Kliknutím zvětšíteStěny balkonu můžeme oživit visutou zahrádkou nejrůznějších podob. Na dobře upevněnou treláž z dřevěných latěk lze květináče zavěsit i velmi jednoduše. Pod vystouplým okrajem nádoby utáhneme oko z pozinkovaného drátu. Kratší konec pevně zakroutíme a zmáčkneme kleštěmi, z delšího vytvoříme háček na zavěšení. Rostliny můžeme podle libosti přemisťovat. Takové ukotvení postačí pro drobné nádoby s rostlinami menšího vzrůstu. Pro větší květináče budeme potřebovat závěsy z pevnějších háků nebo do konstrukce vložíme police.
Velmi rychlým a elegantním řešením jsou také pěstební kapsáře s kapsami různých barev, velikostí a počtů, které na zeď či zábradlí zavěsíme a v jejichž kapsách rostliny pěstujeme stejně jako v květináčích. Působí jako textilní, ovšem jejich základ je plastový, odolávají tudíž vodě i UV záření a nešpiní se. Pokud však z kapes nenecháme odtékat přebytečnou vodu případným otvorem, musíme tomu přizpůsobit pěstební substrát.
Přemokření kořenů zabrání vysoká drenážní vrstva z perlitu nebo keramzitu. Ani pak nesmíme kapsu zalít tak, aby rostlina plavala ve vodě. Stejné je to s nádobami zavěšenými na zeď, z nichž vodu nenecháme volně odtékat odtokovým otvorem, ale naopak je uložíme do nepropustného obalu.
Dokonalejším systémem jsou vybaveny speciální pěstební stěny, které lze v různých podobách zakoupit a sestavit na míru. Pěstební nádoby jsou v nich propojeny a přebytečná voda stéká až do nejnižší záchytné nádrže či hadicí rovnou do odpadu. Systémy lze také snadno opatřit automatickým zavlažováním.
Popínavé letničky
Snadno je vypěstujeme ze semen a mohou šplhat po zábradlí, treláži či provázcích. Jsou lehounké, nevyžadují důkladné opory jako například těžší popínavé dřeviny. Pro sladce vonící a krásně vyhlížející květy je oblíbený hrachor vonný. Kvete červeně, modře, fialově i bíle a díky úponkům se pne do výšky až dvou metrů. Nejlépe poroste na teplém, slunném místě a v humózním, živinami dobře zásobeném substrátu.
Zářivě kvete jihoamerická lichořeřišnice větší, která je navíc léčivou rostlinou – pomáhá při infekci močových cest. Její mladé listy i květy můžeme přidat rovněž do salátu. Při výběru semen je třeba zvolit popínavou odrůdu a na oporu ji navést – nemá ovíjivé úponky jako ostatní popínavé letničky.
Povíjnice tříbarevná vyniká až 10 cm velkými nálevkovitými květy zprvu červenými, posléze blankytně modrými či fialovými. Navíc je hustě porostlá až 10 cm velkými, srdčitými listy. Pne se do výše tří metrů, kolem opory se ovíjí. Bujně roste na slunném, chráněném stanovišti a ve výživném, humózním substrátu.
Vilec je výjimečný větvením a plošným rozrůstáním do stran, které u letniček běžné není. Díky úponkům se tato liána pne až do výše pěti metrů a rozkvétá velkými fialovými květy zvonovitého tvaru. Pochází ze slunného Mexika, vyžaduje slunné stanoviště a dostatek živin.
Thunbergie křídlatá bývá obsypána roztomilými žlutými kvítky s černohnědým středem. Dostala podle nich i přezdívku černooká Zuzana. Ovíjí se do výše tří metrů a roste velmi rychle. Pochází z Afriky, proto podobně jako většina ostatních kvetoucích popínavých letniček vyžaduje slunné a teplé stanoviště. Svědčí jí humózní, avšak propustný substrát.
Déle klíčící hrachory a vilce je ideální předpěstovat již v únoru, lichořeřišnice a thunbergie či povíjnice pak v březnu či dubnu, pokud si přejeme květy časně. Ven se vysazují až v druhé polovině května. Můžeme je však vysít i přímo ven v květnu. Budou sice kvést později, ale často až do podzimu.
Popínavé ovoce a zelenina
Pokud jim poskytneme dostatečně vysoké opory, tyčkové odrůdy rajčat porostou až do výše tří metrů. Pokud jim nebudeme vylamovat zálistky, vytvoří navíc porost hustý a větvený – tomu však musí odpovídat i treláž. Plodí pak o něco později, ale hojně. Ještě přičinlivějšími liánami jsou okurky – ovíjivými úponky se opory přichytávají samy, nemusíme je k ní uvazovat jako rajčata. Podmínkou úspěchu při pěstování plodové zeleniny na balkoně je dostatek slunce, prostorná nádoba s výživným substrátem, hojná zálivka a hnojení.
