Jsem dospělé dítě, říká designérka cestovních her v pytlíku z Nového Veselí

S konceptem „hry do textilního pytlíku“ přišel Miroslav Kotík, majitel firmy Efko. „Padlo několik návrhů na název a zvítězil ten Zbyňka Čecha z našeho marketingu – Pytlíczech. Táňa vyhrála soutěž na jejich podobu, lépe řečeno jejich pokreslení a dala to do kupy s kolegyní. Vymyslela a vytvořila grafickou podobu jak na potisk pytlíčků, tak „vnitřku“ her i kartiček, hry samotné ale nevymýšlela, ty měla zadané od nás,“ ohlíží se Miroslav Kotík.

Záměrem bylo, aby šlo o unikátní název, ve kterém je obsaženo to, co výrobek charakterizuje. Tedy látkový pytlík a hry vyrobené v České republice. Vyšla slovní hříčka Pytlíczech, slovo, které se foneticky čte „pytlíček“.

Nechtěl dětem kupovat starého moskviče. Dnes vyrábí krásná šlapací autíčka

Řadu deseti různých her a hlavolamů Pytlíczech spojuje funkční minimalismus a přírodní materiály – bavlna, dřevo a kvalitní karton. Pytlíczech vyrábí firma Efko v Novém Veselí. „Po oznámení, že jsem soutěž vyhrála, nastalo doslova zběsilé dobrodružství, které jsem si ale ohromně užila. Společně s vývojářkou Andreou Šindelářovou jsme vytvořily sérii deseti her a hlavolamů vhodné především na cesty,“ říká Táňa. Ta v soutěži uspěla, protože měla připravený a do detailu promyšlený nápad, byl za ním příběh a tvořila jej s láskou.

Originální kresby i příběhy

Každou hru či hlavolam provází originální kresba a příběh Táni Sekerkové. Koncept ilustrací vzešel z jejích cestovních deníků. Každá hra nebo hlavolam byla inspirována příběhem z některého z výletů, cest nebo dobrodružství. Nejde ale jen o potisk látky, ruku v ruce jde i o barevnost a komponenty k hrám a hlavolamům.

Jsem pořád dospělé dítě, říká cestovatelka a designérka Táňa Sekerková.Zdroj: se svolením T. Sekerkové

Mezi ilustrovanými motivy je například hvězdná obloha, pod kterou spávala v Chile, islandské jezero Mývatn nebo třeba borůvky z Krkonoš. Na bavlněném pytlíku hlavolamu Tangram Čtverec je natištěna ilustrace ve stínu Himálaje.

„Sedíme na střeše nejvyšší budovy ve vesnici, svítí slunce a kolem nás je Himálaj. Pijeme čaj, píšeme si deníky, hrajeme karty, díváme se na hranice s Tibetem a přemýšlíme, jak na nás bude působit výška přes pět tisíc metrů, do které se máme dostat zítra,“ popisuje myšlenky na jeden grafický „pytlíkový“ návrh Táňa.

Nelehká, ale krásná práce. Úspěšná brašnářka používá prvorepublikové náčiní

Táňa Sekerková vystudovala v Dánsku a v Anglii grafický design. Bydlí v Praze a na víkendy odjíždí do Jizerských hor. Na obou místech si ráda hraje. „Pořád si kreslím, jsem nadšená z maličkostí, ráda se dívám na animované pohádky a jsem fanouškem Harryho Pottera. Můj taťka mi vždy připomíná, ať nikdy neztratím své vnitřní dítě. No a já jsem vlastně takové dospělé dítě pořád,“ dodává s úsměvem Táňa Sekerková.