Sympatická dívka se pohybu věnovala od čtyř let, v Brtnici dělala mažoretku. V jedenácti letech pak chtěla zkusit něco jiného, našla si Nart dance school a shodou okolností byl zrovna náborový týden. Vyrazila tak do Jihlavy. „Hned jsem si tento sport zamilovala, byla to jasná volba,“ vzpomíná dnes na první lekci.

Uvědomuje si, že díky předchozím zkušenostem slyšela hudbu a měla v sobě rytmus, přesto šlo o velkou změnu, tréninky byly úplně jiné. „V mažoretkách jsme měli danou sestavu, na které jsme pracovali celý rok a jezdili s ní na soutěže. Když jsem začala docházet na tréninky do Nartu, tak jsme dělali každý trénink něco jiného. Byla tam baletní a gymnastická průprava, různé sestavy a já z toho byla zmatená, že najednou je toho tak moc,“ směje se dnes.

František "Franta" Mertl při přebírání medaile za zásluhy prvního stupně. Reprofoto.
Prezident ocenil brtnického patriota. Franta Mertl přijel pro medaili z Francie

V Nart dance school si postupně vyzkoušela moderní tanec, contemporary, což je žánrové označení pro současný tanec, a také akrobatický rockenrol. „S tím jsem přestala minulý rok kvůli škole, nebylo na to dost času. Teď tancuji jen contemporary a také jazz, které mě baví,“ vysvětluje.

Na soutěže jezdila už coby mažoretka, ale tehdy jen snila o mezinárodních kláních, kam jezdily její kamarádky věnující se krasobruslení. Dočkala se v roce 2019, kdy dívky z Jihlavy vyrazily do Maďarska na Mistrovství Evropy. „Trenérky nám říkaly, ať nic neočekáváme, že asi nebudeme mezi nejlepšími. A my jsme vyhrály první místo v obou kategoriích, jak rockenrol, tak contemporary. To byl velký zážitek,“ říká Eva Vlčková s tím, že jde o její největší úspěch.

Ne však jediný. Nedávno byly dívky páté na Světovém poháru ve Villachu a úspěchem bylo i osmé místo na Mistrovství světa na konci loňského roku v Praze. I když… „Tam jsme se o jednu setinu bodu nedostali do finále. To nás hodně zklamalo, když to bylo doma,“ vzpomíná. To je ale zkrátka sport.

U jihlavského hřbitova už jsou stánky, ceny dušičkovýho sortimentu mají řádově ve stokorunách.
Dušičkový věnec může být za stovku i za tisíce, říká květinářka z Jihlavy

Tancovat nepřestala ani v době covidu. Jen bylo potřeba přizpůsobit se situaci. „Nedaly jsme se, měly jsme třikrát týdně tréninky online, když už to trošku šlo, scházely jsme se venku a celou rock and rollovou sestavu, se kterou jsme jezdily minulý rok, jsme sestavili online,“ popisuje své odhodlání věnovat se tanci stůj co stůj.

Pochopitelně nejde jen o sport, dívky jsou skvělá parta. „Mám tu nejlepší kamarádky a jsou to holky, na které se můžu spolehnout,“ souhlasí Eva Vlčková s tím, že s většinou holek chodí na stejnou školu, na jihlavské gymnázium a vídají se pořád. „Je to super, když můžu sdílet to, co mě baví s lidmi, které mám ráda,“ říká teenagerka.

Tancování se věnuje každý den

Mohlo by být překvapivé, že se Eva Vlčková nevěnuje tanci také co se studijního zaměření týká. Ona sama je za to ráda. „Dřív jsem chtěla nastoupit i na střední školu na taneční konzervatoř, ale to mi rodiče rozmluvili. Teď vím, že bych se tanci nechtěla věnovat na sto procent, spíš to mít jako volnočasovou aktivitu. Bojím se, že by se mi mohl tanec zprotivit a nebavil by mě tak jako teď,“ uvažuje nahlas.

Přesto se ale tancování věnuje každý den, letos se totiž stala trenérkou dětí v Nart dance school. Třikrát týdně má své tréninky a třikrát týdně trénuje děti. „Je to pro mě přínos, naučím se pracovat s dětmi, baví mě, že jim můžu předávat své zkušenosti,“ popisuje s tím, že by časem ráda přinesla do tréninků i vlastní nápady.

Zdroj: Deník/Martin Singr

Alespoň o víkendech si může odpočinout. „Zatím jsou volné, ale začínáme pracovat na dalším představení, takže za chvilku už volné nebudou,“ říká a očividně jí to vůbec nevadí.

Evičku, jak jí sama říká, chválí i předsedkyně spolku Anna Korba Vanacká. „Je velmi talentovaná, to jsme viděli hned, jak přišla. A k tomu je to ještě velký dříč. Trénuje se s ní moc dobře a v kolektivu se chová hezky k ostatním,“ nešetří chválou. „Je cílevědomá,“ dodává pak hlavní trenérka Barbora Schreková a pokračuje: „Letos jsme se jí ptaly, jestli by nechtěla být součástí trenérského týmu a ona říkala, že chtěla už loni, ale my jsme se jí nezeptaly. To je přesně projev toho, že tu chce být s námi, věnovat se tanci a dělat třeba i něco navíc.“

MOŽNÁ VÁS ZAUJME: Dýně v hlavní roli. Podzimní prázdniny v zoo si užívá tygr i surikaty

Zdroj: Deník/Martin Singr