To se nelíbí místním ekologům. Dlouhou dobu se o spalovnu v Jihlavě přou 
a zasazovali se i to, aby byla 
v novém plánu kraje zavržena.

„Nejsme spokojení s vypořádáním našich připomínek 
a s výsledkem plánu odpadového hospodářství. Pozice spalovny byla posílena a je patrné, že půjde o to přelít odpad ze skládek do spaloven," řekl ekolog Matěj Man z ekologického sdružení Arnika.

Na základě podnětů ekologických hnutí se má v říjnu tohoto roku uskutečnit referendum, které má o výstavbě spalovny v Jihlavě rozhodnout. Pokud by ji ale veřejnost neodmítla, je možné, že k její výstavbě v budoucnosti dojde.

„Když se na Vysočině postaví v následujících pěti letech spalovna komunálních odpadů, bude to zcela v souladu s novým plánem odpadového hospodářství. Politici ujišťují veřejnost, že se to nestane a že se to nechystá. Nejdůležitější odpadová koncepce v kraji tomu však umetá cestičku," vyjádřil se Man.

Podle něj je nový plán nicneříkající, protože spalovnu nehodnotí jako potřebnou, ale zároveň ji nezakazuje, přestože krajští představitelé hovořili o tom, že na Vysočině nevznikne. „Nechápeme proč, když se s výstavbou nepočítá, to tam není napsané? Je z toho patrné, že politici na Vysočině vedou silné řeči, ale realita je pak jiná. Plán je v tomto světle jen tanečkem kolem spalovny jak zařídit, aby bylo možné ji na jeho podkladu postavit, ale aby to z něj moc netrčelo a občan si toho spíš nevšiml," reagoval Man.

Radní kraje argumentoval tím, že plán vytvořila pracovní skupina, která se snažila zohlednit různé připomínky. „Spalovnu jsme zcela nevyloučili na základě požadavku obcí. Ty jsou totiž majiteli odpadu a ony řeší, jak s ním nakládat," řekl vysočinský radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád (ČSSD).

Krajský plán primárně pojednává o odvozu odpadu do okolních spaloven, a to především do SAKO Brno, se kterou už spolupracují některé obce ve východní části Vysočiny. „Vznikl tam nyní nový blok. Likvidace odpadu v této spalovně není ani tak finančně náročná," podotkl Chlád. Dodal ale, že spalovna na Vysočině zcela vyloučena není, přestože on sám je k ní dosti skeptický. Výstavba by byl běh na dlouhou trať a důležitou roli hrají i ekonomická hlediska.

„I kdyby spalovnu referendum neodmítlo, je tu mnoho ale, a to především těch ekonomických. Na výstavbu spalovny již není možné získat dotaci, takže pokud by se tu postavila, vyšlo by to na hodně draho, což by se pak odrazilo na cenách za likvidaci odpadu," zmínil Chlád.

O tom, jak s odpady naložit, rozhodují obce či svazky, ve kterých jsou sdruženy. V případě, že by spalovna na Vysočině vznikla, bylo by pro ni ideální mít dohodu s obcemi na několik desítek let dopředu, že ji odpadem budou zásobovat. Pokud by ale likvidace odpadu v nové spalovně měla obce vyjít dráž, než kdyby odpad někam dovážely, obce by pravděpodobně volily levnější variantu.
Další otázkou je, zda by se našlo dostatek odběratelů tepla vyprodukovaného spalovnou.

Nabízí se také úvaha, že spalovna by mohla vzniknout v jiném městě na Vysočině než v Jihlavě. Vzhledem k tomu, že Jihlava je ale největším tvůrcem odpadu v kraji a také ekonomicky nejsilnější, je tato záležitost spíše nepravděpodobná. „Stát se to může. V minulosti byl favoritem i Žďár nad Sázavou. Z ekonomického hlediska to ale dnes vnímám jako nepravděpodobné," okomentoval Man.

Další bod, který ekologové vyčítají novému plánu odpadového hospodářství, je, že má nízké ambice v oblasti recyklace. „Cíle kopírují celostátní plán odpadového hospodářství," reagoval Chlád. Dle Mana ale tato připomínka není dostatečným argumentem. „Nastavují cestu minimální práce a nulových ambicí v oblasti recyklace," uzavřel Man.

Boje se vedou především proto, že v roce 2024 má vejít 
v účinnost zákaz skládkování. Obce proto musí najít jiné cesty, jak se odpadu zbavit.

IVANA HOLZBAUEROVÁ