujících dnech zveřejněn na stránkách krajského úřadu www.kr-vysocina.cz, odpady Vysočiny.

Průzkum byl prováděn během měsíce srpna a zúčastnilo se ho 351 respondentů.