Ostatky se nacházely na podloží vysypaném kamením. „Nikde v Břeclavi zdroje kamení nejsou, pracujeme proto s hypotézou, že sem byly dovezeny z Pohanska, kde lidé rozebrali již zaniklé hradisko. Celá hradba je jinak z dřeva a hlíny,“ doplnil.

Archeology překvapil i relativně dobrý stav objevených koster a jejich rozpoznatelnost. Na pozůstatky přitom působil obrovský tlak, navíc v průběhu let shořela stavba a s ní i zbytky těl. „Teď nás čeká maraton dokumentování, kdy se mimo jiné budeme snažit zjistit detaily, tedy pohlaví nebo věk. Podle genetického rozboru chceme také zjistit, jestli nešlo o příbuzné, zda trvale žili zde, nebo pochází odjinud. V té době totiž bylo běžné otroctví. Je proto možné i to, že tito tři lidé mohli být třeba zotročenými válečnými zajatci, kteří posloužili jako oběti proto, aby zde stavba dlouho vydržela,“ dodal Dejmal.

I přesto, že kolem roku 1050 už byla celá oblast v okolí města křesťanská, objev působí podle archeologů jako rituální zvyk. „Pohanské zvyky někde přetrvávaly ještě dlouho po zavedení křesťanství. Zatím jde o hypotézy, které budeme podrobovat společně s dalšími odborníky zkoumání. Nicméně už teď je jasné, že jde minimálně z celorepublikového pohledu o skutečně vzácný nález,“ vysvětlil Dejmal působící pod hlavičkou brněnské společnosti Archaia, která ve spolupráci s břeclavským muzeem vede práce na průzkumu zámku.

Lidské kosterní pozůstatky našli archeologové doslova na „dně“ zámku, který už několik měsíců zkoumají. Jílovité podloží již týmu archeologů nedovolí jít níž. Hrozilo by totiž riziko zaplavení prostor výzkumu spodní vodou. I tak jsou však tisíc let hluboko. „Po tomto podloží se nejspíš procházel i kníže Břetislav,“ zapřemýšlel Dejmal.

Kromě kosterních pozůstatků nacházejí archeologové při průzkumu břeclavského zámku také cenné fragmenty různých předmětů. „Už teď můžeme říci, že jsme objevili zdobené kousky nádob z desátého století, což je doba před knížetem Břetislavem. Našli jsme dokonce i kousek bronzového šperku. A to jsou jen ty věci, které jsme nalezli při průzkumu hradeb. Uprostřed hradiště se zajisté budou nacházet jiné skvosty. Ty ale oko člověka nikdy nespatří a zůstanou tam tak zakonzervovány napořád. To bychom totiž museli podobnou jámu vyhloubit na zámeckém náměstí, což samozřejmě není reálné,“ doplnil archeolog.

Jak podotkl, již nyní se objevy z archeologického zámku nesmazatelně zapsaly do dějin Břeclavi i Česka.

Unikátní objev oceňují i v břeclavském muzeu. „Podle nálezů, které archeologové v posledních měsících objevili, už asi nyní mohu konstatovat, že na téma života v Břeclavi a blízkém okolí před tisícem let určitě vznikne výstava nebo delší expozice. Je úžasné, že budeme moci takovou výstavu doplnit reálnými nálezy, fotografiemi z průzkumu zámku, a možná také vizualizací, která návštěvníky zavede do dob dávno minulých,“ sdělil ředitel břeclavského muzea Petr Dlouhý.

IVA HAGHOFER
DAVID MAHOVSKÝ