„V letech 1998 až 2016 nás sanace stály 9 717 604 korun. Jedná se o náklady na sanaci samotnou, provádění průzkumných vrtů i rozbory jednotlivých vzorků půdy a vod. Jen samotné odtěžení a dekontaminace vytěžené zeminy v prostoru bývalé slévárny Al stálo tři miliony sto padesát tisíc korun," uvedl Václav Šustáček, který má v Tokozu na starosti bezpečnost práce, požární ochranu a ekologii.

V areálu žďárské firmy byl již v letech 1992 1993 v rámci celorepublikového vyhodnocení starých ekologických zátěží proveden hydrogeologický průzkum znečištění podzemní vody a horninového prostředí s cílem zjistit jejich míru znečištění. Průzkum odhalil znečištění ropnými látkami v prostoru bývalé slévárny Al a v galvanovně znečištění půdy chlorovanými uhlovodíky. Ty byly dříve používány k odmaštění.

Čtěte také: Ve firmách je jedovatá voda i půda

„Následně proběhla privatizace a nástupnická firma převzala závazek k odstranění starých ekologických zátěží zjištěných při průzkumu. V letech 1999 až 2000 pak byla provedena analýza rozsahu znečištění a navržen postup sanace," konstatoval dále Václav Šustáček.

Sanace ropných látek se uskutečnila v letech 2001 až 2007, postsanační monitoring byl ukončen v roce 2013. V rámci těchto prací byla podle vyjádření Šustáčka v roce 2001 znečištěná zemina odtěžena a následně v letech 2002 až 2007 došlo na sanační čerpání podzemní vody a její filtrace.

„Pro zajímavost, tehdy bylo odtěženo cirka osm set tun zeminy kontaminované cirka osmi tunami ropných látek," podotkl Václav Šustáček.

Sanace chlorovaných uhlovodíků v galvanovně započala v roce 2002 a dosud nebyla ukončena. Aktivita spočítá v čerpání podzemní vody, jejím provzdušňování a odvětrání v sanační koloně.

Za staré ekologické zátěže jsou považována kontaminovaná místa, kde byl závadný stav způsoben před rokem 1989. Naopak za starou ekologickou zátěž nelze označit černou skládku.