Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o příjemné sousedské setkání místních. „Už padá, už padá,“ vískají přibíhající děti, jejich rodiče s úsměvem zdraví své známé a panuje dobrá nálada. „Lidé se rádi potkali, ale až přijde fáze bourání, dojde na slzy. Pro některé to bude rána, celý život tu měli most a teď to najednou končí,“ komentuje akci předseda osadního výboru v Řehořově Jan Rathouský.

Mluví o mostu, který na kraji Řehořova stál od roku 1979 a v tu chvíli mu zbývají jen minuty. Kvůli havarijnímu stavu ho Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) nechá jít k zemi. Zatím bez náhrady, což se místním nelíbí. Pořadatelé pietního setkání rozdělali i oheň, který příjemně hřeje a lidé si navíc mohou opéct špekáčky. „My si budeme cvičně zkoušet hesla. Máme toho dost, chceme nový most,“ hlásá do megafonu bývalý místostarosta Kamenice Miloš Duba, který je právě z místní části Řehořov. A lidé po něm sborem opakují.

Na místě je také starosta nedalekých Věžnic Bohumír Kriegsmann. Snahu místních o vybudování nového mostu podporuje, ve stávající situaci totiž musí zemědělci přes jeho obec. „Silnice, po které jezdí, je v majetku obce Věžnice. Tento týden tam přijel bagr, nevíme, čí je, jel zákazem. Nikdo nám nic nenahlásil, my o ničem nevíme, oficiálně nám nepřišlo ani nic o bourání mostu, o tom, že přes náš katastr povede objízdná trasa,“ jmenuje.

Zhruba stovka lidí zatím sleduje, jak těžká technika chystá demolici, zábradlí už je pryč. Pod mostem však stále jezdí auta, v každém směru mají jeden jízdní pruh. V devět hodin se pak dálnice neprodyšně uzavře. Policisté tam nepustí ani auta novinářů, kteří chtějí k mostu dojet v doprovodu vozů ŘSD. Musí se přesedat a jet společně v autech s majáky.

Beton více vydrží, ale je křehký

U mostu je už pořádně živo. „Jsou pryč středová svodidla, rozmísťujeme takzvané šotolinové lože, na které budou padat trosky demolovaného mostního tělesa. Je to proto, abychom nepoškodili vozovku. Není tu asfalt, je to beton, který více vydrží, ale je více křehký,“ vysvětluje mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Z hloučku přihlížejících na kopci za chvílí vzlétá dron, který bude následně kroužit nad mostem.

U mostu jsou mimo jiné dva čtyřicetitunové bagry s bouracími kleštěmi, jeden z nich už demoluje kraj mostu. Záhy startuje druhý a začne na druhé straně, té blíže k lidem. „Moc mu to nejde, a to je prý most v havarijním stavu,“ zazní z hloučku lidí, kteří sledují chvílemi nelehký souboj techniky a poctivého železobetonu. A následuje nepublikovatelný pokřik směrem k zástupcům ŘSD.

Cílem dělníků je maximálně most zrecyklovat, dokud stojí. Z železobetonu se podaří většina ocelových prvků dostat ještě na místě. Nejpozději v devět hodin ráno v neděli by už dálnice měla být opět průjezdná, v pondělí ráno pak nebudou řidiči ani vědět, že tam kdy jaký most byl. Místní to ale ví, a nechtějí to tak nechat.