Tipy na tajemná místa jižních Čech: Cesta bolestných kamenů i Pohádkový dům

Rituální přírodní areál Gabreta u Štěkře

Rituální přírodní areál Gabreta u Štěkře.Zdroj: obchodjitrenka.cz

Mystický kruh z kamenů se nachází v lesním porostu u osady Štěkře nedaleko Zlaté Koruny na Českokrumlovsku. Je tady seskupeno více než dvacet kamenů s vytesanými runovými znaky. Kameny není lehké je najít, pokud nevíte, kde se místo nachází. Leží v malém dubovém háji na hranici lesa a polí.

Má strach velké oči? Nejtajemnější na jihu Čech je prý Branišovský les

Kamenné kruhy nejsou dílem dávných Keltů, ale našich současníků. Tento rituální areál u Štěkře buduje od roku 1998 výtvarník Jan Fibiger. Kromlech se skládá z centrálního oltáře zdobeného spirálami, kolem něhož je seskupeno 24 menších kamenů. Na každém z nich je vytesán jeden znak runové abecedy. Další vnější kruh potom tvoří osm větších kamenů, do nichž jsou vytesána vyobrazení bohů a symboly severské mytologie. Zajímavostí je, že jeden z kamenů byl na místo importován ze vzdálenosti více než 30 kilometrů, jak upozornil tvůrce kamenů.

V sousedství kamenného kruhu se pod nápadným dubem nachází rituální místo v podobě kamene s vysekanou prohlubní, dalšími dvěma vztyčenými kameny s rytinami bohů a dřevěného falického idolu. Symbolické předměty jsou zavěšovány i do koruny dubu. Odehrávají se tu oslavy slunovratu nebo dožínek.

Písecká Cesta bolestných kamenů

Trasa s kameny symbolizujícími lidskou bolest a utrpení vede k rozhledně Jarník v Písku.Zdroj: pisek.eu

Místo, kde jsou nahromaděné bolest a utrpení, ale kde se své bolesti také můžete zbavit, je v Píseckých horách. Cestu na rozhlednu Jarník tam doprovází 15 obrovských kamenných bloků. Jedná se o křížovou cestu moderního člověka, projekt studentů písecké obchodní akademie.

Také jako klasická křížová cesta má i Cesta bolestných kamenů čtrnáct zastavení, která jmenují největší bolesti moderního člověka. Poslední, patnácté zastavení, pak představuje naději. Názvy strastí dnešního člověka přitom vycházejí z opravdových lidských utrpení.

Studenti obeslali na šest set sociálních zařízení, včetně domovů důchodců a věznic. Zajímali je příběhy klientů, které zrcadlí lidskou úzkost a bolest. Z nich vybrali ty nejsilnější a nechali je namluvit známými herci. Příběhy pak vydali na CD a každý příběh zároveň dostal své zastavení na stezce. Kameny jsou osazeny kovovými nápisy, které bolesti moderního člověka pojmenovávají.

Najdete tu zastavení jako ztráta zaměstnání, rozpad rodiny, smrt blízkého, nedostatek lásky, rozchod partnerů a podobně. Stezka je to zasmušilá, ale velmi vyhledávaná. Na svém konci dává naději, že každá svízel má řešení.

Pozor na bludný kámen v Českých Budějovicích

Bludný kámen na náměstí v Českých Budějovicích.Zdroj: Deník/ Redakce

Kdo se chce pokusit o cestování časem, může vyzkoušet bludný kámen na náměstí v Českých Budějovicích. Kdo na bludný kámen stoupne, naučí se prý cestovat časem, číst budoucnost a jiné schopnosti. Tento oblý, zhruba 30 centimetrů velký kámen najdete zapuštěný do dlažby poblíž Samsonovy kašny v místech, kde měl stávat popravčí špalek. Poznáte ho podle křížku, vytesaného do jeho povrchu.

Ve středověku se na náměstí konala z odstrašujících důvodů řada veřejných poprav a kámen je spjat právě s jednou z nich. Podle záznamů městských kronikářů bylo roku 1470 (nebo 1478) najednou sťato deset mladíků, z nichž jeden při zatýkání zabil městského rychtáře. Protože žádný nechtěl prozradit viníka, byli popraveni všichni. Od té doby se traduje, že kdo pamětní bludný kámen po 21. hodině nevědomky překročí, ztratí orientaci a bude bloudit ulicemi města.

Bílá paní Perchta věští radostné i smutné události

Hrad Rožmberk na Českokrumlovsku.Zdroj: Deník/Zuzana Kyselová

Perchta z Rožmberka je nejpopulárnější a nejznámější Bílá paní, která se zjevuje na hradech a zámcích v jižních Čechách, jež bývaly v držení pánů z Růže. A řada lidí věří, že na tom opravdu něco je.

Bílá paní je dobrý duch a laskavá ochranitelka všech trpících. Smrt, která ji stihla roku 1476 v necelých 50 letech, byla bolestnou i pro chudé z celého širokého kraje. Nepřestávali ji oplakávat a brzy ji vídali dále ve svých snech. Nejčastěji se objevuje na hradu Rožmberk a zámcích v Jindřichově Hradci i Českém Krumlově, i když je pohřbena v hrobce Lichtenštejnského zámku ve Vídni. Bílý přízrak Perchty z Rožmberka podle pověsti věštil radostné i smutné události a konejšil děti rožmberského rodu, když chůvy usnuly.

