„Překvapilo mě, jak je v případě starého Žďáru těžké dát po těch letech dohromady potřebné poznatky," konstatuje Miloslav Lopaur s tím, že osmdesát procent tehdejší zástavby už dnes nestojí.

Žďárský uličník, jde o pracovní, nebo již o oficiální název knihy?

V podstatě je to již definitivní název publikace. Bude se jmenovat Žďárský uličník I Město Žďár, podtitul zní Průvodce životem starého Žďáru.

Přibližte, prosím, o čem konkrétně pojednává?

O historii města. Čtenáři se ovšem neseznámí jen s vývojem jeho zástavby, ale zčásti i se životem, jaký tu byl. Vše v rozsahu katastrálního území města Žďáru včetně Mělkovic a Radonína. Z pohledu časového vymezení pak od nejstarších dob až po rok 1948, a v platných katastrálních hranicích do roku 1949.

Text, fotografie a výřezy z map by měly lidem přiblížit, jak zástavba vypadala, někteří si v nich najdou například svůj rodný dům, jiní nikoliv.

Plánujete také přílohu?

Ano, obsahuje přehled institucí a živností ve 30. a 40. letech s důrazem na stav v letech 1945 až 1948. Tato část je zpracována ve formě jakési procházky. Pamětník se rozpomene, co míjel, když kráčel žďárskými ulicemi, pro laika, co naopak nepamatuje starý Žďár, nabídne zajímavý poznatek o tom, jak tenkrát vypadaly služby, a které obchody tu byly, a které instituce fungovaly.

S přílohou mi hodně pomohli manželé Šimurdovi a František Svoboda a jsem vděčný za rady a pomoc Janě Fuksové ze Státního okresního archivu.

Kolik obrázků v díle bude a z jakého období pochází ten nejstarší?

Bude obsahovat 220, možná 230 obrázků nejen z archivu regionálního muzea, ale i ze soukromých sbírek, například Mikuláše Neugebauera.

Máme tam kopii mapy ze začátku 18. století, nejstarším vyobrazením je nafocená kresba sgrafita ze 16. století. Nejstarší fotografie pochází asi z roku 1870 až 1890. I když textu je také dost, celkem 114 stránek o velikosti A4.

Příprava knihy tohoto charakteru je dozajista hodně časově náročnou činností. V jakých institucích jste čerpal materiály k její tvorbě?

Použil jsem písemnosti z archivu regionálního muzea, ze Státního okresního archivu, z městského úřadu a částečně i Katastrálního úřadu. S aktivitou jsem začal v roce 2008 a s přestávkami jsem se k ní vracel. Přestože jsem veden jako hlavní autor, do určité míry jsem využil podpory svých kolegů. Řekněme, publikace je vygenerovaným výsledkem činnosti regionálního muzea. Bez zmiňované podpory nebo zázemí by práci nešlo realizovat.

Počítáte s rozdělením do kapitol?

Žďárský uličník je územně členěn na kapitoly Městské centrum, Horní předměstí, Dolní předměstí, Veselské předměstí, Nová čtvrť u starého nádraží a sokolovny, Samoty a nakonec zmiňované Mělkovice a Radonín.

Historií se zabýváte dlouhou dobu, zajímá vás prakticky od dětství. Když jste pátral v archivech, dokumentech, co vás v rámci práce překvapilo. Co jste našel?

Dílčích objevů bylo učiněno více. Nicméně nemohu říci, že by to byly převratné objevy. Asi nejzásadnější je pohled na starší vývoj Žďáru, co se týče zástavby. Překvapilo mě, jak velká byla ve Žďáře předměstí již v 17. století, a v jakém rozsahu tato předměstí byla poškozena živelními pohromami i válečnými událostmi. To znamená, že dosud tradované názory na vývoj zástavby se s mými poznatky velice odlišují.

Musím také říci, že obsah práce je obohacen o poznatky z dílčích studií, které buď vyšly, nebo nevyšly. Chtěl bych připomenout diplomovou práci Jana Latzky o poměrech ve městě v letech 1860 až 1914, stavebně historický průzkum Jaroslava Sadílka, v neposlední řadě i práci Jany Fuksové, která zrekonstruovala vývoj pojmenování ulic, kde se tradovala řada nepřesností. Ty jsou bohužel i například v knize, kterou kolektiv muzea vydal v roce 2007 k oslavě 400letého jubilea povýšení Žďáru na město.

Učinil jste nějaké další poznatky?

Určitě bude potřeba se do budoucna více zaměřit na studium archivních materiálů. Ani v tomto tématu nebylo zdaleka použito veškerých dostupných písemností úřední povahy. Je jich mnohem více, nedá se to časově zvládnout. Poněvadž moje kniha je zčásti kompilací, použil jsem údaje ze starší literatury bez náležitého ověření v písemných pramenech, mohou tedy obsahovat nepřesnosti.

Kdy publikace vyjde?

Aktuálně připravuji první pracovní verzi pro typografickou korekturu. Kniha vyjde na konci října v nákladu jeden tisíc kusů. Cena by neměla být vyšší než 250 korun. Křest se uskuteční někdy v průběhu listopadu, přesný termín není zatím dán.

V úvodu rozhovoru jste uvedl Žďárský uličník I. Logicky tedy počítáte s dalším pokračováním.

Mám představu, že bychom na knihu časem navázali, nebude to ale hned. Mám v plánu, že by se stejným způsobem zpracoval Zámek Žďár, ale nejen jako areál zámku bývalého kláštera, ale půjde o to zachytit hlavně život a fungování samotné obce Zámku Žďár. Sérii by měl uzavírat třetí díl věnovaný Žďáru nad Sázavou, jeho vývoji v letech 1948 až 1989. Neměli bychom se k tomuto období obracet zády, mezi námi jsou generace lidí, kteří v tomto nesmírně dynamickém období žili. A snad i čtvrtý díl opravy a dodatky. Protože nepochybně dojde k upřesnění poznatků, co se týče vývoje města.