„Nárůst nezaměstnanosti byl v měsíci květnu zmírněn jednak větším množstvím sezonních prací a jednak vytvořením většího počtu míst na veřejněprospěšných pracích. Tato místa jsou zřizována obcemi a městy za finančního přispění úřadu práce z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti a evropských sociálních fondů,“ sdělila Eva Sekorová, mluvčí Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou.
Sezonní práce
Ačkoliv lidí bez práce fakticky ubylo a míra nezaměstnanosti se drží na stejné hodnotě, volných pracovních pozic je méně než před měsícem. Zatímco v dubnu jich lidem v okrese bylo k dispozici 414, v květnu jich úřad práce nabízel pouze 383. Struktura pracovních míst, o které jeví zaměstnavatelé největší zájem, se však nijak významně nezměnila.
„V nabídce převládá poptávka po stavebních dělnících, nekvalifikovaných dělnických profesích, službách, a to zejména po kuchařích a číšnících, obchodních zástupcích, svářečích, formířích a řidičích. Z technickohospodářských profesí je pak zvýšená poptávka po výpočetních technicích,“ uvedla Eva Sekorová.
V jednotlivých městech a obcích na Žďársku panují mezi počty osob bez práce značné rozdíly. Velká města si převážně drží míru nezaměstnanosti i v květnu na dubnových hodnotách, někde pak zaznamenali nárůst o jednu či dvě desetiny procenta.
Například ve Žďáře nad Sázavou hledalo v květnu práci 806 lidí, v dubnu jich bylo o něco méně – 793. Míra nezaměstnanosti se tam tedy zvýšila o jednu desetinu procenta.
Stejný nárůst, tedy o jednu desetinu procenta, mají ve Velkém Meziříčí či Novém Městě na Moravě. Ve Velké Bíteši a Svratce se květnová čísla od těch dubnových nijak neliší.
Údaje o počtu lidí hledajících pracovní uplatnění v malých obcích Žďárska se mění poměrně rychle – vzhledem k často nízkému počtu ekonomicky aktivních obyvatel totiž stačí jeden člověk, který přijde o práci, a míra nezaměstnanosti se může změnit často až o několik procent.
Moravecké Pavlovice
Nejvyšší míru nezaměstnanosti, a to 45,5 procenta, mají ve žďárském okrese Moravecké Pavlovice. Naproti tomu v Rosičce byla v květnu míra nezaměstnanosti nulová.
Čísla týkající se lidí bez zaměstnání ve žďárském okrese jsou v rámci celého kraje Vysočina poměrně příznivá. Nižší hodnotu míry nezaměstnanosti než „žďárských“ 8,1 procenta mají pouze na Pelhřimovsku, a to 6,1 procenta. Nejhůře je na tom již tradičně Třebíč s deseti procenty. I tam se ale oproti dubnu výsledek o dvě desetiny procenta zlepšil.
-----------