Někteří Třebíčané vysoký počet stran vítají. Ačkoli i oni podotýkají, že ne v každém uskupení vidí nějaký smysl. „Jsem rád, když mám na výběr. Je ale fakt, že letos je stran v Třebíči opravdu hodně. U těch tradičních znám program, ale u těch nových vlastně ani nevím, proč vznikly. Jako by se prostě domluvila parta kamarádů s tím, že jim třeba jiní kamarádi ty hlasy hodí,“ zamyslel se Jaromír Černý.

Přehledná grafika: Koubová v Jihlavě obhajuje poprvé. I jinde vládli nováčci

Jiní obyvatelé Třebíče by ale uvítali, kdyby se počet uskupení snížil. „Nechápu, k čemu je tolik stran dobrých. Jak se člověk má v té změti orientovat? V názvu samá Třebíč, ale nijak se to nedá odlišit. Kdyby jich bylo pět šest, měla bych jasno. Navíc si nedovedu představit, co by se dělo, kdyby se do zastupitelstva dostaly všechny strany. To by přece byl hrozný zmatek. Skoro mě to odrazuje jít vůbec k volbám,“ sdělila svůj názor Petra Staňková.

Vysoký počet kandidujících uskupení není v Třebíči výjimkou, ale pravidlem. Už od roku 1990 zde pokaždé kandidovalo více než deset uskupení. „Velký počet stran a hnutí kandidujících do komunálních voleb je u nás jakousi tradicí. Tentokrát se přihlásil dokonce rekordní počet politických subjektů. Občané budou mít z koho vybírat. Bude to důležité, protože vedení radnice čeká zřejmě nelehké období,“ potvrdil kronikář města Ivan Přibík.

Protipólem Třebíče je Žďár nad Sázavou. Tam se už v roce 1994 ustálil počet stran na šesti až osmi. Výjimkou byl pouze rok 2014. Tehdy tam kandidovalo jedenáct uskupení, do zastupitelstva se ale dostalo pouze sedm z nich. „Města, která mají jako Žďár kolem dvaceti tisíc obyvatel, jsou ještě města, kde se lidé rozhodují na základě referencí, osobností a témat. Naopak čím větší město, tam voliči spíše kopírují parlamentní volby. Nerozhodují tam tolik místní témata či osobnosti,“ uvedl žďárský starosta Martin Mrkos.

Starosto, sežeňte nám lékaře. Jejich nedostatek je i tématem blížících se voleb

Ten má vysvětlení i pro onu výjimku v roce 2014. „Ten rok se přes celou republiku na komunále přehnala vlna nových hnutí, iniciativ a místních uskupení. Byl to odraz tehdejší společenské poptávky – v řadě měst lidé chtěli změnu, nové tváře, generační obměnu, nové myšlenky a vize. V mnoha městech v té době totiž vládli politici, kteří mentálně uvízli v devadesátých letech,“ doplnil Mrkos.

Podle politologa Petr Šmergla v komunálních volbách rezonují hlavně místní témata, kterými se zabývají právě místní uskupení. „Když člověk kandiduje v tradiční politické straně, je poměrně těžké se ve městech protlačit na místa na kandidátkách. To je pak živná půda pro to, aby se komunálních voleb účastnily nejrůznější specifické subjekty místního typu. Tento rok je to krásně vidět i na Jemnici,“ uvedl Šmergl s narážkou na situaci ve čtyřtisícové Jemnici. Zde se kvůli plánované výstavbě masokombinátu letos místní značně rozkmotřili a do voleb tu půjde devět uskupení.