Diamanty z laboratoře. Někteří světoví výrobci šperků už chtějí jen takové

Nejlepším přítelem dívky jsou diamanty, zpívala Marilyn Monroe v jedné ze svých nejslavnějších písní. Drahé kameny jsou díky své vzácnosti i ceně dlouhodobě symbolem luxusu. Jejich získávání ale bylo vždy poměrně problematické. Stávaly se hnacím motorem konfliktů, o čemž vypráví třeba film Krvavý diamant. Debatuje se také o vykořisťování pracovní síly i o poškozování životního prostředí. I proto výrobci šperků dlouhodobě hledali alternativy a před pár lety jednu našli. Tyto vzácné nerosty totiž už lze uměle vytvořit v laboratoři.

Maso ze zkumavky skutečností. Singapur jako první povolil kuřecí z laboratoře

Jak uvádí BBC, laboratorní výroba drahých kamenů se rychle rozvíjí. V loňském roce vzrostla diamantová produkce laboratoří po celém světě na množství šest až sedm milionů karátů. „Naopak produkce vytěžených kamenů spadla na 111 milionů karátů z hodnoty 152 milionů karátů v roce 2017," uvedla zpráva Světového diamantového centra Antwerpy (AWDC). K poklesu přispívá i pandemie koronaviru.

Postupně se rozšiřuje i portfolio firem vyrábějících uměle vytvořené diamanty. A některé z nich objevily i celebrity. V lednu 2019 si svět módy třeba všiml diamantových náušnic Meghan Markleové, manželky britského prince Harryho, které pocházely od značky využívající čistě laboratorně vytvořené diamanty.

Hollywoodský herec Leonardo DiCaprio zase investoval do americké značky Diamond Foundry, která se na svém webu prezentuje tím, že vyrábí tyto drahé kameny v laboratořích.

Ekologický přístup k módě

O tyto kameny roste zájem také mezi mladou generací módních nadšenců. Skvěle totiž zapadají do vlny ekologického a humánního přístupu k módě. Jejich výroba není zátěží pro životní prostředí, nikdo při jejich těžbě a hledání nezneužívá levnou pracovní sílu.

Znepokojení o původu diamantů výrazně zasáhlo svět na počátku jednadvacátého století. Podnětem pro to byly zejména konflikty v Angole či Sierra Leone výrazně propojené právě s bojem o diamantová naleziště. Vše vyústilo v takzvaný Kimberleyský proces. Jde o schéma certifikace přírodních diamantů, které zabraňuje, aby výrobci používali právě konfliktní diamanty.

Jak ale uvedla zpráva institutu Human Rights Watch z roku 2018, příznačně nazvaná Skrytá cena šperků, ani Kimberleyský proces nedokáže zabránit všemu. Ve zprávě odborníci z neziskové organizace sledovali postoj nejznámějších šperkařských firem, prodávajících diamantové šperky. Například Tiffany & Co., Bulgari, Cartier či Pandora. „Ani jedna z těchto firem nedokáže identifikovat původ každého ze svých diamantů," uvedli tvůrci reportu, i když jinak postoj těchto velkých společností k problematice částečně pochválili.

Největší ledová kra na světě se rozpadla. Čtyři roky fascinovala i děsila vědce

A právě značka Pandora nyní světu oznámila, že od nynějška hodlá v plné míře používat pouze laboratorně vyrobené diamanty. Dosud diamantové šperky prodávala pouze okrajově, značka je známější spíš cenově dostupnými skvosty. S přechodem na uměle vytvořené drahé kameny ale mimo jiné předpokládá, že budou diamantové šperky tvořit větší část jejího sortimentu. „Můžeme nabídnout zcela stejný konečný produkt, jaký dokáže vytvořit příroda, ale za velmi, velmi odlišnou cenu," zdůvodnil pro BBC aktuální rozhodnutí ředitel Pandory Alexander Lacik.

Tvůrci uměle vytvořených diamantů dlouhodobě upozorňují, že jejich laboratorní produkty jsou identické s přírodními drahými kameny. Moderní technologie totiž umožňují zcela napodobit proces, jaký se děje v přírodě a tak jsou fyzikální a chemické vlastnosti takto vyrobených kamenů stejné s těmi, které se nachází v přírodě. Jednoduše řečeno, umělé diamanty jsou věčné, stejně jako jejich přírodní protějšky. Postupně navíc klesají výrobní náklady, což umožnily technické inovace.

Na český trh se zatím šperky s umělými drahými kameny od Pandory nedostanou. „Umělé diamanty pro Pandoru jsou vyráběny ve Velké Británii a Spojené království bude rovněž první zemí, kde je bude značka prodávat," uvedla BBC. Náušnice, prsteny, náhrdelníky a náramky od Pandory s umělými diamanty mají začínat na ceně od 250 liber, což je necelého sedm a půl tisíce korun.

Kyselina i diamanty. Dešťové kapky mohou hrát roli při hledání života ve vesmíru

Umělé diamanty ale zatím ty přírodní zřejmě nepřeválcují. Odborníci naopak očekávají, že trh s diamanty se pouze rozšíří, přičemž stále zůstává dost prostoru pro obojí. „Myslím, že přírodní diamanty a ty vypěstované v laboratořích mohou krásně koexistovat a vytvořit společný diamantový trh. Existuje totiž jasná poptávka po obou druzích," shrnula pro BBC Olya Linde, vedoucí autorka zprávy o diamantech poradenské společnosti Bain. I podle této zprávy má o umělé diamanty zájem zejména generace mileniálů.

Ani výroba laboratorně vypěstovaných diamantů však není tak ekologicky nezávadná. Existují dva postupy vytváření diamantů v laboratořích. A problémem je zejména to, že k jednomu z nich je potřebné velké množství energie. „Velké množství uměle vyrobených diamantů pochází z Číny, kde se vyrábí při procesu známém jako technologie velkého tlaku a vysokých teplot," zmiňuje BBC. Právě v Číně přitom elektřina pochází zejména z uhlí, což proklamovanou ekologičnost umělých diamantů trochu narušuje. Například ve Spojených státech, kde se rovněž vyrábějí, se ale firmy mnohem víc snaží využívat obnovitelné zdroje energie.