Po celou sobotu se mohli malí návštěvníci stanice společně se svými rodiči seznámit živě se zvířaty a ptáky, které znají dnes už většinou jen z televize. Součástí návštěvního dne byl také bohatý kulturní program.

„Tuto tradici udržujeme již čtyři roky, od doby, kdy se ve stanici Pavlov uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce. Chtěli jsme tehdy veřejnosti ukázat, jakými změnami stanice prošla," informoval ředitel záchranné stanice Pavlov Zbyšek Karafiát s tím, že stanice v úpravách neustále pokračuje.

Hmyzí hotel, žabí hrad, hadí líheň

„Aktuálně budujeme orlí voliéru. Máme ve stanici celkem tři orly. Návštěvníci si mohou ale také prohlédnout přírodní zahradu s ukázkami speciálních staveb. Je to broukoviště, hmyzí hotel, žabí hrad či hadí líheň. Stavby finančně podpořil Kraj Vysočina," upřesnil ředitel Karafiát.

Jen pro upřesnění, přírodní zahrada se podle Karafiáta dost výrazně liší od tradičních anglických trávníků a vzorně zastřižených keřů. Dává víc prostoru živočichům, nemusí se tak často sekat. Záchranná stanice Pavlov se rozhodla malým návštěvníkům předvést i nejnovější obyvatele. Mládě lišky, nedávno narozeného zajíčka či veverku.

Svoje vnoučata vzal na prohlídku do Pavlova například Václav Pospíšil z Ledče nad Sázavou.

„Jsme tady vůbec poprvé. Věřím, že se to dětem bude líbit. Uvidí živá zvířátka na vlastní oči. Chceme si celou stanici projít a pak se podívat na kulturní program," prozradil pan Václav rodinný program.

Pro některé děti bylo setkání s živou faunou neobyčejným zážitkem. Zasloužený respekt budila i u dospělých veliká, téměř desetikilová samice orla mořského. Zvlášť když rázně ukázala, že jako dáma má svoje rozmary a rozhodně se nenechá jen tak okukovat.

„Je u nás už rok. Jako mládě vypadla z hnízda a zlomila si vratiprst. Zřejmě u nás zůstane na doživotí," upřesnil Jiří Kořínek, jeden ze zaměstnanců, který se ve stanici o zvířata a ptáky stará.

Záchrannou stanicí projde ročně asi tak 400 zvířat všeho druhu, často jsou to oběti lidské bezohlednosti.

Domov na doživotí

„Měli jsme tu například ptáky popálené od drátů vysokého napětí, zvířata zraněná člověkem. Zhruba polovinu zachráněných zvířat se snažíme vrátit zpátky do přírody, pokud to jde, než si zvyknou na člověka. Některá se už vrátit nemohou, s ohledem na vážný zdravotní stav," vysvětlil Kořínek.

Celoročně se stanice Pavlov stará asi o 150 zvířat. V klecích a výbězích přebývají kuny, norci, lišky. Ve vodě se prohánějí vydry. Ve voliérách zase posedávají na větvích sovy, draví ptáci, dokonce je zde k vidění i poměrně vzácný krkavec.

Stanice Pavlov nově nabízí také osmnáct výukových programů, sedm celodenní akcí a putovní interaktivní výstavu ohrožených druhu živočichů Kraje Vysočina. Pracovníci stanice tak poutavě přiblíží dětem životní cyklus obojživelníků, ptačí migraci, či je seznamují s tím, jak se správně zachovat například při nálezu netopýra, nebo domněle opuštěného mláděte.

Součástí zajímavého projektu bylo i vytvoření takzvaných pracovních metodických listů, které mohou žáci využívat přímo ve školách.

Pracovní listy seznamují žáky s životem netopýrů, lasicovitých šelem či dravých ptáků. Na nových programech pracovala stanice v Pavlově téměř celý loňský rok.

V rámci pilotního zkoušení bylo vzděláno 875 dětí převážně z řad základních škol a víceletých gymnázií.