Nedostatek kvalifikovaných odborníků z řad absolventů zemědělských škol a oborů stále více trápí zemědělské podniky na celé Vysočině. Například v Sedlejově měli loni velké obtíže při hledání nového agronoma.

Generační obměna odborných zaměstnanců je obrovským problémem v zemědělských podnicích napříč krajem. Vážná situace proto Zemědělský svaz Kraje Vysočina donutila zahájit intenzivní jednání s vedením kraje 
o sjednání nápravy.

Pomoci by mělo třeba zvýšení prestiže zemědělských oborů mezi uchazeči o studium na středních a vysokých školách. Konkrétně na Jihlavsku totiž zemědělské obory a školy zcela zanikly kvůli nezájmu, centrem zemědělského vzdělání je teď na Vysočině humpolecká zemědělská akademie.

Pro zemědělská družstva (ZD) tak nastává složitá doba. „Loni nám do důchodu odešel agronom, najít za něj náhradu nebylo vůbec jednoduché, naštěstí to nakonec dopadlo dobře. Jenže to není jediné naše trápení, některé pozice jsme dokonce museli zrušit, nebyli pro ně vhodní lidé," vysvětlil předseda ZD Sedlejov Jindřich Pospíchal. Agro Stonařov se podle jeho předsedy Josefa Přibyla s podobnými těžkostmi bude potýkat v horizontu tří let, kdy odejdou 
do důchodu agronom a zootechnik.

„Právě agronom, zootechnik a ošetřovatel hospodářských zvířat jsou nejvíce potřeba, ale vhodných kandidátů je nedostatek. Studenti totiž mají málo praxe a jejich zapojení do pracovního procesu je mnohem obtížnější. Tento problém řešíme posledních pět let a neustále se prohlubuje," uvedl Michal Bratršovský z jihlavské pobočky zemědělského svazu.

Podle něj zemědělské podniky potřebují flexibilní lidi, kteří zvládnou více činností – musí být zároveň řidiči, opraváři a musí dobře umět ovládat i počítače. A podle průzkumu, který vysočinský zemědělský svaz zpracoval, budou v horizontu dvou až pěti let další nedostatkovou profesí i traktoristé, kteří právě toto všechno musí v dnešní době splňovat.

„Jako jednoznačné řešení vidíme podporu zemědělských škol a zemědělských učebních oborů formou motivačních stipendií, pomůže také větší spolupráce škol se zemědělskými podniky – členy našeho svazu, případně by se dalo uvažovat o rekvalifikačních kurzech pro nezaměstnané v evidenci úřadu práce," doplnil Bratršovský.

Bratršovský dodal, že jednání s vedením Kraje Vysočina budou pokračovat i po volbách 
do krajských zastupitelstev. Posledních jednání se zúčastnila také radní Marie Kružíková.

„Úvahy ze strany zemědělců o tom, jak zlepšit motivaci ke studiu zemědělských škol 
a oborů, se ubírají správným směrem. Budeme muset revidovat systém motivačních stipendií, kam zatím zemědělské obory zahrnuty nejsou. V době, kdy tento systém vznikal, totiž tyto obory nebylo třeba podporovat," uvedla Kružíková s tím, že tímto problémem by se vedení kraje mělo zabývat bez ohledu na to, jak dopadnou říjnové volby do krajských zastupitelstev.

Podle Kružíkové je dobrým příkladem, jak by vzdělávání budoucích pracovníků mělo vypadat, humpolecká zemědělská akademie. Ta je nyní vysočinským centrem vzdělanosti pro tento obor.

„Akademie se zaměřila na budování moderního školního statku, kde se studenti nejlépe naučí praktické dovednosti. Statek se neustále vybavuje novými zařízeními. Vedení školy také dbá na to, aby škola měla co nejvíce žáků, a proto se snaží o co největší propagaci. Jak je vidět, daří se jim to," dodala Kružíková.

Podle mluvčího vysočinského úřadu práce Miloše Zau᠆fa jsou aktuálně v celém kraji volná čtyři pracovní místa pro ošetřovatele hospodářských zvířat a jedno pro obsluhu speciálních zemědělských strojů. „Uchazeče o pracovní pozice v zemědělství ovlivňuje několik faktorů, například je problematická dopravní obslužnost farem a agropodniků, nižší mzdy, požadavek na práce o sobotách 
a nedělích a ve svátky. Problémem je i to, že zemědělské práce vykazují většinou pouze sezonní charakter," dodal Zauf.

ZUZANA MUSILOVÁ