S nápadem využívat improvizované nízkonákladové přístřešky přišel uvolněný radní pro sociální oblast Daniel Škarka. Poté proběhla debata, zda jsou v krajském městě potřeba. Novinka dostala zelenou a magistrát se na spolupráci domluvil s SKP, které s lidmi žijícími na ulici pracuje. Středisko od města dostalo dvacet tisíc korun, za ně se pořídilo šest kusů.

Nezisková organizace rozšíření svých služeb uvítala. Noclehárna, kterou provozuje, není ve finále pro úplně každého člověka v nouzi. Jako sociální služba se řídí některými pravidly. Jednak funguje na ambulantní bázi - člověk se v ní může ubytovat vždy jen na jednu noc a ráno její prostory opustit, druhou podmínkou je zaplacení poplatku deseti korun. Třetí je stav klienta, který nenarušuje poskytování služby. To se týká hlavně lidí pod vlivem alkoholu, dále například nemocných nebo toho, kdo přijde s partnerem nebo se psem.

V zahradě u střediska už dva měsíce stojí pět iglú pro jednotlivce a jedno pro pár. Jsou vyrobena z pěnového materiálu s izolační fólií. Ve dveřní části jsou otvory, které zajišťují přístup čerstvého vzduchu. Iglú se dá snadno rozložit, sbalit a přenést na jiné místo. Je tedy vhodné i pro osobní užití. Mělo by vydržet několik zim. Dá se v něm přespat ve spacáku a karimatce, ale SKP by chtělo postupně pořídit lepší vybavení.

Ze zkušeností pracovníků SKP vyplývá, že novinku lidé bez domova využívají nárazově. Každou zimní noc obsadí lidé zpravidla dvě až tři z nich, některé dny jsou obsazeny všechny. I kvůli zatím krátké době provozu je podle radního Škarky předčasné jejich využití a přínos hodnotit. „Zažíváme totiž teplou zimu, proto poptávka není zatím velká. Provoz při mínus deseti nebo patnácti stupních jsme ještě nezažili,” vysvětluje Škarka a dodává, že na základě zkušeností z letošní zimy se město rozhodne, zda jejich počet rozšíří.

Radnice reaguje i na výtky, že tato novinka neřeší problém s bezdomovectvím v krajském městě. „Systémové řešení to není, je to v podstatě hašení požáru. Na systémovém řešení pracujeme, ale vyžaduje velké finanční prostředky, které musíme najít,” reaguje radní Škarka.

Přímo v Jihlavě sociální pracovníci města identifikovali na 130 rodin, které jsou v bytové nouzi. Na ulici žije přibližně 80 lidí. Jihlava aktuálně disponuje šestnácti sociálními byty pro lidi v nouzi, letos přibudou další čtyři. Město se také před časem rozhodlo po vzoru Brna navázat na metodu Housing First, kdy moravská metropole vyčlenila množství bytů, v nichž rodiny bez domova získaly klasickou nájemní smlouvu a intenzivní podporu sociální pracovníků.