Sluneční soustava v ohrožení. Po průletu hvězdy se může zhroutit, tvrdí vědci

Odborníci nastínili dramatický scénář možné budoucnosti Sluneční soustavy. Podle nich stačí, aby prolétající hvězda posunula oběžnou dráhu Neptunu o 0,1 procenta a vzniklý chaos způsobí srážku ostatních planet, včetně Země. To se však naštěstí nestane tak brzy.

OBRAZEM: Neuvěřitelný pohled. NASA představila fotky vesmíru z Webbova teleskopu

Průlety hvězd mohou podle odborníků destabilizovat systém a způsobit srážku planet či jejich vymrštění ze Sluneční soustavy. Podle studie zveřejněné v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society odborníci vědí, v jakém momentu může běžný průlet hvězdy stačit k úplnému kolapsu všech planet. Vědci v článku také naznačili, že studium hvězdných průletů může odhalit mnoho o historii a vývoji planetárních systémů.

Při výzkumech pro své analýzy použili superpočítač Niagara, který je součástí sítě Digital Research Alliance of Canada. Díky němu simulovali, co všechno může průlet hvězdy způsobit.

Srážka planet

Ač ke hvězdnému průletu, který by mohl zamávat s celou Sluneční soustavou podle vědců nedojde ještě dalších sto milionů let, pokusili se zjistit, co vše by se při něm mohlo konkrétně stát. A tak celou situaci nasimulovali už tři tisíckrát. Šestadvacet pokusů dopadlo kriticky - planety se srazily, nebo případně Uran, Neptun či Merkur zcela vypadly ze Sluneční soustavy, píše list The Independent. Naopak v téměř tisícovce simulací nenastaly ve Sluneční soustavě ani při hvězdném průletu žádné výrazné změny. 

Záhadná závada ohrožuje sondu Voyager 1. NASA hledá řešení ve starých manuálech

Co se vypadnutí planet týče, astronomové se domnívají, že velké objekty bývají pravidelně vyhazovány z vnějších částí systémů jako Sluneční soustava právě kvůli hvězdným přeletům. Jak ukázaly simulace, pokud by hvězdný průlet vychýlil planety z jejich drah, a třeba Merkur a Jupiter by se dostali do jednoho konkrétního bodu v blízkosti Slunce ve stejném čase, Merkur by se mohl vychýlit. Pak by buď úplně vystoupil ze Sluneční soustavy, nebo se srazil s Venuší, Sluncem či Zemí. 

Vědci však zároveň uklidňují, že i kdyby taková situace opravdu nastala, samotný kolaps Sluneční soustavy by byl na pořadu dne až za další miliardy let. „Tyto slabé poruchy nezničí Sluneční soustavu okamžitě, jen s ní trochu zavrtí a v příštích milionech nebo miliardách se něco v ní stane nestabilním,“ uvedl další autor studie, Hanno Rein podle serveru The Byte.

Sluneční soustavu tvoří osm planet:

Bát se netřeba

Přesto, jak děsivě scénáře hvězdného průletu vypadají, lidstvo může zůstat v klidu. „Panuje shoda, že když se planetární systémy formují ve hvězdokupě, tak dokud v ní zůstávají, hrají hvězdné průlety velkou roli. Týká se to období prvních sto milionů let planetární evoluce,“ uvedl postgraduální student na katedře fyzikálních a environmentálních věd na Torontské univerzitě a zároveň vedoucí nové studie Garett Brown podle portálu Universe Today. Poté, co se hvězdokupa rozptýlí, počet průletů hvězd i jejich vliv na planetární systém, podle něj dramaticky klesá.

Zároveň upozorňuje, že hvězdné přelety nejsou tím hlavním problémem, kterého bychom se museli obávat. Zejména proto, že se dle výpočtů Slunce za pět miliard let rozšíří natolik, že pohltí Zemi. 

Jak vznikla Sluneční soustava?

O formování Sluneční soustavy existuje několik teorií. Nejrozšířenější z nich je podle portálu Inverse známá jako hypotéza mlhoviny. Slunce podle ní vzniklo z masivního oblaku prachu a plynu, který ve svém středu prošel gravitačním kolapsem. Soustava planet se pak vytvořila ze zbylého plynu a prachu, jež vytvořil kolem Slunce disk.

Observatoř Gaia odhalila v Mléčné dráze nečekaný úkaz. Připomíná tsunami

I hvězdné průlety mohly mít v tomto procesu svou roli. Podle Browna jsou zodpovědné za zkrácení disku, což by znamenalo zabránění vzniku planet na vzdálenějších dráhách.

Další široce známá teorie vzniku Sluneční soustavy popisuje zrod Slunce zhruba před 4,5 miliardami let jako součásti hvězdokupy.