Sazeničky rajčat i okurek jsou běžně k dostání, rajčata si ze semen můžeme předpěstovat v březnu, rychle rostoucí okurky stačí zasít v dubnu. Ven je umístíme až po posledních mrazících. Podobně jako okurky můžeme pěstovat i popínavou ačokču, kterou je rovněž třeba předpěstovat již v březnu. Pne se až do sedmimetrové výše, je velmi plodná a pro podobu a chuť plodů se jí říká také paprikookurka. Mladé plody jsou chutné syrové, výtečné jsou i naložené po způsobu nakládaček či kvašáků.
Do výše se pne i fazol šarlatový, který velmi rychle roste a kvete zářivě červenými, motýlovitými květy. Jeho plody jsou jedlé, můžeme je uvařit jako jakékoli jiné fazole. Rostlině prospívá slunce, ale dobře snáší i polostín.
Po opoře se mohou vinout i hrachy, vybrat si můžeme variety buď dřeňové pro sklizeň mladých zrn, nebo cukrové, které mají křehké celé lusky, jež se pojídají vcelku. Hrách pěstujeme ze semen stejně jako fazole – klíčí a roste rychle, sazeničky se proto běžně neprodávají. Semena se vyplatí den před setím namočit do vody a tu pokud možno párkrát vyměnit a s nádobkou občas zatočit, aby se voda okysličila. Po zasetí nesmí hrách zaschnout.
Slunné, chráněné kouty a především jižní zdi nabízejí prostor pro velmi dekorativní i nadmíru užitečnou popínavou dřevinu – révu vinnou. Pokud si přejeme sladké hrozny, je třeba ji pečlivě prořezávat a hnojit. Bujně můžeme nechat růst odolné odrůdy typu bago, které poskytnou spoustu zeleně a stín, ovšem za slunných let i docela dobré bobule hroznů.
Další vytrvalou dřevitou liánou, která může kořenit i v prostorné nádobě a pnout se po opoře vzhůru, je mrazuvzdorné a odolné drobnoplodé kiwi. Pěstovat můžeme hned několik druhů. Aktinidiie význačná (Actinidia arguta) dorůstá až do výše 10 metrů a přirůstá až metr za rok. Vyžaduje mírně kyselý, humózní, avšak propustný substrát v prostorné nádobě a hnojení s dostatkem vápníku, draslíku a hořčíku pro podporu kvetení a plodnosti.
Podobně se pěstuje i sladkoplodý a velmi oblíbený druh kiwi aktinidie kolomikta (A. kolomikta). U většiny druhů a odrůd kiwi jde o rostliny dvoudomé a budeme proto potřebovat samčí i samičí jedince, či ještě lépe jednu samčí a několik samičích. Vhodné kombinace nám doporučí ve specializovaných zahradnictvích. Pěstovat však lze i klasickou aktinidii čínskou, pro naše podmínky se hodí konkrétně odrůda Jenny – má velké plody a je samosprašná.
Popínavé trvalky
Kromě ovocných dřevin můžeme na balkonech a terasách pěstovat i další vytrvalé popínavé rostliny, které ozelení stěny nebo treláže. Mezi bujně rostoucí patří přísavníky, do stínu se hodí stálezelený břečťan a popínavá hortenzie řapíkatá. Krásnými květy nás potěší popínavé plaménky, trubače, růže a zimolezy zmíněné v předchozích kapitolách. Mezi rychle rostoucí, velmi vděčné liány patří také akébie pětičetná (Akebia quinata), až 10 m vysoká popínavka, jejíž přírůstek činí až 2 m ročně. Pěstuje se obvykle pro dekorativní listy a krásné, vonné květy, ovšem jedlé jsou i její plody. Je odolná, vyžaduje pouze propustný substrát v prostorné nádobě, dostatek vláhy a v zimě ochranu před promrznutím, citlivější jsou především mladší rostliny. Rovněž chmel japonský dovede balkon rychle osvěžit zelení bujných listů i šištic. Nadzemní části v zimě uschnou, ale kořeny vytrvávají.
Treláže, opory pro liány
Především vytrvalé popínavé rostliny a dřeviny zvláště vyžadují velmi stabilní a trvanlivé konstrukce – treláže. Lze je buď upevnit na stěnu, nebo postavit do prostoru, mohou dělit balkon či terasu na více částí, poskytovat stín a soukromí. Dřevěné treláže vypadají pěkně i v době, kdy je ještě rostliny nestihly zcela porůst nebo když v zimě už shodily listy. Latě nebo dřevěné či bambusové tyčky obvykle tvoří jednoduchou mříž, ale mohou být ztvárněny i mnohem neobvyklejším způsobem. Zvláště ozdobné treláže nemusí popínavé rostliny zakrýt celé, proto se pro ně hodí zejména pnoucí růže, plamének, zimolez a další méně bujné, zato krásně kvetoucí liány.
Pokud treláž umístíme na zeď, je důležité zachovat od ní odstup. Hranoly je třeba zajistit 3–5 cm širokou spáru mezi treláží a stěnou. Prostor ocení stonky rostlin ovíjející treláž, volné proudění vzduchu navíc předejde chorobám. Kotvení ve zdi musí být stabilní, zvláště pokud se po treláži popne mohutná rostlina, která může časem představovat značnou zátěž.
ČASOPIS RECEPTÁŘ
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
