U příležitosti letošního jubilea vzniku samostatného státu, jehož oslavy vyvrcholí v závěru tohoto týdne, ale nikdo do jejich řad v největších městech na Vysočině nepřibude. Ani v jednom z pěti okresních měst žádné slavnostní vyhlášení čestného občanství na říjnový státní svátek nepřipravili.

V Třebíči udělovali letos čestné občanství už v létě u příležitosti festivalu židovské kultury Šamajim. Oceněným a nově jmenovaným čestným občanem se stal Pavel Fried, spolupracovník pořadatelů festivalu, který jako chlapec zažil koncentrační tábor. „K 28. říjnu však každoročně udělujeme Cenu města Třebíče, letošním laureátem je Pavel Navrkal, autor řady publikací s místní tematikou,“ doplnil informace třebíčský místostarosta Milan Zeibert, který je odpovědný za kulturu a právě při udělování čestných občanství nebo cen města se v Třebíči angažuje.

V Třebíči bylo první známé čestné občanství uděleno v roce 1875, čestným občanem se tehdy stal profesor Adolf Kubeš, autor prvních dějin města.

Po vyhlášení samostatného Československa přibyly na seznam čestných občanů Třebíče ještě v roce 1918 prezident Tomáš Garrique Masaryk a spisovatel Alois Jirásek.

Postupně přibývaly další osobnosti, hned sedm současně v roce 1945 po osvobození Československa. Mezi nimi byl tehdy i Klement Gottwald, a to jako náměstek předsedy vlády.

V roce 1949 se čestným občanem Třebíče stal slavný atlet Emil Zátopek.

Jaroslav Benda restauruje pelhřimovské kozlíky.
V rámci výročí poděkují v Pelhřimově významným osobnostem

Reprezentativní seznam čestných občanů má třebíčská radnice díky nedávnému kronikáři Jiřímu Jourovi. „Jiří Joura je rovněž jedním z čestných občanů, bohužel už není mezi živými,“ poukázal na osobnost místostarosta Zeibert. Seznam je přístupný na webových stránkách města.

Obdobně upozorňuje na své čestné občany i Jihlava, kde se tématu čestných občanů věnoval od roku 2013 historik Zdeněk Jaroš. O tři roky později vyšla v Jihlavě dokonce i Jarošova publikace o čestných občanech, a to v českém i německém jazyce. „Evidence čestného občanství se vede prostřednictvím Správního odboru Magistrátu města Jihlavy v Knize čestného občanství města Jihlavy,“ doplnila informace o čestných občanech Jihlavy Jana Petrůjová z jihlavského magistrátu.

Na seznamu čestných občanů Jihlavy je dnes 86 jmen, nejstarší záznam se týká Johanna Viktorina, jemuž bylo čestné občanství za záslužnou práci pro město Jihlava přiznáno 26. srpna 1825.

Než vzniklo samostatné Československo, získalo čestné občanství v dnešním krajském městě Vysočiny další 63 osobností. Po 28. říjnu 1918 bylo ještě na sklonku listopadu tohoto roku jmenováno čestnými občany šest mužů současně.

V rámci projektu 100 let s trikolórou se děti ve škole a ve školce v Polničce vytvořili oblečení do barev trikolory obraz státní vlajky a vysadili lípu.
OBRAZEM: Děti přišly do školy v barvách státní vlajky

Ve třicátých letech dvacátého století se čestnými občany Jihlavy stali oba meziváleční českoslovenští prezidenti. T. G. Masaryk hned v roce 1930, Edvard Beneše o osm let později. Oběma bylo pak čestné občanství zrušeno shodně 26. srpna 1942.

Zajímavé je, že Benešovi bylo čestné občanství Jihlavy obnoveno 11. prosince 1945, T. G. Masaryk si „musel počkat“ až do 22. června 2011, kdy mu bylo čestné občanství vráceno rozhodnutím rady města.

Na jednoho z nejvýznamnějších Jihlavanů pak došlo až téměř sto let po jeho smrti. Hudební skladatel Gustav Mahler, který zemřel v roce 1911, se stal čestným občanem Jihlavy v roce 2009. „Já osobně velmi oceňuji to, že čestné občanství bylo uděleno například historikovi Františku Hoffmannovi nebo malíři Gustavu Krumovi, kteří se opravdu zásadním způsobem zasadili o zviditelnění Jihlavy, ať na poli historie nebo umění. Z jejich díla čerpáme dodnes,“ poukázala na dvě jiné oceněné osobnosti Jihlavy Jana Petrůjová.

