Kliknutím zvětšíteTak masivní výbuch běsnící sopky a jeho důsledky nečekal asi nikdo. Lednová erupce Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vypustila do atmosféry nejvyšší vulkanický sloupec prachu a popela, jaký kdy byl zaznamenán. Podle aktuálních zjištění vědců pronikl až do mezosféry, v níž se běžně ocitají meteority, které tam shoří.
Obří množství vody
Portál CNN vysvětluje, že se mezosféra nachází asi padesát až osmdesát kilometrů nad zemským povrchem, pod ní se nachází troposféra a stratosféra a nad ní další dvě vrstvy. Zmíněný vulkanický sloupec dosahoval v nejvyšším bodě až sedmapadesáti kilometrů. Hravě tak překonal minulého rekordmana, a to erupci hory Pinatubo na Filipínách v roce 1991, která dosáhla čtyřiceti kilometrů. Výsledky výzkumu popsali vědci v časopise Science.
Vytvořený oblak byl také první, který překročil hranice stratosféry. „Je to mimořádný výsledek, protože jsme nikdy předtím neviděli mrak jakéhokoli typu tak vysoký," citoval portál Live Science hlavního spoluautora studie ze společnosti RAL Space a výzkumného pracovníka Národního centra pro pozorování Země a Oxfordské univerzity Simona Prouda. Už předchozí výzkum přitom zjistil, že mohutný oblak obsahuje tolik vody, že by naplnil osmapadesát tisíc plaveckých bazénů používaných na olympiádě.
Pomohly letecké snímky
Samotné určení výšky sopečného sloupce bylo pro vědce obtížné. Obvykle ji zjišťují pomocí teploty, přičemž čím je oblak chladnější, tím je výše posazený. Tuto metodu však nešlo na sopku aplikovat, a to kvůli neobvykle nadměrné výšce sloupce.
„Erupce protlačila vrstvu atmosféry, ve které žijeme, troposféru, do vyšších vrstev, kde se atmosféra opět ohřívá. Museli jsme přijít s jiným přístupem, přičemž jsme použili různé pohledy poskytované meteorologickými družicemi umístěnými na opačných stranách Pacifiku a některé techniky porovnávání vzorců, abychom zjistili výšku,“ uvedl Proud. Dodal, že takovou metodu lze zvolit až v posledních letech, a to díky satelitním technologiím ve vesmíru.
K potvrzení výšky sloupce použili odborníci letecké snímky pořízené družicemi, které nad daným místem prolétaly. Výzkumný tým při zjišťování výšky použil takzvaný paralaxový efekt. Porovnával vzhled a polohu oblaku z několika zorných úhlů. Díky zaznamenávání snímků každých deset minut mohli navíc odborníci dokumentovat dramatické změny ve sloupci při jeho stoupání z oceánu. „Erupce se během půl hodiny změnila z ničeho na sedmapadesát kilometrů vysoký sloupec z popela a mraků“ popsal pozorování vědec.
Dopad na klima
Porozumění výšce sloupce může vědcům přinést více informací pro studium dopadu erupce na globální klima. Obecně se očekává, že takové množství vody v atmosféře dočasně ohřeje planetu. Znalost složení a výšky oblaku také může odhalit, kolik ledu se dostalo do stratosféry a kam se uvolnily částice popela. Znalost polohy popela je přitom klíčová pro bezpečnost letecké dopravy. Vědci také uvedli, že ač si hodně lidí myslí, že základem pro sopečný sloupec je sopečný prach, v tomto případě tomu bylo jinak, jelikož v něm bylo významné množství zmíněného ledu.
Další výzkum má určit, proč byla erupce tak silná. Jedním z možných důvodů je to, že výbuch přišel pod vodou. „Žár erupce odpařil vodu a vytvořil parní explozi mnohem silnější, než by normálně byla sopečná erupce", vysvětlil Proud. Výbuch sopky je podle odborníka důkazem, že interakce magmatu a vody hrají významnou roli při vzniku explozivních erupcí, které mohou sopečný materiál vynášet do extrémních výšek. Web Phys.org dále uvádí, že vědci z Oxfordu nyní hodlají sestrojit automatizovaný systém pro výpočet výšek sopečných oblaků pomocí použité metody paralaxového efektu.
Cunami, blesky a tlakové vlny
Sopka vybuchla patnáctého ledna v jižní části Tichého oceánu u souostroví Tonga, v oblasti, kterou pokrývají tři geostacionární meteorologické družice. Samotná erupce byla nejsilnější za více než třicet let a představovala ekvivalent stovky hirošimských bomb. Vysoký sloupec vody a popela byl přitom jen jedním z výsledků výbuchu. Erupce vyvolala taky vlnu cunami, která dorazila až do Japonska a tlakové vlny, které se rozšířily po celé Zemi. Mezi další následky výbuchu patří rekordních 590 tisíc blesků a největší množství vzniklé vodní páry v historii.
I přes to, že sopka leží z velké části ve vodě, výbuch zabil šest lidí a hlasité dunění bylo slyšet až na Novém Zélandu a v Austrálii. „Měli jsme velké štěstí, že k erupci došlo na odlehlém místě. Kdyby se to stalo někde v lidnatějším místě, bylo by to neuvěřitelně zničující,“ cituje Prouda portál New Scientist.
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
