Čtěte také: Zemědělci se ve Žďáře ministra nedočkali

Jednou z mála plodin, které odborníci dávají šanci, je řepka olejka, jejíž výkupní ceny jsou v porovnání například s obilím mnohonásobně vyšší. „Řepku jsme pěstovali vloni, a budeme i letos. Vyplatí se,“ říká místopředseda Družstva Heřmanov Ondřej Nagy. Dle jeho slov je však i v jejím případě potřeba hledat přímou úměru mezi výkupní cenou a vloženými náklady. Plochy osázené žlutými květy se navíc nemohou rozrůstat donekonečna. Plodiny se na polích totiž musí střídat.

Určité perspektivy skýtá podle farmářů na Žďársku i mák, jehož pěstování je výhodnější než většina plodin typických pro tuto oblast. „Odbytové ceny máku se skutečně pohybovaly kolem šedesáti korun za kilogram,“ připustil Jan Petrlík, předseda ZP Ostrov v Ostrově nad Oslavou, ale zároveň skepticky dodal, že když bude každý z tohoto důvodu plodinu sázet, poptávka po ní se sníží včetně výkupní ceny. „Je to začarovaný kruh. Podle mého názoru v současnosti neexistuje rostlina, na které se dá vydělat,“ posteskl si Petrlík.

Zajímavou alternativu, avšak s mizivou budoucností, vidí v máku i předseda představenstva společnosti Proagro Radešínská Svratka Jaroslav Michal. Ten však momentálně sází především na kukuřici, jetel trav a traviny. „O katastrofické situaci v zemědělství se stále jen mluví a nikdo s ní nic nedělá,“ stěžuje si Michal s tím, že je čas vzít osud do vlastních rukou a nějakým způsobem se zachránit.

Pomyslný záchranný kruh, který by měl radešínské udržet nad vodou, je výstavba bioplynové stranice. První uvedou do provozu již v listopadu, o druhé uvažují v projektu na rok 2010. „Realizaci stanice podmiňujeme už nyní velikost osevní plochy obilovin i brambor,“ pokračuje předseda. Z tohoto důvodu také letos osázeli obilí na ploše o 900 hektarů menší, u brambor pak o 100 hektarů.

Ztráty i na mléku

Podle Českého statistického úřadu nemají na růžích ustláno ani zemědělci zaměřující se na chov dobytka. Podle zmiňovaného úřadu totiž došlo v prvním pololetí roku 2009 k meziročnímu poklesu v živočišné výrobě - na mase o 10,8 procent, na nákupu mléka o 5,2 procenta. „To jsou ty nejhorší ceny od revoluce, které pamatuji,“ zlobí se Jan Petrlík s tím, že na mléku vydělávají jen obchodní řetězce.

Že není zemědělství výnosným byznysem, se projevilo i na platech. „Naši zaměstnanci dostávají o dvacet procent nižší mzdu než v roce 2008,“ poznamenal se smutkem v hlase Jaroslav Michal. „Zaměstnáváme devadesát lidí, kteří se starají o 2500 hektarů půdy a téměř tisícovku krav. Navíc chybí i peníze na krmivo,“ dodal Michal. Důsledkem je snižování počtu kusů v chovu, o omezování přídělů krmiva vedoucího ke zhoršení zdravotního stavu zvířat nemluvě.