Podobně zaujaly dvě osobnosti, které jsou čestnými občany Třebíče, i současného místostarostu Milana Zeiberta. „Je to příběh dvojice čestných občanů, někdejšího úspěšného prvorepublikového starosty Josefa Vaňka a jeho politického rivala, komunisty a později zachránce židovských dětí Antonína Kaliny, kteří válku prožili ve stejném koncentračním táboře. Tam na politické soupeření zapomněli a společně vymýšleli, co v Třebíči zlepší, až se vrátí domů. Vaněk se bohužel nevrátil a Kalinu zavál osud jinam. Čestného občanství se oběma dostalo posmrtně. Vaňkovi hned po válce, Kalinovi nedávno, kdy teprve jeho příběh vešel ve známost,“ rozhovořil se o dvou čestných občanech Třebíče Zeibert.
Seznam čestných občanů Žďáru nad Sázavou začal vznikat až v roce 1995, přesto se na něm objevily výjimečné osobnosti.

Bleší trh, ilustrační foto
Fenomén burz a bleších trhů oslovuje tisíce lidí na Vysočině

Jako poslední se stala čestnou občankou města před necelým rokem Jaroslava Doležalová. „V době druhé světové války spolu s manželem ukrývala ve svém domě pětiletou dívku z Prostějova, kdy její matka byla židovského vyznání, její otec byl katolického vyznání a jejich dceři hrozil nucený pobyt v koncentračním táboře. Dívenka Jarmila s nimi nebyla v žádném příbuzenském vztahu. Za tento velmi odvážný počin hrozil oběma manželům trest smrti,“ připomněla počin Doležalových vedoucí odboru školství, kultury a sportu na žďárské radnici Blanka Lučková.

Podobnou historii jako ve Žďáru nad Sázavou má udělování čestného občanství i v Havlíčkově Brodě. „V roce 1992 se zastupitelé rozhodli udělit první čestné občanství Jonathanu Jocobu Englerovi za nezištnou a obětavou pomoc při výuce anglického jazyka a příkladný přístup k neformálnímu rozvoji přátelství mezi lidmi v Havlíčkově Brodě a v USA. Od té doby bylo uděleno dalších sedm čestných občanství,“ uvedla k tématu mluvčí havlíčkobrodské radnice Alena Doležalová.
Mezi čestnými občany Havlíčkova Brodu nechybí ani příslušník jednotek RAF za druhé světové války Imrich Gablech. „Za nejzajímavější považujeme osud válečného veterána Imricha Gablecha, který byl jmenován čestným občanem našeho města 31. 10. 2005,“ připomněla Alena Doležalová. „Imrich Gablech zemřel v roce 2016 v neuvěřitelných 101 letech,“ dodala.

Podle dostupných informací v novodobé historii žádné čestné občany nemá město Pelhřimov.

Ne všichni čestní občané na uplynulá desetiletí na seznamech zůstali. Logicky z nich mizely kontroverzní postavy dějin. Například v Jihlavě bylo 25. září 2001 čestné občanství zrušeno Klementovi Gottwaldovi, jemuž byla tato pocta udělena v roce 1946. V Třebíči ale Gottwald na seznamu čestných občanů zůstal.

Ze zkoušky hry Plukovník Švec.
Ta hra mě fascinovala od prvního přečtení, říká o Plukovníku Švecovi Havelka

Čestní občané okresních měst na Vysočině (výběr):
JihlavaT. G. Masaryk, Edvard Beneš, Jan Masaryk, František Hoffmann, Gustav Krum, Gustav Mahler, František Dohnal, Evžen Plocek, Zdeněk Lašťovička.

TřebíčT. G. Masaryk, Alois Jirásek, Edvard Beneš, Klement Gottwald, Emil Zátopek, Jiří Joura, Josef Kremláček, Antonín Kalina, František (Francois) Mertl.

Havlíčkův BrodJonathan Jocob Engler, Petr Eben, Imrich Gablech, Markéta Hejkalová.

Žďár nad SázavouJindřich Bílek, Josef Chromý, Jaroslava Doležalová.