Webeditorka Deníku Rovnost Martina Kosíková si s rodinou prožila nejhorší okamžiky v životě. Žije v Moravské Nové Vsi, kterou doslova srovnalo se zemí ničivé tornádo. "Projížděla jsem dědinu na kole, abych se podívala, jestli jsou všichni v pořádku. Je to strašný pohled. Nikde nic není. Domy, stromy, keře. Všechno je pryč. Je to, jako kdyby sem někdo hodil bombu," popsala redaktorům.

Všichni se teď snaží zajistit své střechy nad hlavou. "Alespoň ti, kde to ještě má smysl. Povolávají pokrývače, řemeslníky. Ti, kteří mohou, vyklízejí škody a minimalizují další. Především starší obyvatelé jsou vystrašení a zoufalí," řekla Kosíková.

Pomůžeteď každá ruka. "Hlavně s odklízením. Také obstarání teplé stravy a tekutin. Také budeme rádi za lidi s motorovými pilami. Je zde neuvěřitelní množství popadaných stromů i těch, které jsou narušené a hrozí zřícením," dodala.

Protože nikdo nechce své domovy opouštět, bylo by podle místních vhodné zřídit tábory s jídlem a pitím na více místech. "V každé ulici jsou hasiči, dobrovolníci, skauti. Ti všichni pomáhají vyvážet suť. I občané. Lidé jsou neuvěřitelně solidární a snaží se pomáhat, pokud vlastní traktor s vlečkou," dodala Kosíková. 

Obec je jedna velká spoušť. Všichni jsou bez signálu a bez elektřiny. "My teď zajistíme náš domov a jdeme vypomáhat s odklízením suti, a následně rodině do Mikulčic. Všem, kteří přijeli a přijíždějí pomoci, moc děkujeme," vzkázala Kosíková. 

Pohromě neunikl místní kostel ani hřbitov. "Hrůza. Ani po válce to tady takhle nevypadalo," říká reportérovi Rovnosti starší žena, která se jela na hřbitov podívat.

Na hřbitov zamířil v pátek dopoledne i vysoký dospělý muž, který se vydal hledat rodinné hroby. "Máme tady asi šest rodinných hrobů, žádný nemůžu najít," kroutí hlavou u popadaných stromů. Hřbitov před tornádem jako nový.

Při čtvrteční smršti byl muž v Moravské Nové Vsi, ale mimo domov. "Chtěl jsem se vrátit za nevidomovou manželkou, ale nemohl jsem. Padaly obří kroupy, Zabily by mě," přibližuje.

Někteří lidé zůstali uvězněni uvnitř domů se zapadanými vchody. "Přijela jsem vysvobodit do Moravské mamku v sestřině domů. Půlka ho spadla. Vchod navíc zatarasily plechy, plot a další nepořádek. Do domu jsem musela vlézt oknem," líčí Leona. Rodinu poté na noc odvezli do obce v okolí. 

Škody jsou podle ní velké. "Okna rozbily létající trámy. Pak se dovnitř dostala i voda za bouřky. Dům je momentálně neobyvatelný," dodává.

Nic horšího jsem neviděla

Ve svém domě přestála čtvrteční tornádo, které se prohnalo Moravskou Novou Vsí, tamní obyvatelka Anna Maděřičová. V době pohromy zrovna stála v kuchyni u balkonu. „Najednou něco těžkého padalo kolem oken. Zjistila jsem, že jsou to tašky z naší střechy. A pak to začalo, venku tma, vichr, pohroma,“ popisuje šestasedmdesátiletá žena.

Když už bylo tornádo pryč, vyšla žena na zdecimovanou zahradu. "I moje fenka se bála jít ven," poznamenává. Popadané stromy, poničený nový skleník. „Nic horšího jsem v životě neviděla. Na zahradě mi přistála cizí houpačka. Lidé z okolí zase hledali velkou trampolínu, kterou jim vítr odnesl,“ uvádí Maděřičová.

Tornádo jí kromě zahrady, která byla její chloubou, poničilo také střechu. „Když jsem otevřela vrata do druhé ulice směrem ke kostelu, uviděla jsem, že škody jsou tím směrem ještě ničivější,“ ukazuje žena.

Paradoxně auto, které měla na dvorku jako zázrakem přežilo a patrně zůstalo pojízdné. „Vinici u sousedů pokryly bílé cáry rozmetané izolace z cizí střechy,“ zmiňuje.

Je ráda, že jí lidé nabízejí pomoc. „Byli tady i hasiči a policisté. Ptali se, co potřebuju. Je to od nich hezké,“ dodává.

Řádění živlu netrvalo dlouho, ale Maděřičová ví, že odklízení následků se protáhne.