I dílna, která zaměstnává lidi se zdravotním postižením, se musela přizpůsobit novým podmínkám. „V minulých letech jsme pracovali na zakázkách pro děti. Kompletovali jsme různé výukové programy, balili jsme dětem do škol třeba speciální krabičky pro prvňáčky. Bohužel letos děti moc do školy nenachodily a zakázky jsme ztratili,“ uvedla ředitelka společnosti Háta Iveta Vrbová.

Pak přišel covid a s ním výroba roušek. Poté, co roušky přestaly být v kurzu, existovaly podle Vrbové pouze dvě možnosti. „Mohli jsme si vybrat - buď všechny zaměstnance v dílně propustit, nebo najít novou zakázku. Dlouhodobě spolupracujeme s firmou Granimex a ta nám nabídla šití silnostěnných pytlů pro zesnulé. Na první dojem se nám to zdálo strašné,“ popsala.

Nakonec se ale pracovnice Háty s novým výrobním programem smířily. „Koupili jsme šicí stroj, potom druhý a dnes už šijeme na třech. Naše zaměstnankyně se naučily všívat třímetrové zipy, zakázky se každý den navyšují. Práce je to smutná, ale my jsme rádi, že nějakou vůbec máme,“ podotkla Vrbová.

Péče o zemřelého na covid

• Při manipulaci s tělem se musí používat osobní ochranné prostředky, minimem je použití rukavic a voděodolného oděvu s dlouhými rukávy.

• Standardní služby jako česání a mytí se neprovádí, tělo se neobléká.

• Tělo se vkládá do určeného obalu (pytel s krytým zipem ze silnostěnného plastu), nezbytná je dezinfekce spoje a okolí dezinfekčním přípravkem.

• Teprve poté následuje uložení těla do rakve.

Zdroj: Unie pohřebních služeb a ministerstvo pro místní rozvoj

Švadleny práci zvládají bez problémů, jen pytel se šije hůř než obyčejná látka, protože materiál je tuhý a nepoddajný. „Denně ušijeme asi třicet pytlů,“ upřesnila Štěpánková. Počet závisí od toho, kolik švadlenek je zrovna v dílně. Všechny totiž mají nějaký druh postižení. Chodí k lékaři, mají omezenou pracovní dobu, takže osm hodin denně u strojů sedět nemohou.

Poptávka ale zatím dál roste. „Šijeme a šijeme, ještě pořád nevyrábíme na sklad, pytle jdou rovnou k zákazníkům,“ potvrdila Vrbová. Za nynější práci je sice vděčná, ale současně už se společně se švadlenami těší, až covidová doba pomine a dílna změní výrobní program.

Doporučení pohřbívat těla lidí zemřelých na covid do speciálních silnostěnných pytlů vzešlo už loni z ministerstva pro místní rozvoj, pod které pohřebnictví spadá. Převzala ho také Unie pohřebních služeb. Podle Dany Dubnové z pohřební služby Jaroslav Duben v Havlíčkově Brodě pozůstalí tento fakt přijímají různě. „Někteří se zlobí, že musejí svého příbuzného uložit do rakve v pytli. Jiní to přijmou rozumně jako nařízení související s epidemii, se kterým se nedá nic dělat,“ konstatovala Dubnová.