Kliknutím zvětšíte„Tehdy mi řekl, že má známého, který vyrábí kytary. Zavedl mě k němu, abych měl představu, co výroba zhruba tak obnáší. Pak už to šlo všechno docela rychle. Dojeli jsme do Lubů u Chebu, kde jsem složil talentové zkoušky a ve čtrnácti letech jsem nastoupil na školu,“ začal Hynek Pavlů vyprávění.
Seznámení s kytarou se ale uskutečnilo již o čtyři roky dříve, kdy jednu takovou z produkce tehdejšího výrobního podniku Cremona ve městě Luby u Chebu dostala jeho starší sestra. „Čím dál častěji jsem si ji od ní půjčoval a zkoušel na ni hrát,“ vzpomíná na dobu minulou.
V současné době si k němu pro kytary jezdí nejen začátečníci, nebo poloprofesionální hudebníci, ale i ti, kteří se hudbou živí. Dlouhodobě kytary z jeho dílny užívá třeba Pavel Zajíc ze skupiny Nezmaři, písničkář Ivo Jahelka či Pavel Pokorný.
Vyrobit mu jednu takovou zabere zhruba měsíc a půl. „To se ale jedná o základní modely. U specifických modelů může výroba trvat klidně i půl roku. Záleží na tom, kolik je na nástroji zdobení, jakého je tvaru a zejména typu. Dlabané jazzové modely kytar, archtop kytary nebo mandolíny, zaberou času trochu více,“ uvedl Hynek Pavlů.
Kytarové unikáty vyrábí Hynek Pavlů z Božejova na Pelhřimovsku již pětadvacet let
Při výrobě začíná tvarováním, tedy ohýbáním lubů nástroje. „Ty se pak ve tvarové formě spojí, dolisují a opatří se spojovacími špalíky a olubením,“ vysvětloval s tím, že tak vznikne takzvaný věnec. Na řadu pak přijde přední a zadní deska.
„Ty jsou opatřeny paprsky neboli žebry, které desky na vnitřní straně vyztuží, aby posléze odolaly tahu strun. Pak se slícují obě desky s již vyrobeným věncem a vznikne korpus nástroje. Ten se musí dokonale obrousit a opracovat a kolem dokola se olemuje ozdobnými výložkami. V další fázi se zabývám výrobou krku a hmatníku. Zde je zapotřebí naprosté přesnosti. Jakákoli odchylka menzury na hmatníku by vedla k tomu, že by nástroj neladil,“ zdůraznil. „Pak už jdou všechny celky korpus, krk a hmatník na sesazení, slepení dohromady,“ řekl Hynek Pavlů.
Poté následuje fáze vybroušení a vyčištění spojů dřeva a lakování. U lesklých laků je nutno nástroj kompletně vyleštit několika brusnými a leštícími pastami. Jako poslední prý přijde na řadu takzvané postrojení. „Naklíží se kobylka na přední desku, zhotoví se nultý a sedlový pražec a natáhnou se struny. Pak je zapotřebí nástroj přehrát, odzkoušet a seřídit výšku strun,“ popsal proces s tím, že zákazníci preferují spíše přírodní odstíny dřeva.
Kytarové unikáty vyrábí Hynek Pavlů z Božejova na Pelhřimovsku již pětadvacet let
Dřevo na hudební nástroje shání u nás i ve světě. Nejčastěji pracuje se dřevem z javoru, smrku, palisandru či ebenu a mahagonu. „Výběr kvalitního dřeva je procentuálně nadpolovičním klíčem k úspěchu pro zhotovení dobrého nástroje,“ podotýká.
Práce se dřevem ho těší
Úsměv na tváři u něj vyvolává vědomí spokojenosti zákazníka. „Jsem schopen jim vyrobit nástroj, který by jinde v obchodní síti hudebních nástrojů jen těžko hledali. Mohou při objednávce specifikovat, co je pro ně na nástroji důležité. Když se pak zpětně za nějaký čas ozve kytarista, že je nad míru spokojen, je to pro mne asi největší odměna. Jinak mě obecně těší práce se dřevem,“ řekl Hynek Pavlů, který je také zakládajícím členem folkové kapely 4zdi.
Platí tvrzení, že se na hru na kytaru dají balit ženy? „Na pódiu je samozřejmě většina hudebníků středem pozornosti, ale disciplínu balení holek na kytaru jsem ze svého repertoáru, na rozdíl od jiných nejen rockových bardů, raději vynechal. Nicméně samotná výroba kytar mi skutečně přinesla do života zásadní setkání s osudovou ženou. Stalo se tak před několika lety při poskytnutí rozhovoru právě o výrobě kytar pro Pelhřimovský deník,“ řekl na závěr.
1
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
