Řešením jsou podle něj poplatky za účast na mši vypočítané podle počtu věřících. Jak zdůraznil, na bázi dobrovolnosti. Ledečská farnost potřebuje na provoz asi třicet tisíc korun měsíčně, což znamená 360 tisíc ročně. „Elektřina stojí ročně 120 tisíc, plyn 150 tisíc. Symbolické náklady na jednoho farníka, jak jsem vypočítal, jsou asi 130 korun měsíčně. Do kostela u nás chodí pravidelně 150 lidí,“ popsal situaci ledečský správce farnosti.

Farní „ceník“

150 lidí na nedělní mši 82,50/osoba
100 lidí 107,50/osoba
80 lidí 126,50/osoba
40 lidí 220/osoba

Zdroj: Farnost Ledeč nad Sázavou

Jenže s příchodem koronaviru a vládním omezením se počty věřících v kostele snížily na maximálně čtvrtinu kapacity. A peněz v pokladničce znatelně ubylo. Proto ledečský děkan začal uvažovat, jak zajistit, aby farnost těžkou dobu přežila. A vzal si opět na pomoc matematiku. „Věřící navštěvují minimálně nedělní mše čtyřikrát za měsíc. Takže počítejme stejně jako poctiví kupci, kteří chtějí být aspoň a nule,“ navrhl duchovní.

Václav Černoch zemřel 16. ledna.
Odešel bohém a oblíbený pedagog: Václavu Černochovi z Brodu bylo sedmdesát let

Pokud se počty věřících podělí počtem nedělních mší, došel Bárta k výši příspěvku, který by měl každý farník vložit dobrovolně do kostelní pokladny aby se farnost udržela. „Když přijde na nedělní mši sto padesát lidí, připadne na každého zhruba osmdesát korun. Jestliže jich v důsledku vládních omezení přijde čtyřicet, tak na jednoho farníka vychází dvě stě dvacet korun,“ vypočítal děkan.

Důležitá je dobrovolnost

Zda se mají věřící na zajištění provozu farnosti podílet svými penězi, to podle názoru Kristiána Vrchovského z Ledečska záleží hlavně na osobním postoji. „Víra je náš způsob života. Kdo chce, přispěje. Je to čistě osobní rozhodnutí,“ vyjádřil se Vrchovský.

S nedostatkem peněz se v současné době potýká většina farností. Ani v Přibyslavi to není jednoduché. Podle Michaela Omese z tamní pastorační rady je důležitá dobrovolnost. „Ani u nás není peněz nazbyt. Možná bych takovou cestu nevolil. Ale věřím, že ledečský farář to myslí dobře. Zná situaci a ví, že úspory už těžko najde,“ podotkl Omes.

Návrh ledečského děkana nepřipadá nijak výjimečný ani těm, co kostela nechodí, třeba Josefu Peškovi z Ledče. „Obrazně řečeno, je to jak když chodíte do klubu. A svůj klub by měl člověk podporovat,“ konstatoval.

Bruslení na rybníku Cihlář v Havlíčkově Brodě.
Lidé vyrazili na rybníky: bruslí i na Cihláři v Havlíčkově Brodě. Podívejte se

Hluboko do pokladny nemají jen fary na Vysočině. Špatně je na tom i biskupství v Hradci Králové pod které ledečská farnost spadá. „Kostelní sbírky měly zásadní význam. Kvůli opatřením a malé účasti věřících na mši jsou v propadu. Jenže sbírky jsou výdaje na provoz. Na energie a na služby,“ vysvětlil generální vikář Jan Paseka.

Proto biskupství vyhlásilo veřejné sbírky. Jak pro ledečskou farnost, tak i pro biskupství samotné. „Věřící mohou posílat peníze jak ledečské farnosti tak na jednotlivé účty biskupství. Přispět se dá na pojištění kostelů, na kněžské semináře, na pastorační služby nebo na církevní školy,“ upřesnil vikář.