Boj s potkany je věčný. To moc dobře ví i ředitel třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti (VAS) Jaroslav Hedbávný, který nyní natočil film o kanalizační vodě.

„Právě potkani způsobují korozi kanalizace. Vyžerou ji kolem přípojek a pak vznikají kaverny. Kvůli tomu se potom propadají třeba chodníky na sídlištích, kde se potkanům daří, protože tam mají dost žrádla v kontejnerech. Proto se ve městě dělá plošná deratizace, kterou se snažíme koordinovat. Většinou je to společná akce vodáren a daného města,“ vysvětluje Hedbávný.

V kanalizaci se podle něj najdou opravdu zajímavé skvosty. „Vzpomínám si, že naši pracovníci tam jednou objevili i hada. A nebyl zrovna malý,“ usmívá se ředitel.

Podle něj ale jeho podřízeným největší vrásky na čele dělají vlhčené ubrousky. „Ty jsou obrovský problém poslední doby. Jsou praktické a populární, ale nesmí se házet do záchodu či kanalizace. Klasický papírový ubrousek nebo toaletní papír se ve vodě za chvilku rozloží a zmizí. Vlhčený ne. Jedná se o vlákna, ta se nemohou rozložit. Pokud projdou celou kanalizací, skončí buď na česle, což je ten lepší případ, nebo na oběžném kole čerpadla, což je průšvih. To se pak ucpe, čerpadlo se musí vymontovat a ručně se to všechno musí vyškrábat. Často se také stává, že si lidé stěžují, že jim kanalizace neodtéká. Pak přijedou naši zaměstnanci a ti zjistí, že si lidé odtok sami ucpali vlhčenými ubrousky,“ doplňuje Hedbávný.

Provozovna České whisky v Šebkovicích.
V Šebkovicích se whisky nevyrábí, přesto inspekce zavřela část areálu

Hedbávného desetiminutový dokument o kanalizační vodě navazuje na podobný jeho snímek o čisté vodě. Připravit film o kanalizaci prý ale bylo mnohem těžší. „Materiálů je mnohem méně. Velmi obtížné bylo sehnat materiál k historii odpadní vody. Je o ní hrozně málo článků, přičemž jsme zjistili, že všechny opisují z jedné jediné diplomové práce,“ říká Hedbávný.

„Potíž byla také třeba s obrazovou dokumentací kanalizace v Mezopotámii. Trochu jiné to bylo se středověkými záchody, takzvanými prevéty. Ty jsou například ve tvrzi ve Stránecké Zhoři. Tu vcelku nedávno koupil nějaký rytířský řád a rekonstruuje ji. Já jsem tam tedy se svolením těch rytířů opravený prevét vyfotil. A k tomu přidal druhý obrázek prevétu z Irska, kde jsem kdysi byl na nějakém na hradě. Tam sedí na prevétu jakýsi jejich král, přesněji řečeno jeho figurína. Tehdy jsem si ho vyfotil, aniž bych tušil, že se mi to někdy bude hodit pro film,“ usmívá se ředitel.

Dokument je natočený tak, aby byl pochopitelný i pro laickou veřejnost. Díky tomu zaujme i děti ve školách, kam technici z vodáren občas chodí na besedy. „Myšlenka natočit jej vznikla už v roce 2019, do marketingového plánu se dostal o rok později. Tehdy jsem napsal scénář a začalo se točit. Bohužel přišla omezení, karantény, zákazy výjezdu. Kvůli tomu jsme jeden čas skoro nemohli natáčet naše objekty – ve filmu jsou totiž zachyceny čistírny z celé VAS. Kromě třebíčské je tam i náměšťská, žďárská, boskovická, znojemská. Výroba se tedy protáhla až do roku 2021, na jeho konci roku byl uveden do života,“ dodává Hedbávný, kterému s výrobou dokumentu pomohli filmaři a fotografové z Muzea Vysočiny Třebíč.