„Obnovujeme tradici, masopustní průvody tu bývaly, ale v osmdesátých letech to skončilo,“ potvrzuje Zdeněk Přibil z pořádajícícho spolku Párty s Mexičanem.

I když je to řada let, někteří mají masopustní veselí v Mrákotíně pořád ještě v paměti. „Mně mohlo být tak sedm let. Pamatuji si velké chlapy, velkou hudbu, pojízdnou udírnu, i pivo se prodávalo cestou. Pojízdný výčep máme i letos, tu udírnu se nám třeba podaří příští rok také sehnat,“ usmívá se Aneta Popelínská, která v masce řezníka prodává zabíjačkové dobroty.

Na pultu má jitrničky, jelítka, tlačenku, klobásky i párky. Největší zájem je prý o tlačenku a jitrničky.

„Přemýšleli jsme, že bychom udělali opravdovou zabíjačku, ale báli jsme se, že by přišlo málo lidí. Lidé na takovou akci nejsou zvyklí a jsou takoví nedůvěřiví,“ vysvětluje. „Ale dnes mám radost, že jich přišlo docela hodně a doufám, že další roky jich bude čím dál více,“ dodává optimisticky.

Neslavný konec. Radniční restaurace v Jihlavě je zavřená

Kolem půl dvanácté pak řezník Krkovička „sbalí krám“, kárka s nápoji se dá do pohybu a průvod pomalu vyráží do ulic. „Musím si pospíšit, aby je stihla vyfotit,“ říká vitální seniorka, která průvod rychlou chůzí předhání a následně z kapsy vytahuje mobil, na který si masky fotí.

Po chvíli přichází zpestření – na kárce s nápoji je totiž dětská židlička a tak se mohou děti svézt. Každé deset vteřin, které všichni společně odpočítávají. „Menším dětem zastavíme, větší se budou střídat za jízdy,“ vtipkuje král, který táhne kárku. Postupně se vystřídají všechny děti. Nesveze se jen medvěd, třebaže se hlásil od začátku ze všech nejvíce. Aby mohl jet, dostal podmínku přijít ke kárce po rukách, což nesplnil.

Přes sedmačtyřicet tisíc řidičů letos na Vysočině potřebuje vyměnu průkazu

Lidí v ulicích moc není, jde zkrátka o začátek tradice. Účinkující se v nadsázce baví o tom, jestli nezačít zvonit na zvonky, ale i bez toho občas vyjdou známí a přátelé. Nabídnou něco na zahřátí, pohovoří. Kdo chce si při zastávce může dát sladký zákusek nebo něco k pití z pojízdného baru, jiní si zatančí na hudbu z rádia, které má průvod s sebou, a průvod pak pokračuje dál.

Okruh přes Mrákotín může měřit kilometr a půl, na jeho závěr si všichni zazpívají s dětskou improvizovanou kapelou a v místním kulturáku pokračuje program volnou zábavou. Ti, kteří zde jsou, určitě nelitují. A ostatní přijdou třeba za rok. „Hodně nás podpořil mrákotínský sokol, kterému moc děkujeme a samozřejmě také starostovi,“ uzavírá Aneta Popelínská.