Podle něj nebude mít letos městská pokladna dostatek peněz ani na zaplacení tří set milionového revolvingového úvěru.

Současné vedení viní z neutěšeného stavu městské pokladny předchozí tým starosty Petra Nezvedy.

„Kvůli nezodpovědnému hospodaření bývalého vedení města je dnes Znojmo velmi blízko finančnímu kolapsu. Situace je velmi vážná. Na nákladný život za bývalého vedení města bude v následujících dvou letech doplácet každý občan Znojma,“ uvedl starosta Znojma Zbyšek Kaššai.

„Zatímco v roce 2009 činila zadluženost Znojma přepočtená na jednoho obyvatele dvanáct tisíc korun, v roce 2010 to už bylo čtyřiadvacet tisíc korun, tedy dvojnásobek,“ sdělil starosta.

V tuto chvíli se dluhy města blíží čtyřem stům milionům korun. Tři čtvrtiny z dlužné částky by přitom město mělo zaplatit v následujících jedenácti měsících.

Město se v uplynulém období pustilo podle starosty bez dotací Evropské unie například do nákladné rekonstrukce Komenského náměstí za téměř sto dvacet milionů korun, deset milionů spolkla oprava Radniční pasáže, dalších deset milionů má stát oprava hradebního valu v dolní části městského parku.

Ve finanční pasti

„Bohužel na žádnou z těchto staveb ani na další realizované stavby nemělo dostatek vlastních zdrojů, a tak si na ně čím dál více půjčovalo. Znojmo se tak začalo dostávat do finanční pasti,“ dodal Kaššai.

„Z analýzy dluhové služby vyplývá, že ve srovnání s obdobně velkou Třebíčí jsme na tom v tuto chvíli asi dvaadvacetinásobně hůř,“ posteskl si vedoucí vnitřního auditu města Znojma a Kaššaiův spolustraník Michal Plaček.

„Ve srovnání s rokem 2009 se jedná o nárůst ve výši šestasedmdesát procent. Pokud vedení radnice razantně nezasáhne, město by během šesti měsíců čekal finanční kolaps,“ doplnil Plaček.

Na zděděný dluh za plovárnu v Louce naopak poukázal exstarosta Petr Nezveda. „Nemám sice k dispozici podklady, ze kterých pan starosta ve svých tvrzeních vychází, nicméně na první pohled v uváděných číslech něco nesedí. Pan starosta uvádí, že v tuto chvíli dluhy města dosahují ke čtyřem stům milionům korun a činí čtyřiadvacet tisíc na obyvatele. Znojmo má pětatřicet tisíc obyvatel a člověk nemusí být geniální matematik, aby zjistil, že je někde chyba. Předpokládám, že do celkového dluhu jsou započteny úvěry, které naše radnice zdědila. Například koupaliště a rekonstrukce kanalizace, které jsme i my museli splácet a město je splácí dodnes,“ komentoval situaci Nezveda.

Současné vedení odmítlo, že by selhalo ve své předchozí roli politické opozice.

Třeba právě zástupce komunistů Jan Kárník seděl jako šéf v kontrolním výboru městské rady. „Při projednávání v zastupitelstvu často rozhodoval jeden, dva hlasy, jako třeba při schvalování revolvingového úvěru. Kdyby média chtěla číst mezi řádky, tak se mohla opozice zeptat, proč jsme nehlasovali pro schválení úvěru. Nikdo se neptal,“ podivil se nad tehdejším nezájmem médií starosta.

Na vše hází špínu

I bývalé vedení Znojma v rozpočtech pravidelně škrtalo. „Sestavování rozpočtu není jednoduchá záležitost. I my jsme ovšem museli každoročně při práci na rozpočtu škrtat stovky milionů korun oproti původním návrhům. Možná by si pan starosta měl uvědomit, že už neprobíhá volební kampaň a ubrat na silných vyjádřeních a přidat na práci. Doposud totiž současná koalice řeší pouze své vnitřní spory a hází špínu na vše, co se v minulém období udělalo. Což nejen mně připadá trochu málo,“ vzkázal Nezveda.

Nepříjemné finanční údaje citelně zasáhly přípravu finančního rozpočtu Znojma pro letošní rok. „V první fázi přípravy rozpočtu na rok 2011vedení města snížilo výdaje o šest set milionů korun. Škrtli jsme všechny zbytné investice. Šetříme na mzdách, třeba vedoucím odborů jsme snížili platy v průměru o tři a půl tisíce měsíčně. Jenže to stále nestačí a Znojmo musí snížit výdaje o dalších sto dvaadvacet milionů,“ dodal Kaššai.

„Problém je, že v tuto chvíli už není kde škrtat. Nezahájíme žádnou novou investiční akci, budeme pouze muset dokončit loňské, které jsou pod smlouvou. Na řadu tak mohou přijít zatím nedotknutelné položky, jako jsou peníze na školy, školky či dotace na přístrojové vybavení znojemské nemocnice. V úvahu dokonce připadá i zrušení tradičního vinobraní,“ poukázal na některé krajní varianty úspor starosta.

Podle předsedy finančního výboru rady města Ludvíka Hekrleho (KSČM) nebude letos možné udržet vyrovnaný rozpočet. „Už v tuto chvíli je jasné, že rozpočet bude muset být schodkový. Hotový by měl být do konce února,“ řekl.

Kromě dalšího pravděpodobně dlouhodobého úvěru budou radní hledat peníze i jinde. „Jde především o prodej městských bytů, omezení příspěvků na sport a kulturu, financování akcí, které dotacemi podpoří Evropská unie, které ale současně i nezbytně potřebujeme,“ uzavřel Kaššai.