Bábina pouť se stala sedmým nemateriálním statkem Vysočiny

Karmelská pouť v heřmanovské farnosti je příkladem tradiční lidové zbožnosti v oblasti Podhorácka. Samotný vznik a založení pouti jsou spojeny s živým snem a zjevením Panny Marie, které se přihodilo porodní bábě Julii Jenišové-Lundové z Heřmanova. Ta uposlechnutím výzvy založila bratrstvo, nechala vyhotovit sochu Panny Marie a spolu s místním farářem uspořádali slavnost se svěcením sochy a následným průvodem se sochou.

„To vše se odehrálo na sklonku první světové války v roce 1918. Od tohoto roku je pouť tak, jak je v dochovaných pramenech popsána, kontinuálně slavena vždy okolo svátku Panny Marie Karmelské 16. července,“ popsala Silva Smutná, etnografka Muzea Vysočiny Třebíč, která Bábinu pouť podrobně dokumentovala ve všech souvislostech v průběhu celého roku.

Nyní se Karmelská pouť skládá z několika částí, jimž vévodí příprava na slavnost včetně stavění máje. Dále ji tvoří pěší průvod s nesením sochy od kapličky ve Vidoníně přes Radňoves a Novou Ves do Heřmanova, mše svatá a rovněž část zábavní.

„Mše svatá celebrovaná na prostranství v obci Heřmanov splňuje liturgická pravidla římskokatolické církve a bývají na ni zváni i kněží z různých vzdálenějších farností a děkanátů. Karmelská pouť se stává pro svůj původ a sto let trvající tradici ojedinělým regionálním jevem,“ popsala Silva Smutná.

Nositeli statku Karmelská pouť ve farnosti Heřmanov jsou Římskokatolická farnost Heřmanov a obce Heřmanov, Nová Ves, Radňoves a Vidonín, na jejichž území je akce prezentována.

„Každý zápis do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina je prestižní záležitostí a zapsání Karmelské pouti ve farnosti Heřmanov je důležitým krokem pro zachování statku dalším generacím. Úkolem naší generace je také udržovat zájem obyvatel regionu o místní tradiční lidovou kulturu, jejíž nedílnou součástí lidové náboženské pouti bezesporu jsou,“ doplnila vedoucí regionálního pracoviště tradiční lidové kultury třebíčského muzea Katina Lisá.