Odehraje se tam další ročník již tradičního setkání přátel a příznivců historického areálu, založeného v roce 1252 cisterciáckými mnichy na břehu řeky Sázavy. Stejně jako předchozí akce bude i tento projekt věnován z velké části jedné konkrétní osobnosti.

Tou je pravděpodobně největší český architekt všech dob, Jan Blažej Santini–Aichl.

Žďár, ohnisko gotického baroka

Stavitel, který vyprojektoval a postavil ve stylu gotického baroka desítky staveb nejen v českých a moravských zemích, zanechal své historické osobní dědictví právě ve žďárském areálu. Jeden z největších znalců barokní historie – Profesor Zdenek Kalista, výstižně pojmenoval žďárský prostor „žďárské ohnisko gotického baroka“, stylu, který zazářil jako jasný paprsek, aby po smrti Santiniho nenašel následovníky a stal se tak jakýmsi majákem zářícím do celého světa.

Oním majákem můžeme právem pojmenovat poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Mojmír Horyna, největší současný znalec a odborník na dílo Jana Blažeje Santiniho–Aichla, prorektor Karlovy university, v jedné větě výstižně popsal architektovo stěžejní dílo: „Santiniho Zelená hora je báseň… Zatímco stavby 20. století jsou jenom pouhé slogany.“

Jan Blažej Santini–Aichl se narodil na den svatého Blažeje, 3. února 1677. Kvůli k tělesné vadě byl na část těla ochrnutý a chromý, nemohl pokračovat v otcově kamenické živnosti. Jeho vnímavost a mimořádný talent mu však umožnily studovat malířství a následně také architekturu.

Krátce po vyučení, v roce 1696, odešel na dva roky do Itálie, kde se seznámil s díly největších barokních architektů, aby už v roce 1700 začal samostatně stavět a projektovat. Postupně prošel českými a moravskými zeměmi, aby své dílo zanechal v jakýchsi třech základních okruzích. V západních Čechách se stal centrem jeho tvorby klášter v Plasech u Plzně, v Kladrubech a Mariánské Týnici.

Východní Čechy poznamenal svými stavbami v Chlumci nad Cidlinou, Panenských Břežanech a v Sedleci u Kutné Hory. Samozřejmě nesmíme vynechat ani moravský okruh tvořený především žďárským areálem, ale také poutním kostelem ve Křtinách a areálem kláštera v Rajhradě.

Protože věhlas Santiniho tvorby začal v posledních letech značně přesahovat jednotlivá sídla a okruhy jeho samotných staveb, rozhodli se organizátoři klášterních slavností rozšířit Santiniho expozici umístěnou v konventní budově žďárského zámku o internetový portál www.santini.cz, na kterém najdou zájemci o Santiniho dílo nejen informace o vlastních stavbách, ale i o jejich přístupnosti návštěvníkům, stejně tak jako fotografie Santiniho projektů a korespondence.

V dalších kapitolách pak jsou uvedeny odkazy na vyjádření předních českých i světových odborníků a je tam také prostor pro diskusi, otázky a odpovědi na ně. Internetový portál bude postupně doplněn o spolupráci s dalšími správci Santiniho staveb a budou uváděny do života cizojazyčné verze tak, aby se mohli s informacemi seznámit také zahraniční zájemci