Jak jsou na tom s výnosy u základních obilovin rolníci na Vysočině? Obilí se v kraji pěstovalo na téměř 150 tisících hektarech a žně skončily v podobném termínu jako vloni.

Nejlepší výnosy letos zaznamenali zemědělci na Třebíčsku, a to 4,86 tuny z hektaru. Naopak nejméně sklidili na Pelhřimovsku, kde je průměrný výnos 4,4 tuny. Co se týká Žďárska, letošní úroda je vzhledem k předcházejícím dvěma rokům podprůměrmá, z dlouhodobého pohledu pak průměrná. Podle ředitele žďárské Okresní agrární komory Václava Špačka se na výnosech letošní úrody obilovin nejvíce podepsalo počasí. „Část letošní úrody byla stižena krupobitím, dešti a suchým a teplým počasím, jež panovalo v jarních měsících,“ řekl Špaček.

Situace po sklizni

Podle statistických údajů z Českého statistického úřadu se letos v kraji pěstovaly základní obilniny na 148 416 hektarech, z toho ozimá pšenice na 69.857, jarní ječmen na 42.329 a ozimý ječmen na 14.248 hektarech. Zbytek připadl na žito, oves, jarní pšenici a triticale. Tuzemská nejvýznamnější obilovina pšenice ozimá se na Ždársku pěstovala na 12.113 hektarech půdy.

„Rolníci jí sklidili 5,1 tuny,“ říká Špaček a dodává: „Ukončena již byla také sklizeň ozimého ječmene. Toho se sklidilo 4,5 tuny,“ uvedl Václav Špaček. Nejvyšší výnosy pak byly letos i u žita, kterého se sklidilo v průměru 5,1 tuny, naopak nejméně, kolem 3,9 tuny z hektaru bylo pšenice jarní.

Vedle vrtkavého počasí přidělávají zemědělcům vrásky i nízké výkupní ceny obilí. Nepokryjí jim totiž ani náklady. „Výkupní ceny obilí jsou nyní strašně nízké. Například ceny krmné pšenice a ječmene se pohybují v rozmezí od 2.200 do 1.800 korun za tunu,“ stěžuje si Václav Špaček. Nejinak je tomu u potravinářské pšenice. Ta se vykupuje za méně než tři tisíce korun. „Nelze předvídat jak se situace bude dále vyvíjet, přáli bychom si však ceny vyšší,“ uzavírá Václav Špaček.

Zlata Ptáčková