„Pracovali jsme s desítkami písemných svědectví. Ať už šlo o výslechové protokoly, vzpomínky či přepisy zvukových vzpomínek," konstatoval Hynek Jurman.

Představte nám prosím knižní novinku. O čem je a kdo byla zmiňovaná Věra Pilařová?

Nová kniha popisuje peripetie odbojářů, ať už vlastních partyzánů, tak jejich pomocníků, kteří většinou přinášeli oběti ještě větší. Věra Pilařová se stala osobní spojkou komisaře Tůmy na podzim 1944 v necelých 16 letech. Komisař ji zřejmě zneužíval po všech stránkách. Věra pak naletěla falešným odbojářům, ve skutečnosti agentům gestapa, a měla tak nevědomý podíl na zatýkání některých spolupracovníků partyzánů. Přitom však neprozradila nic, co by gestapo neznalo už z výpovědí jiných lidí. Po válce Tůma Věru osobně vyslýchal, nechal ji zavřít a ve vězení ji s dalšími partyzány mučil. Věra Pilařová zemřela v pouhých 24 letech, údajně spáchala sebevraždu oběšením.

Jaké události popisujete?

Mapujeme pohyb a činy oddílu (později brigády) Mistr Jan Hus. Všímáme si však i protivníka, především činnosti kolínského a pardubického gestapa i protipartyzánského oddílu z Chrudimi a také konfidentů a jejich pozoruhodných osudů. Líčíme zatýkání gestapa v obcích Lipovec, Licoměřice a Krucemburk. Vrcholné kapitoly pojednávají o zatčení a propuštění komisaře Tůmy gestapem, o tragické likvidaci téměř celého štábu husovců u Leškovic a také rozborem několika verzí posledního dne života Věry Pilařové.

Při sepisování osudů dívky jste prý našli v archivech důkazy, které historici po sedmdesát let pouze předpokládali, a byly objeveny až nyní. Je tomu skutečně tak?

Při psaní knihy o osudu dívky, partyzánské spojky a poté údajně konfidentky gestapa, jsme skutečně našli v archivech důkazy o záležitosti, kterou prakticky tři generace historiků předpokládaly, však nikdy nebyly objeveny. Šlo o zradu komisaře Tůmy, o jeho možnou spolupráci s gestapem, která vedla až k tragédii u Leškovic.

Až nám se podařilo najít ve výpovědích gestapáků důkazy o zatčení a zverbování Tůmy do tenat gestapa pod jménem Vališ. Důkazy jsme dokázali utřídit, porovnat se známými údaji, svědeckými výpověďmi i dosavadní literaturou, a interpretovat. A také napsat zajímavý příběh z let 1944 až 1952.

V jakých archivech jste pátrali?

Nejvíce úlovků pochází z Archivu bezpečnostních složek ČR a jeho fondů ministerstva vnitra, důležitý byl i fond Mimořádný lidový soud ve Státním oblastním archivu Praha.

Pracujete v knize se svědeckými výpověďmi? Kde a kolik osob jste kontaktovali?

Pracovali jsme s desítkami písemných svědectví. Ať už šlo o výslechové protokoly, vzpomínky či přepisy zvukových vzpomínek. Nejpodstatnější z nich jsou uvedeny na závěr knihy v celém znění. S kratšími citacemi se pracuje průběžně v celé knize.

Osobně jsme také navštívili důležité pamětníky především na Vysočině, asi nejzajímavější bylo setkání se sestrami Blaženou a Martou Paulusovými, které na vlastní kůži zažily jeden teroristický čin partyzánů. Ti totiž rozstříleli v noci auto s civilisty, aniž by si předem zjistili, kdo ve voze jede. Výsledkem byli tři mrtví, i snoubenec paní Blaženy, Marta Paulusová přežila s těžkými zraněními.

A co obrazová dokumentace?

V knize je 82 fotografií i s popiskami, mnohé jsou velice zajímavé. Snad poprvé jsou publikované fotografie všech padlých od Leškovic.

Jak dlouho jste společně s Milanem Kubínem a Pavlem Vomelou na tvorbě knihy pracovali od nápadu až po vydání knihy?

Záměr vznikl už před několika roky v hlavě Milana Kubína, intenzivně jsme pracovali téměř dva roky, celý rok 2010 a kvůli korekturám a doplňkům i většinu roku 2011. Knihu vyseděl v pražských archivech Milan Kubín, získal a ofotil ta nejzávažnější svědectví. S fotografiemi jsem pak pracoval i já a nacházel souvislosti v dalších svědectvích a literatuře. Zformuloval jsem celou řadu kapitol, ale zrovna tak i Milan Kubín, který například detailně rozebral fakta kolem úmrtí Věry Pilařové. Pavel Vomela důkladně a podrobně zpracoval zatýkací akci v Krucemburku.

Kolik má kniha stránek, kolik stojí a kde je možné si ji zakoupit?

Publikace má 254 stran formátu 170 krát 250 milimetrů. U autorů je k mání za 300 korun, v knihkupectví o něco více. K zakoupení je i v informačních centrech jistě ve Žďáře nad Sázavou a v Bystřici nad Pernštejnem, ale brzy i jinde. Momentálně je však část nákladu na Vysočině téměř rozebrána, kniha bude ještě z Prahy distribuována. Součástí publikace je předmluva našeho předního historika Jana B. Uhlíře.

Jak je to s autogramiádou?

Autogramiádu jsme schopni zajistit na požádání kterékoliv obce, osoby, subjektu, sami jsme ji neplánovali. Možná je i beseda, jedna se už uskutečnila ve Velkém Meziříčí.