Jako náhrada za vykáce-né dřeviny na staveništi nové mateřské školy Jabula bylo nedávno na volném prostranství, na němž se nacházela dříve pařeniště, vysázeno dvanáct ovocných stromů.
„Pro mě je to velká čest, že na této zahradě, kterou projektoval dědečkův spolupracovník, kolega a přítel, mohu provádět výsadbu. Josef Vaněk uváděl Antonínu Vejtasovi, zakladateli našeho zahradnictví, do prodeje jím vyšlechtěnou luční kopretinu zvanou Česká píseň. Ostatně Vaněk to byla mimořádná osobnost v zahradní architektuře! A pro Budějovice je to velká pocta, že zde tak rozsáhlou zahradu realizoval," nechal se slyšet zahradník Vladislav Vejtasa z Jaroměřic nad Rokytnou.
Velké překvapení
V současné době provádí Mendlova univerzita v Brně rozsáhlý průzkum zahrad, realizovaných Josefem Vaňkem. „I nás nedávno navštívil zástupce univerzity Roman Zámečník a po prohlídce byl potěšen tím, že zahrada si zachovala dodnes téměř autentickou podobu s Vaňkovým projektem. Pro nás to bylo velké překvapení, neměli jsme o tom totiž žádné povědomí, že tak významný architekt projektoval naši zahradu," uvedl ředitel Domu sv. Antonína Ladislav Chloupek.
„Ano, je tomu skutečně tak. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem v Praze řeší projekt Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během první Československé republiky (NAKI). Jedním z mnoha výstupů projektu je také monografie o životě a díle Josefa Vaňka, která bude vydána na začátku roku 2017. Zároveň je prováděna digitalizace jeho pozůstalosti, z níž velkou část tvoří zahradní plánová dokumentace," potvrdil Roman Zámečník z Ústavu biotechniky zeleně Zahradnické fakulty v Lednici.
Josef Vaněk se narodil před 130 lety v Bukovině u Hradce Králové. Odbor- né vzdělání získal v Praze a v německém Reutlingen. Po návratu se usadil v Chru-dimi. Napsal 62 zahradnických knih, 36 let redigoval čtrnáctideník Zahrada. Vybudoval jeden z největších školkařských a květinových podniků u nás. Po jeho zná-rodnění v roce 1949 žil se svou rodinou v ústraní. Na věčnost odešel v roce 1968 ve věku 82 let. „Předmětem veškerého snažení byl pro něho zákazník. Jeho závod byl členěný do deseti oddělení, jež byla vedena vynikajícími specialisty. Vaněk pořádal praktické kurzy, školení a přednášky. Byl to jeden z největších zahradních architektů první poloviny dvacátého století," píše o něm v časopisu Inspirace krajinářský architekt Petr Mičola.
Tisíce plánů
Vaňkova technická kancelář vytvořila v letech 1910-1950 přes 4 000 plánů zahrad od vilových, nemocničních parků, sportovišť až po hřbitovy. Vaněk realizoval i zahradní úpravy barrandovských teras.
Jeho spokojenými zákazníky byli Alois Jirásek, Karel Čapek, Alfons Mucha nebo František Bílek, jemuž projektoval zahradu v Chýnově i okolí vily v Praze na Hradčanech, a četní přátelé botanici a zahradníci.
„Bohužel však ve stovkách aktuálně digitalizovaných plánů z Vaňkovy pozůstalosti zatím plán zahrady u Domu sv. Antonína chybí. V soupisu Vaňkových projektů je pro objekt klášte- ra sv. Karla Boromejského v Moravských Budějovicích uveden rok realizace 1936, rozloha zahrady 1265 (případně 12650) m2, smíšená část, následně pak rok 1938, rozšířená část," uvádí Roman Zámečník.
Na klášterní zahradě, která se od svého vzniku svým členěním zachovala v podstatě až dodnes, lze potvrdit účelnost Vaňkových projektů. Nalezneme zde jak květinový parter s bohatou, nedávno opravenou vodní kaskádou, tak i ovocný sad, skupiny stromů a keřů, kulovité zimo-strázy, girlandy spletené z pnoucích růží.
Nechybí ani pergola a reprezentativnost zahrady je korunována kamennou grottou (přírodní či uměle vytvořená malá jeskyně, pozn.red.) se sochou Panny Marie. Vzhledem k tomu, že se Vaněk snažil dodat do podobných zahrad duchovní rozměr, můžeme to tvrdit, zároveň je ovšem třeba říci, že existence grotty již od roku 1936 nebyla dosud prokázána.
Pozoruhodné je, že Vaňkův projekt v Moravských Budějovicích nebyl jediný. Vytvořil zde ještě sedm objektů pro soukromé i veřejné zákazníky. Byly to krásné zahrady pro stavitele Antonína Svobodu a Antonína Babáka, gymnazijní park a Cigánkovu zahradu. Jubilejní park, plánovaný v roce 1938 do prostoru mezi jatkami a rybníkem Mastníkem se bohužel vzhledem k politické situaci nepodařilo realizovat. Zatímco první dvě jmenované zahrady byly zdevastovány po nástupu totality v roce 1948 a jsou dnes zakryty zástavbou, na parku u gymnázia a zahradě ing. Cigánka lze vysledovat relikty, které tu zůstaly i po dlouhých letech od doby, kdy je Josef Vaněk projektoval. V parku zasluhuje pozornost výsadba dnes již více než osmdesátiletých stromů (mohutný jasan, líska turecká, moruše), v zahradě pak zachovalá zídka oddělující část okrasnou od ovocného sadu a původní kruhové rabato (okrasný květinový záhon, pozn. red.).
„Přestože Vaňkův zahradnický velkozávod v Chrudimi je uváděn jako jeden z největších v ČSR, nedá se vyloučit, že provedení plánů v Moravských Budějovicích prováděl některý ze zahradníků z místa či okolí," sdělil Roman Zámečník.
Je tedy docela možné, že se realizace projektu budějovické klášterní zahrady zhostil Vaňkův dlouholetý přítel zahradník Antonín Vejtasa z Jaroměřic nad Rokytnou, jehož vnuk se nyní podílí na její revitalizaci.
PAVEL KRYŠTOF NOVÁK