Takovou možnost využívá v posledních letech čím dál více českých řidičů. Pro lepší představu: před sedmi lety jezdilo v Česku 30 sdílených automobilů, dnes je to skoro 1 300. Krátkodobý pronájem aut přitom „frčí“ i na západ od našich hranic. Například v Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, je k dispozici nyní přes 26 tisíc sdílených vozidel.

Vzrůstající trend neovlivnila podle firem ani epidemie koronaviru. „V současné době zvýšené hygienické opatrnosti sledujeme růst zájmu o naši službu. Automobil se totiž pro mnoho lidí stal bezpečnější a preferovanou formou dopravy,“ říká ředitel českého zastoupení společnosti Anytime Milan Beutl. Společnost má ve své flotile celkem 500 hybridních vozů, a to hlavně v Praze a na Kladně.

Polsko sníží daň na benzín i naftu. Češi berou pumpy za hranicemi útokem

Jedním z dalších důvodů zvýšeného zájmu o carsharing může být nedostatek nových vozů na trhu. Na některé modely si teď zákazníci musí počkat i rok.

„Už na jaře jsme zaznamenali znatelný nárůst počtu registrací uživatelů, který stále trvá. Zjišťujeme přitom, že nárůst tvoří lidé i firmy, jež v současné době čekají na nový vůz, nechtějí investovat do zdražujících ojetin nebo se bojí závazku v podobě operativního leasingu,“ potvrzuje ředitel družstva Autonapůl Michal Šimoník. Družstvo disponuje flotilou téměř osmdesátky sdílených vozů nejrůznějších kategorií v celkem deseti velkých městech České republiky.

Mezi zásadní výhody „půjčování“ auta patří jednak absence nákladů spojených s provozem a údržbou, ale odpadají i starosti týkající se parkování. „Velkou výhodou je, že se v Praze nemusíte starat o často složité parkování. To je totiž v modrých a fialových zónách v Praze zdarma,“ říká Beutl.

Šnečí tempo a česká ostuda. Příští rok vyroste jen 25 kilometrů dálnic

Za takovouto „parkovací výhodu“ by si však firmy v hlavním městě mohly napříště připlatit. Současný poplatek ve výši sto korun na rok pro jedno sdílené vozidlo by podle některých návrhů mohl v budoucnu činit až 1 200 korun. Navíc by vozidlo smělo stát na místě bez rezervace maximálně čtyři dny. Důvodem jsou stížnosti některých rezidentů týkající se dlouhodobé blokace parkovacího místa. 

Odborník: Choďte pěšky 

 Carsharing je jednou z možných cest, jak do budoucna ulevit přeplněným městským parkovištím. Podle průzkumů totiž „průměrné auto“ jezdí jen jednu hodinu denně. Zbylý čas je odstavené na parkovišti. A jeden vůz carsharingu dokáže nahradit díky vyšší efektivitě až 10 průměrných aut. Navíc společnosti udržují vozový park mnohem mladší a vozy jsou tak bezpečnější a ekologičtější.

 Nicméně pouze technologická řešení problém s přeplněnými městy nevyřeší. „Je to jedna z možností. Klademe ale až příliš veliký důraz na dopravu, už ne tolik na lidský mozek. Lidé musí začít více přemýšlet a také chodit. Technologie a nejrůznější řešení za nás nikdy problém s přeplněnými parkovišti nevyřeší. Musíme využívat všechny možnosti dopravy a hýbat se. Je přeci zbytečné, aby třeba zaměstnanec musel nutně do pobočky vzdálené 500 metrů jet autem," nabádá výzkumný pracovník Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Fakulty dopravní ČVUT v Praze Jaroslav Martínek.

Stopadesátka na dálnici. Na některých úsecích by mohlo dojít k zvýšení rychlosti

 K tomu je rovněž zapotřebí změna smyšlení o vlastnictví automobilu. Ve společnosti totiž stále přetrvává z dob socialismu představa, že koupě vlastního vozu vypovídá o osobním bohatství majitele. „Od toho je potřeba se oprostit. Lidé musí začít více zvažovat, zda auto potřebují nutně vlastnit. Musí zvážit i ekonomické a ekologické důsledky," říká Martínek a přidává i svoji zkušenost: "Carsharing využíváme v rodině. Měsíční náklady jsou cirka dva tisíce korun. Ale naprosto bez starostí,“ dodává.

Carsharing podle odborníků nabízí vhodné řešení pro ty, kdo potřebují auto spíše nepravidelně a vědí, že za rok ujedou do zhruba deseti tisíc kilometrů. Může se jednat o jednotlivce, ale také rodiny, menší živnostníky, neziskové organizace a podobně.