I když si manželé své soukromí střežili, lidem, kteří sledovali Instagram Jany Maláčové neušlo, že její manžel se na společných fotografiích v poslední době moc neobjevoval. Jeho poslední snímek na profilu Maláčové je z ledna loňského roku.

Navíc už v loni na jaře, kdy se objevily první informace o tom, že Aleš Chmelař se má stát velvyslancem při Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži, se na dotaz médií ani jeden z manželů nechtěl vyjádřit k tomu, zda budou v Paříži pobývat spolu.

Láska se objevila na MDŽ

Pár se poznal v době, kdy oba působili v Bruselu. „Manželka pracovala pro Senát, já psal články a blogy. Žena mě pak oslovila, zda nechci zajít na kávu. Rok jsme se scházeli, situace však poté byla komplikovaná, měli jsme partnery – vztahy na dálky. Koncovku jsem udělal já, žena naopak přišla s prvním kontaktem," uvedl před časem Aleš Chmelař pro CNN Prima News.

Spojovalo je zřejmě i to, že oba byli členy ČSSD. Jana Maláčová dříve v rozhovoru pro Deník prozradila, že se do sebe s manželem zamilovali 8. března, tedy na Mezinárodní den žen. „Pořádal tehdy party u sebe v bytě právě na oslavu dne žen,“ řekla v rozhovoru.

Andrea Verešová a Vanessa Volopichová
Andrea Verešová o dceři Vanesse: Pomalu si zvykám, že mi odejde do zahraničí

Dnes pětatřicetiletý Chmelař je o šest let mladší než Maláčová. Věkový rozdíl však nevadil a manželé se popasovali i s tím, že se Jana Maláčová stala v roce 2018 ministryní. V době, kdy byla ve funkci, se prý o syna a domácnost staral hlavně manžel, ale zdálo se že s tím nemá problém. Paradoxem proto je, že vztah skončil poté, kdy Jana Maláčová měla na rodinu konečně více času, protože z vysoké politiky na konci roku 2021 po sérii neúspěchů odešla.

Její příspěvek na Instagramu, v němž ohlásila rozvod, vzbudil velkou pozornost, ale přinesl jí také šance na nový vztah. V reakcích se totiž objevilo pozvání na rande i na večeři, a dokonce i vyznání lásky.

Venezuela nebo Dávkomat?

Aleš Chmelař, narozen
11. září 1987 v Brně, je český ekonom, diplomat a vysoký státní úředník. V letech 2017 až 2018 byl státním tajemníkem pro evropské záležitosti, v letech 2018 až 2022 náměstek ministra zahraničních věcí ČR pro řízení sekce evropské, od července 2022 je stálým představitelem ČR při OECD v Paříži.

Jana Maláčová působila jako ministryně práce a sociálních věcí ve vládě premiéra Andreje Babiše. Během doby v úřadu například zavedla „eNeschopenky“, zvýšila minimální mzdy a představila několik změn v důchodovém systému. Řadu plánů jí překazila covidová pandemie.

Jako ministryně si kvůli své velké štědrosti v sociálních dávkách a příspěvcích vysloužila nepříliš lichotivou přezdívku Venezuela. Nezvyklá přezdívka vznikla v návaznosti na neradostný ekonomický vývoj Venezuely, který tato latinskoamerická země zažila za vlády prezidenta Huga Cháveze. Ministryni přezdívka nevadila, naopak se s ní ztotožnila. A na svém facebookovém profilu dokonce napsala: „Jsme totiž jedno tělo, jedna duše. Taky si nás spolu lidi často pletou… Vaše Venezuela.“ Jany Maláčové se naopak velmi dotklo, když ji lidé začali říkat Dávkomat. Proti této přezdívce se ohradila.

Hustá dvojka neuspěla

Pozornost veřejnosti vzbudila Maláčová také před sněmovními volbami v roce 2021, kdy své síly spojila s Matějem Stropnickým a vytvořili „Hustou dvojku ČSSD“ jak se prezentovali na sociálních sítích.

Zdroj: Youtube

Jejich výstupy a videa, v nichž kritizovali politiku ODS a navrhovali řešení bytového problému, však na voliče nezafungovaly. A když Jana Maláčová krátce nato neuspěla ani v kandidatuře na předsedkyni ČSSD a ve volbě ji porazil Michal Šmarda, rozhodla se politiku opustit.

„Dneska vám píšu ve své pravidelné nedělní rubrice naposledy. V pátek jsem drtivě prohrála na sjezdu ČSSD se svou vizí takové sociální demokracie, která se bude soustředit na své kořeny a bude stranou hájící zájmy pracujících lidí. A proto si teď od politiky odpočinu,“ napsala 21. prosince 2021 na svém Facebooku. 

Jana Maláčová se však o politiku stále zajímá. Na svém twitteru pravidelně glosuje politické dění, mimo jiné i poslední debatu o zvýšení věku odchodu do důchodu. Vloni na podzim se zúčastnila protivládní demonstrace v Praze.