Tip na výlet: Nejstarší klášter v kraji je spojován s ukřižováním Ježíše Krista

Na Rožmberku se údajně naposledy zjevila za okupace, kdy Němci na věži vyvěšovali svou vlajku. Přízrak je vystrašil natolik, že ji zase rychle srolovali. Případ vyšetřovalo i gestapo, ale na nic nepřišlo. Někteří bývalí zaměstnanci a návštěvníci hradu Rožmberka potvrzují, že se z okolí Perchtina obrazu občas ozývají nevysvětlitelné zvuky dutých ran. Navíc se zde prý sám od sebe hýbe nábytek - zejména tehdy, pokud se Perchtě někdo posmívá. Důležité je, jaké má na rukou rukavice. Pokud černé a tváře pokryty smutkem, znamená to blížící se neštěstí nebo smrt.

Perchta vyrostla na rodovém hradě v Českém Krumlově. Když jí bylo dvacet let, provdal ji její otec Oldřich II. z Rožmberka proti její vůli za mocného Jana z Lichtenštejna. Bylo to manželství mimořádně nešťastné a Perchta zoufale prosila svou rodinu, ať ji z něho vysvobodí. To se nestalo. Od manžela despoty ji osvobodila teprve až jeho smrt. Dlouho si své svobody ale neužila a umírá tři roky po něm. Její duše nenabyla klidu snad proto, že prý odmítla svému muži před smrtí odpustit, když ji o to prosil.

Markéta bloudí Lazebnou pod krumlovským zámkem

Lazebnický most pod zámeckou věží a vedle něj bílá budova lazebny. Zdroj: Deník/Martin Tröster

Jedním z velice zajímavých českokrumlovských domů je takzvaná Lazebna. Je postavena u řeky Vltavy, těsně vedle skály, na níž stojí dominanta města, zámecká věž.

Když dům v roce 1580 koupil Zikmund Pichler, spustil se řetěz událostí vedoucí k jedné z největších tragédií v Českém Krumlově. Jeho dcera Markéta se zalíbila prvorozenému císařskému synu, levobočkovi, známého jako don Julius. Ten v záchvatu zuřivosti Markétu zabil a říká se, že její duch bloudí právě Lazebnou.

Tip na výlet: Staré slovanské hradiště ukrývá nejedno tajemství

„Já jsem ji nezažila, ale kluci mi říkají, že oni by tu nespali,“ vyprávěla před několika lety Marta Kutová, nájemkyně restaurace, na adresu svých společníků. „Slýcháváme tady kroky, i když víme, že v domě nikdo není,“ dodal Petr Rehberger. „Stane se, že zčistajasna spadne sklenička, nebo láhev, nebo se samy otevřou dveře,“ dodal. Přidal i příhodu, kdy do restaurace přišla zákaznice a obsluze předala ochranný křišťál právě na ochranu před duchem Markéty.

Levoboček Julius Caesar d’Austria byl totiž psychicky nemocný, a to se podepsalo i na jeho vztahu k Markétě, se kterou žil a které začal čím dál více fyzicky ubližovat. Až jednou ji zuřivě pobodal a vyhodil z okna na skálu. Jako zázrakem to přežila, ale po uzdravení se musela k donu Juliovi vrátit. Jenomže situace se opakovala. O masopustním pondělí ji tak zmasakroval, že ji do truhly dávali po kusech.

V Pohádkovém domě v Českém Krumlově pobývá Vilemína

Muzeum loutek v Pohádkovém domě v Českém Krumlově.Zdroj: Deník/Zuzana Kyselová

Dům na rohu Dlouhé a Radniční ulice v Českém Krumlově je dnes známý hlavně jako Muzeum loutek, Pohádkový dům nebo vinotéka spojená se svatým Kryštofem či galerie výtvarného umění.

Dlouhá léta se tady říkalo „u Vrážků“. Dům má v sobě cosi tajemného. Senzibilně citliví lidé se v něm necítí dobře a není to tak dlouho, co se tam k smrti vyděsila jedna turistka poté, co uviděla ducha. V domě totiž straší Vilemína, přesněji duch ženy, kdysi snad nešťastně provdané, která se začala věnovat čarodějnictví.

Notoricky známá místa i skryté perly. Inspirujte se k návštěvě jižních Čech

Někdo se možná pousměje, ale Jan Vondrouš, který Pohádkový dům provozuje, ne. „Já si z toho legraci nedělám. Sice jsem ji osobně nikdy neviděl, ale několikrát se tu stalo, že tady cosi takového zasáhlo. Při zásadních opravách domu odtud doslova a do písmene svým zjevením duch vyhnal jednoho z dělníků. A před několika lety tady zaměstnankyně u kasy křísily jednu americkou turistku. Ta doslova sletěla dolů ze schodů s výkřiky: Ghost! Ghost! Tedy anglicky duch,“ dodal Jan Vondrouš.

Duch Vilemíny se prý s turistkou chvíli přetahoval o vystavený sylabus a poté prošel skrze její tělo. Od té doby ale zatím dala Vilemína pokoj.