Kliknutím zvětšítePo smrti britské královny Alžběty II. se stala Markéta II. nejdéle vládnoucí žijící panovnicí (a to i mezi muži) v Evropě a jedinou úřadující královnou. Od července je zároveň nejdéle vládnoucím monarchou v historii Dánska. Překonala dosavadní rekord Christiana IV., který skandinávskou zemí řídil jednapadesát let a šest měsíců.
V ČLÁNKU SI O KRÁLOVNĚ MARKÉTĚ II. PŘEČTETE:
* Za sebou má náročný rok
* Dětství v okupaci
* Osudová láska
* Korunovace
* Královna umělkyně
Náročný rok
Posledních dvanáct měsíců ovšem nebylo pro dánskou královnu těmi nejlehčími. Na titulních stranách novin se ocitla loni na podzim poté, kdy zbavila svá čtyři vnoučata královských titulů… Další turbulence nastaly na začátku letošního roku. V únoru podstoupila náročnou operaci zad. Ta proběhla úspěšně, panovnice se zotavila na výbornou. Zpočátku svou matku zastupoval nejstarší syn, korunní princ Frederik, který vykonával funkci regenta. Od dubna se opět Markéta II. objevuje na veřejnosti osobně.
Odhodlání a statečnost
Dánská královna je symbolem národní jednoty a fascinující ženou, ze které sálá energie a chuť do života. Není se čemu divit. Budoucí panovnice se narodila v těžkých časech, přesně roku 1940, za druhé světové války, kdy bylo Dánsko okupováno nacistickým Německem. Její otec – nastávající král – Frederik IX., zůstal po dobu války s celou rodinou v zemi.
14. května 1940 pokřtili budoucí král Frederik IX. s manželkou, budoucí královnou Ingrid, dceru Margrethe (počeštěně Markétu). Ta se o dvaatřicet let později stala dánskou panovnicí.
Dědeček, král Christian X., jezdíval neohroženě po ulicích Kodaně na koni nebo kole. Jednalo se o skutečný symbol odporu. Veřejnosti, ale i nacistům, oba vysílali jasný signál, že královská rodina stojí po boku svého lidu. Taková demonstrace odvahy byla pro královskou rodinu, včetně malé Markéty, velkým rizikem. Statečný postoj pradědečka, dědečka i otce, jejich odhodlání bránit dánské hodnoty a suverenitu, jsou dodnes považovány za jeden z nejzářnějších příkladů vůdcovství. Tento odkaz Markétu ovlivnil a formoval její přístup ke královským povinnostem a službám své vlasti.
Otec, král Frederik IX., a matka, královna Ingrid, dceři vštípili lásku ke vzdělání. Studovala prehistorickou archeologii na univerzitě v Cambridgi a politologii na univerzitě v Aarhusu. Titul v oboru politických věd získala na Harvardu. Našla si čas i na studium na Sorbonně a London School of Economics. Kromě dánštiny plynně hovoří anglicky, francouzsky, švédsky a německy.
Láska se neptá
Nejkontroverznější kapitolou jejího života se stal osobní život. Zamilovala se do muže, který působil jako diplomat v Londýně. Tam se s Markétou seznámil. Henri de Laborde de Monpezat pocházel z francouzské šlechtické rodiny, královská krev mu však v žilách nekolovala. To vedlo k řadě drbů i spekulací, zda je pro budoucí panovnici vhodným partnerem.
Královna Markéta II. s manželem, korunním princem Henrikem.
Veřejnost, média a někteří politici vyjadřovali obavy, zda je manželství s člověkem bez královského původu v souladu s dánskou tradicí. Zda takový svazek neohrozí stabilitu monarchie. Zároveň se objevovaly otázky na Henriho politické názory. Zda má republikánské sklony a je schopen adaptovat se na dánský způsob života… Kritika se dostavovala i od některých členů královské rodiny a šlechty. Byli zvyklí na tradiční sňatky mezi královskými rodinami. Manželství s Henrim de Laborde de Monpezat pro ně bylo porušením nepsaných pravidel.
Dánský parlament nakonec vydal zákon, který Henriho jako prince uznal. Po sňatku s Markétou, v roce 1967, přijal oficiální titul Jeho královská Výsost princ Henrik Dánský. (Umřel po vážné nemoci v únoru roku 2018.)
Korunovace
Do nové éry se Dánsko probudilo 14. ledna 1972. Král Frederik IX. po více než pětadvaceti letech vlády zemřel. A na trůn nastoupila jeho následnice, princezna Margrethe. Poprvé v moderní historii přivítala tato skandinávská země svou královnu – ženu! Korunovace se konala 16. června téhož roku. Panovnici bylo jednatřicet.
Umělecký talent
Tato panovnice netráví čas pouze oficialitami. Je velmi talentovanou umělkyní, což ji staví mezi světovými panovníky do zcela unikátní pozice. Nejvýraznější aktivitou je malířství. Její obrazy jsou často inspirovány dánskou krajinou, lidmi a kulturou. V roce 2009 Markéta II. vystavovala své malby v Arken Museum of Modern Art. Jedná se o jedno z nejprestižnějších uměleckých muzeí v Dánsku.
Její Veličenstvo dánská královna Markéta II. zahájila loni, u příležitosti 50. výročí své vlády, v La Ludotheque du Grand Cahors ve Francii, výstavu svých děl.
Pod pseudonymem Ingahild Grathmer ilustrovala dánské vydání trilogie Pána prstenů, přičemž její styl zapůsobil i na autora J. R. R. Tolkiena. Dlužno dodat, že Markéta je také talentovaná návrhářka. Dokázala to nejen kostýmy, které se staly součástí Shakespearova dramatu Král Lear v Královském Dánském divadle.
Touhu jít „s kůží na trh“ v sobě panovnice nepotlačovala. „Poté, kdy jsem několik let kreslila a ilustrovala, jsem si řekla, že jen tak nic do šuplíku ukládat nebudu. Chtěla jsem, aby mou práci někdo viděl a posoudil. Věděla jsem, že se to buď podaří, nebo ne. Že lidé možná omdlí hrůzou, až to uvidí. Zkrátka jsem to chtěla udělat!“ řekla královna před jedenácti lety ke svým uměleckým začátkům v rozhovoru pro Luxembourg Times. Vzhledem k uměleckému cítění se panovnice občas i výstředněji obléká. Svými pestrobarevnými kostýmky je vyhlášená.
15
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
