Kliknutím zvětšíteV úterý vědci promluvili na Podzimním setkání Americké geofyzikální unie v New Orleans. „Fakt, že se Parkerova sonda dotkla slunce, je výjimečný moment pro solární vědu a jde o opravdu neuvěřitelný počin,“ sdělil mluvčí ředitelství vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen.
Své poznatky a celou studii zveřejnil tým na stránkách Americké fyzikální společnosti, Physical Review Letters. „Nejenom, že nám tento milník dovoluje nahlédnout hlouběji do nitra Slunce a jeho vlivu na sluneční soustavu, ale současně získáme informace i o dalších hvězdách v celém vesmíru,“ dodal.
Parkerova sluneční sonda odletěla na misi v roce 2018. Jejím cílem bylo kroužit kolem Slunce a s každým průletem se dostávat blíže, aby bylo možné sbírat vzorky a informace.
Sonda je pojmenovaná po astrofyzikovi Evženovi Parkerovi. Ten společně se svými kolegy doufá, že jim sonda odpoví na jejich otázky ohledně solárního větru, který proudí ze Slunce a vrhá energetické částice přes celou sluneční soustavu.
Pekelná mise
Sonda proletěla solární korónou neboli vrchní atmosférou Slunce. Ta je mnohem rozpálenější než jeho samotný povrch, který má skoro šest tisíc stupňů Celsia.
I přesto, že cíle bylo dosaženo až nyní, sonda už přinesla pár zajímavých objevů. V roce 2019 zazanamenala magnetické cik-cak struktury ve slunečním větru, které vypadají jako silniční serpentiny. Díky misi teď mohou vědci říct, že tyto serpentiny pocházejí z povrchu Slunce.
Než se Parkerova sluneční sonda vrátí na Zemi, přiblíží se v průběhu následujících sedmi let k hvězdě ještě jednadvacetkrát. V roce 2024 bude kroužit kolem Slunce ve vzdálenosti 6,2 milionu kilometrů, což je blíž než je planeta Merkur. I když se to může zdát jako velká dálka, vědci to přirovnávají pouze k fotbalovému hřišti.
Ve chvíli, kdy se sonda ke Slunci přiblíží na nejkratší vzdálenost, budou muset jedenácticentimetrové uhlíkové štíty vydržet teplotu přes 1300 stupňů celsia. I přesto zůstane uvnitř sondy příjemná pokojová teplota.
Díky tomu, že létá tak blízko, může tým Parker zkoumat magneticky ovládanou vrstvu jeho atmosféry. „Doposud nebylo nic takového možné,“ řekl vědec Nour Raouafi.
Sluneční žáření a solární vítr
Tým si poprvé uvědomil, že jejich sonda překročila hranici a vstoupila do sluneční atmosféry, letos v dubnu. Stalo se to při osmém průletu kolem Slunce, když zaregistrovala magnetické a částicové podmínky, které jsou specifické pro hranici solární atmosféry.
Průlet byl v dálce 13 milionu kilometrů nad povrchem Slunce, kde končí masivní sluneční záření a začíná solární vítr. „Pevně jsme očekávali, že jednoho dne korónou alespoň na chvíli proletíme,“ sdělil hlavní autor studie Justin Kasper. Z jejich úspěchu je velice nadšený.
Během dubnového průletu se sonda nořila a vycházela z atmosféry. Díky tomu vědci zjistili, že její hranice není nepřerušovaný kruh, ale má výčnělky a propadliny. Tyto prvky by vědcům mohly umožnit jejich porovnání se sluneční aktivitou z povrchu hvězdy.
Během svého letu se sonda setkala s dalším zajímavým fenoménem. Ve výšce 10,4 milionu kilometrů proletěla skrz útvar, který odborníci nazývají pseudostreamer. Je to velká struktura, která se tyčí nad povrchem Slunce a je možné ji ze Země pozorovat při jeho zatmění.
Ve chvíli, kdy sonda letěla skrz tento útvar, bylo vše kolem ní klidnější. Za normálních okolností je Parker při průletu solárního větru bombardovaný částicemi, ale v tomto případě se pohybovaly pomaleji a serpentiny byly méně ostré.
Sonda se do koróny znovu pravděpodobně ponoří v únoru během jejího dalšího průletu. „Jsem nadšený z představy, co vše ještě Parker najde, až bude opakovaně prolétávat korónou v následujících letech,“ okomentovala výzkum ředitelka heliofyzického oddělení NASA Nicola Foxová.
Až přijde vyvrcholení jedenáctiletého slunečního cyklu, vědci předpokládají, že bude sonda na správném místě ve správný čas. Těmto cyklům je důležité rozumět, protože bouře či erupce na Slunci ovlivňují elektrické sítě, satelity, GPS, letadla nebo rakety a astronauty ve vesmíru.
Současný cyklus začal v roce 2019 a měl by vyvrcholit v červenci 2025, kdy bude sluneční aktivita nejintenzivnější. Díky tomu bude mít sonda příležitost zkoumat rozšířenou korónu a stráví v ní více času. „Je to důležitá oblast, do které se lze dostat. Myslíme si, že během toho mohou platit všechny možné druhy fyziky,“ sdělil Kasper. S kolegy doufá, že některé z nich uvidí i dříve.
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
