Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby (17651815), také uváděná jako mše Hej mistře, vznikla v roce 1796. Vypravuje příběh o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. I když se její originální partitura nedochovala, rovných 220 let po svém vzniku zůstává pro křesťany, ale také ateisty, symbolem českých Vánoc.

Pěvecký sbor Svatopluk Rybovu mši ve své téměř 170leté historii zpíval nesčetněkrát; nejen proto dal letos přednost pastorelám Jiřího Ignáce Linka (1725-1792). „Linek poněkud žije v Rybově stínu, avšak on a generace jeho kolegů, venkovských a často nepříliš známých kantorů, se zasloužila o reputaci českých zemí považovaných za konzervatoř Evropy," říká Jan Lán, sbormistr pěveckého sdružení Svatopluk.

O Jiřím Ignáci Linkovi se lze dočíst, že byl chudým kantorem v Bakově nad Jizerou. S tím byla spojena funkce ředitele kůru v kostele svatého Bartoloměje, což mu umožnilo provádět vlastní skladby. Podlehl těžké tuberkulóze. Zůstalo po něm významné hudební dílo, jen v Národním muzeu je evidováno více než 230 jeho skladeb. Zanechal však také dluh 30 zlatých a 88 krejcarů.

V podání Svatopluka posluchači v římsko-katolickém kostele svatého Mikuláše v Nížkově a evangelickém kostele ve Sněžném v adventu slyšeli Linkovu Pastorální mši in F.

Proč sbormistr Jan Lán pro letošní Vánoce zvolil právě Linka? „Linek pochází z Pojizeří, kde vládl rod Valdštejnů. Mezi jeho krajany patřili znamenití muzikanti a skladatelé, namátkou Jiří Benda, Jan Křtitel Kuchař, František Xaver Brixi. Tamější šlechta dbala na hudební vzdělání, například Arnošt Josef z Valdštejna vydal v roce 1689 nařízení, podle něhož se nikdo nemůže učit řemeslu, pokud nebude obeznámen s hudbou," připomíná historii sbormistr.

Obdobu Jan Lán vidí na Vysočině v tzv. knížecích kapelách, jakou například měli Questenberkové z Jaroměřic nad Rokytnou „Tam se vybírali sloužící přímo tak, aby mohli hrát v hraběcí kapele, proto každý honil doma děti cvičit na housle, v panské službě bylo lepší fidlat, než dřít na poli," vypráví Lán.

Také Linek při zájmu o učitelské místo musel prokázat hudební talent. „Kantor procházel výběrovým řízením. Musela ho ctít mravní zachovalost, znalost katechismu, čtení, psaní, počtů, hry na varhany a zpěvu. Který kantor by dnes obstál? Konec konců, kantor je latinsky zpěvák, tj. člověk, který musí umět zazpívat, zahrát, vyškolit muzikanty a zpěváky, napsat muziku, nacvičit," uvádí Lán a popisuje rozsah práce tehdejšího učitele na kostelním kůru: „Pro každou neděli musel napsat nové skladby, ručně je rozepsat do partů, kopírky nebyly, nacvičit a provést. Žádné psaní do šuplíku pro hudebníky, kteří se ještě nenarodili, ale pro konkrétní, žijící osoby. Pro Frantu, Pepu, jeden stačí pouze na doprovod, talentu moc nepobral, ale hraje, ale druhému mohu napsat malé sólo…"

Pastorely v Evropě nemají obdobu

Žďárský dirigent je plný obdivu k české lidové kultuře druhé poloviny 18. století, ke kantorům nesoucím zpěvnost do zapadlých oblastí českého a moravského venkova. Hudbu provozovali sice na koleně, ale živě. Mecenášem byl hrabě, prostředí dávala církev, manažerem byl kantor, výkonnými umělci byli všichni muzikanti a zpěváci z vesnice. „Z tohoto odkazu žijeme," tvrdí Jan Lán.

Fenoménem kantorské tvorby druhé poloviny 18. století je „pastorela". V evropském kontextu nemá obdobu. Hudební útvar je zkomponován na motiv novozákonního příběhu pastýřů, „jimž hvězda zvěstovala narození vykupitele v Betlémě."

Motiv dramaturgie letošních vánočních koncertů žďárského Svatopluka je s tímto poznáním zřejmý. „Z té muziky čiší radost, vždyť jde o narození Ježíška! Jadrný český jazyk, zemitá hudba plná nadšení. Skladby jsou psány česky, a proto se zpívaly na závěr bohoslužeb, tehdy výhradně latinských," shrnuje Lán.

Proto i při velkém koncertě o povánoční neděli v kostele svatého Prokopa ve Žďáře nad Sázavou ve tři hodiny odpoledne zazní Linkova Pastorální mše in F a na úplný závěr pastorela téhož skladatele Narodil se Kristus Pán zkomponovaná na motivy naší nejznámější vánoční písně. Sóla zapějí Veronika Dobrovolná (soprán), Marie Krábková (alt) a Stanislav Šmerda (baryton).

Smyčcový orchestr je složen z houslistů regionu. Úvodem vystoupí Schola při žďárské bazilice Nanebevzetí Panny Marie pod vedením Marie Mokré.