U letošní Hubertovy jízdy bude napsáno, že ji provázelo skvělé počasí, což v Proseči na Hubertovu jízdu rozhodně nebývá pravidlem. „Letos je opravdu nádherně. Účast je velice pěkná, všichni si to určitě báječně užijeme. Hlavně, aby se nastala nějaká nepříjemnost," říkala při nástupu účastníků Alena Hrnčířová.
Její manžel Zdeněk Hrnčíř jel i letos v čele, roli mastera zastává o Hubertově jízdě už dvě desetiletí. „Převzal jsem to po tátovi a už ani nepočítám, kolikrát jsem byl master," povídal muž, který ostatní jezdce během zhruba čtyřhodinového programu vedl.

Do Proseče zamířili letos bezmála čtyři desítky jezdců a koní. Jejich krásu, umění i sportovní kvality jako každým rokem obdivovaly stovky návštěvníků programu.

Václav Staněk, přestože je rovněž z Proseče pod Křemešníkem, jel Hubertovu jízdu poprvé. „Je tady víc lidí než na mistrovství republiky," hleděl ze sedla na zaplněnou louku. Podle Zdeňka Hrnčíře přišlo určitě přes tisíc lidí.

Václav Staněk ale žádnou nováčkovskou trémou netrpěl. „Hubertovu jízdu jedu sice poprvé, ale program i zdejší terény znám, vím, co mě čeká," přemítal před odjezdem do přírody.

Podruhé přijela na Hubertovu jízdu do Proseče Klára Nacházelová z Obrataně. „Byla jsem tady předloni a moc se mi tady líbilo, proto jsem si po roční pauze tuhle akci zopakovala," vysvětlovala okolnosti své účasti mladá jezdkyně.

První část programu se odehrála hned kousek nad Prosečí, kde organizátoři připravili úvodní skokovou sérii nad přírodními překážkami. Poté následoval přesun na legendární Sluneční paseku, kde došlo na krátký odpočinek i na občerstvení.

Pak se celá početná skupina vracela do Proseče, přičemž nemohla chybět atraktivní skoková exhibice u rybníka. V Proseči se následně konal vrchol programu, závěrečný hon na lišku, přesněji řečeno na mastera s připnutým liščím ohonem na rameni.

Úspěšná jezdkyně, trenérka a chovatelka koní Radka Dvořáková nechyběla na Hubertově jízdě od obnovení akce v roce 1994 ani jednou, vždy pochopitelně v sedle některého ze svých koní. Letos se v Proseči objevila ve zcela nové roli, s půlročním synkem Matějem v kočáře. „Ať si malej pomalu zvyká. I když on bude možná po tátovi spíš fotbalista," říkala tak trochu v žertu. Zcela vážným důvodem ovšem byla účast party mladých jezdkyň, které ve svém rynáreckém klubu připravuje. „Samozřejmě, že jsem přišla podpořit holky," dodávala.

Jejich řady možná za pár let rozšíří třeba Karolína Slabá, která se s bratrem Štěpánem a rodiči přišla podívat na prosečskou Hubertovu jízdu poprvé. „Je tady pěkně, moc se mi líbí Rašlík z Rynárce. Dokonce mi vůbec není zima, i když tady docela fouká," vyprávěla šestiletá školačka.

Vladimír Kalina naopak přiznával, že patří do početnější skupiny těch, kteří se přijíždějí kouknout na program pod Křemešníkem každý rok. „Nikdy si tuto nádheru nenecháme ujít, jezdíme sem pravidelně. Letos je navíc skvělé počasí, nic tomu tady nechybí," dodával Vladimír Kalina.