Stromořadí, která se tyčí až do výšky třiceti metrů, z krajiny i měst Vysočiny postupně mizejí. Stromy v nich jsou už přestárlé, křehké a ohrožují okolí. „Topoly lidé hodně sázeli zhruba před šedesáti až sedmdesáti lety. Teď už jsou proto staré a je potřeba je nahradit jinými dřevinami," konstatovala odbornice na kácení stromů z ekologického sdružení Veronica Markéta Honzová.

V posledních deseti letech šly k zemi například stovky topolů ve Velké Losenici na Žďársku, další se kácely v Pelhřimově u výpadovky na Jihlavu, na Borovině v Třebíči nebo v areálu nemocnice v Jihlavě. Důvodem bylo přitom vždy právě jejich stáří a zdravotní stav.

Zánik dřevin vzbudil skoro všude vášně. „Stromy byly zdravé," říkají často lidé z míst, kde se kácí. O tématu kácení topolů tak často píší noviny či vysílá rozhlas. Odborníci jsou však zajedno kácené stromy nejsou zdravé.

Nebezpečné větve

Topoly se na Vysočině vysazovaly především v padesátých letech v oblastech kolem vodních toků. Podle ředitele Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václava Hlaváče nebyla právě výsadba topolů v předchozích letech kolem řek šťastné řešení.

„Topol je krátkověká dřevina a stromy, které podél vodních toků stojí více jak padesát až šedesát let,mohou být již proschlé. Z toho důvodu může mnohem častěji docházet k padání silnějších větví," uvedl Hlaváč. Ten dodal, že ve volné přírodě to příliš nevadí, ale problém může přijít, pokud topol stojí ve městě či v obci. „Snadno může dojít k nějakému úrazu, a proto je lepší strom pokácet," vysvětlil.

Povolení kácení topolů spadá pod příslušný obecní úřad. „Agentura ochrany přírody zasahuje jen ve vážnějších případech, přičemž problematika topolů se řeší již několik desetiletí. Rozhodně to není problém posledních let," konstatoval Hlaváč.

Ten podotkl, že každý pokácený strom je nahrazen novým vhodnějším stromem. „U řeky nahrazujeme topol vrbou nebo olší, protože mají zároveň funkční potenciál v podobě zpevnění celého břehu," řekl Hlaváč.

Pod kontrolou

„Na druhou stranu je možné na Vysočině nalézt i zdravé topoly, které není potřeba pokácet. Tuto problematiku nelze paušalizovat a samozřejmě se najdou také výjimky," uzavřel Hlaváč.

Lidé si mohou zkontrolovat, zda jsou stromy v jejich okolí v pořádku. „Na webu stromypodkontrolou.cz lidem zprostředkováváme informace o stavu dřevin v jejich blízkosti. V databázi máme tři čtvrtě milionu stromů," vyčíslil Jaroslav Kolařík z firmy Save trees, která web provozuje.

V jihlavské městské zeleni se v poslední době zásadnější topolové aleje nevyskytovaly. Jedna ze starších jihlavských topolových alejí se stále nalézá ve směru z Brtnické ulice na Kosov, v zastavěné části města žádná srovnatelná není. Poslední větší kácení těchto stromů se odehrávalo v areálu nemocnice, kde vzrostlé topoly hrozily pádem, a protože se jedná rovněž o alergeny, komplikovaly pobyt v nemocnici některým pacientům. V Jihlavě se pokácené topoly nahrazují lípami, javory, duby, třešněmi.

Správci zeleně se kategoricky nebrání ani vysazování nových topolů, ale pouze na vytipovaných vhodných místech. „Musím říct, že topoly do aleje rozhodně vhodné nejsou. Mají mělké kořeny a krátkou životnost," upozorňuje však Lucie Brzoňová z městské společnosti, která pečuje o zeleň v Brně.

Ve velkých městech se potýkají i s tím, že staré topoly vyhnívají a v jejich kmenech se tvoří dutiny. „Museli jsme kvůli tomu jeden strom pokácet. Do dutiny v kmeni lidé naházeli odpadky, a pak je zapálili," popsala problém Brzoňová.

Raději javory, lípy nebo ovocné stromy

Podle odborníků jsou nejlepší náhradou topolů dlouhověké duby. To potvrzuje také zahradní architektka Dana Münsterová. „Ve volné přírodě topoly nahrazují javory, lípy, buky, duby, jilmy nebo habry," vyjmenovala.

V Třebíči se vzrostlé topoly kácely naposledy loni v létě. Z hráze rybníka Kuchyňka zmizelo v srpnu několik přestárlých stromů, ty ustoupily nové bezpečnější křižovatce. O rok dříve se stejné stromy kácely na hrázi rybníka Zámiš. „Topoly pocházejí z padesátých let minulého století. Většina jedinců z tehdejších výsadeb dnes dožívá. Na základě znaleckého posudku musel proto komunál přistoupit k nutnému zásahu," popsal situaci tehdejší mluvčí radnice Ivan Přibík.

Asi před rokem vykáceli topolovou alej ve Slavíkovicích na Jemnicku. „Opravdu nevím, jak to byly staré stromy, ale je mi 32 let a topoly tam pamatuji odjakživa," řekl slavíkovický starosta David Habr. Obec provedla pokácení vzrostlých stromů i kvůli obyvatelům, kteří u návesního rybníka nyní najdou příjemnější prostředí pro odpočinek. „Staré topoly byly nahrazeny vrbami a několika ovocnými stromy," podotkl Habr.

Na Pelhřimovsku pokáceli přesně před dvěma lety deset vzrostlých topolů na kraji Pelhřimova podél výpadovky na Jihlavu. Jak tehdy sdělil Radoslav Kovář z Krajské správy a údržby silnic, hlavním důvodem bylo stáří a nebezpečí pro auta. „Byl zaznamenán i pád větve na auto," dodal Kovář.

Podle plánu se dalších asi dvacet topolů postupně odstraňuje. Alej je stará asi padesát let a na řezu pokácených stromů byl vidět jejich špatný stav. Ten potvrdil i pracovník odboru životního prostředí pelhřimovského městského úřadu Igor Vrubel. Dodal, že pokácená část bude postupně zcela nahrazena novou výsadbou. Ta už začala nad Squash centrem mladými habry a přechází v javory obojí jsou podle Vrubela pro silnice bezpečnější než topoly.

Starat se musí majitel pozemku

Za bezpečnost a odstranění nebezpečných stromů odpovídá vždy majitel pozemku, kde rostou. Na kontrolu si může pozvat dendrologa nebo arboristu. V případě, že strom začne být pro své okolí nebezpečný, může jej vlastník pokácet s povolením obecního úřadu.

Pokud hrozí bezprostřední škoda, například pád nalomeného stromu po vichřici, je možné strom pokácet výjimečně i bez povolení. Je pak ovšem potřeba oznámit to úřadu dodatečně.