Experimentální léky nejsou žádné testy na lidech, říká hematoonkolog Mayer

Bamlanivimab je název konkrétního přípravku. Produkt od Regeneronu je kombinací dvou protilátek Casirvimab a Indevimab. Jedná se o monoklonální protilátky, což je specifickým způsobem kultivovaný a vyrobený přípravek, který se přichytí na určité vazebné místo koronaviru a zneutralizuje jej.

Na jakém principu monoklonální protilátky fungují?

Abych mohl srozumitelně odpovědět, musíme si udělat krátkou exkurzi do biologických procesů lidského těla. Jedním typem bílých krvinek, které nás chrání před infekcí, jsou B-lymfocyty. Lze si je představit jako dělostřelce v armádě imunitního systému. Díky složité spolupráci s ostatními typy bílých krvinek dělají zázraky. Již během vývoje si každá z těchto buněk vytvoří vzorec, díky kterému je schopna reagovat na jeden konkrétní antigen, například koronavirus, ale třeba i na původce angíny. Jakmile se do těla dostane infekce, buňka, která je na ni připravená, s ní přijde do kontaktu a aktivuje se. Spolu s ostatními vojáky vyhodnotí, zda je potřeba zakročit a pokud ano, začne produkovat specifické bílkoviny – protilátky. Ty se na vetřelce naváží a označí jej k likvidaci nebo zneškodní.

Test Deníku: respirátor jako ozdoba, v centru Brna jej nosí sotva polovina lidí

A to vše zvládne jedna jediná buňka?

Buňka po své aktivaci začne nejen tvořit protilátky, ale rovněž se naklonuje, aby znásobila svou sílu. Tyto dceřiné buňky jsou pak identické s buňkou mateřskou. Tělo si však nevytvoří jen jeden typ takové bílkoviny, ale stovky. Každá je trošku jiná, ale všechny jsou schopné reagovat na vetřelce. Této směsi říkáme protilátky polyklonální. Monoklonální protilátka je ta, která na něj reagovala nejsilněji.

Jak se tyto látky vyrábí?

Průmyslově. Princip funguje podobně jako u kvasinek z hroznové sladké šťávy, které vám vytvoří víno. Vezmeme buňky, vpravíme do nich gen s informací o tom, jak má daná protilátka vypadat, zahájíme jejich kultivaci a ony protilátku začnou vyrábět. Není to vůbec jednoduchý a levný proces, a ještě složitější je produkce v množství, z něhož lze vytvořit lék.

Profesor Jiří MayerZdroj: Deník/Pavel PodešvaJak u pacientů s covidem fungují?

Mají velký potenciál zabránit šíření viru v organismu. Proto se musí podat co nejrychleji od začátku infekce. Nemocným na JIPkách moc nepomohou.

Proč?

Jakmile se virus v organismu dostatečně pomnoží, napadne orgány a poškodí je. Pak je na monoklonální protilátky pozdě, protože virus za sebou již zanechal spoušť a jeho neutralizace nijak výrazně nepomůže. V řadě případů těžkého zápalu plic tam ostatně často už ani není. Proto je nesmírně důležité, aby lidé ohrožení těžkou formou onemocnění, přišli co nejdříve, než virus poškodí orgány.

Jakým způsobem se monoklonální protilátky aplikují?

Infuzí nebo do podkoží. Většinou ale to první, protože je potřeba je dostat do krve. Protilátky rovněž musíme aplikovat opakovaně. Různé látky různě často. Není to tak, že to píchnete jednou a pacient je vyléčený.

Co když virus zmutuje?

Je to jedna protilátka proti jedné struktuře koronaviru. Pokud by virus zmutoval silně a mutace by zároveň postihla vazebné místo, kam se konkrétní protilátka přichytí, musely by se vytvořit jiné.

Jaké jsou rizika podávání monoklonálních protilátek?

Je to bílkovina, takže bych byl opatrný u lidí se silnou alergií.

Tesco na Dornychu nahradí náměstí: investor požádal o demolici

Bamlanivimab, Casirvimab a Indevimab. Proč mají přípravky tak krkolomné názvy?

Je v tom zákonitost. Koncovka -mab je z anglického monoclonal antibodies (monoklonální protilátka, pozn. red.) Vše, co končí na -mab je monoklonální protilátka. Část slova před -mab někdo vymýšlí. Mám ale dojem, že na to jsou strojové algoritmy. Přípravků je totiž nesmírné množství a název nesmí být patentovaný jinde. Někdy má i vztah k chemické struktuře.

Bamlanivimab a přípravek od Regeneronu jsou experimentální léky. Co si pod tím pojmem přestavit?

Ono to zní tak, že je to experiment na lidech, ale to není pravda. Jedná se o léčivo oficiálně schválené k použití. Jen testovací fáze měla zkrácené řízení. Léky prošly standardním, leč zrychleným procese. Nejde o testy úplně nových látek na lidech.

Profesor Jiří MayerZdroj: Deník/Pavel Podešva

Jaká jsou rizika experimentálních léků?

Lékaři musí být obezřetní a vědět, že nejsou tak přísně otestované. Proto se mohou objevit vzácné vedlejší reakce, o kterých zatím nevíme. Pacienta je tak pod důkladným dohledem, zda se u něj vedlejší účinky neprojevují. Pokud ano, tak je nahlásit. Jinak žádná extrémní rizika nejsou. Nicméně abych byl objektivní, tak v historii medicíny se už párkrát stalo, že až po několika letech podávání léku se projevily raritní vedlejší účinky.

Co dalšího proti šíření koronaviru v těle pomáhá?

Velmi dobře může fungovat rekonvalescentní plazma, která obsahuje celou plejádu protilátek. To jsou právě již zmíněné polyklonální protilátky.

Fungují, nebo mohou fungovat?

Ne každý člověk si při onemocnění covidem vytvořil stejné množství a stejně silné protilátky. Účinná je plazma, u níž víme, že obsahuje vysoké množství silných protilátek.

Kontrola u brněnského nádraží: Muž byl bez respirátoru, navíc na zastávce kouřil

Kde jinde monoklonální protilátky používáme?

Dají se použít nesmírně široce proti spoustě nemocí. U nervových chorob jako roztroušené skleróza, u plicních chorob, v onkologii při karcinomu prsu a tlustého střeva a hojně v hematologii. Zázraky dovedou v revmatologii, kde vyléčily pacienty ve stavu invalidity. Dokonce i proti vysokému cholesterolu.

Proti cholesterolu?

Ano, ještě před deseti lety by to znělo jako sci-fi a dnes je takto užíváme. Blokují buněčnou syntézu, které se na produkci cholesterolu podílí. Pak se ho tvoří méně. Funguje to velmi dobře i u těch nejtěžších forem. Je to obrovské obohacení moderní medicíny. Taky za něj průkopníci dostali Nobelovu cenu.