„Na oba záměry existuje kladné stanovisko EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí. Je to důležitý dokument, ale my jsme jasně dali najevo, že existují velmi sporné body, které jsou velkou překážkou pro stavbu větrníků,“ upozornil dukovanský starosta Miloš Kudera.


Hlavní výhrady jsou tyto: Stavební uzávěra, která je vydaná na všechny objekty, jež nebudou produkovat energii z jádra. Rešice nemají územní plán, který by se stavbou větrných elektráren počítal.


Obce okolo jaderné elektrárny se v minulosti dohodly, že si vzájemně nepostaví větrníky blíž než 1500 metrů od posledního obydlí. V případě Rešic ale tato hranice není dodržena o 250 metrů.


Čtyři až pět větrných elektráren chce u Rešic vybudovat ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Hned vedle nich – ve vzdálenosti 500 metrů – hodlá stavět dalších pět větrníků Aleš Pokorný z Horních Dubňan.


O 45 metrů vyšší než chladicí věže


Oba subjety zamýšlejí vztyčit větrné stožáry o výkonu 2MW a výšce až 170 metru v horní úvrati vrtule. Pro představu - dukovanské chladicí věže měří 125 metrů. Jak ČEZ Obnovitelné zdroje reaguje na výtku ohledně stavební uzávěry, díky níž se nekoplo do země v okolí dukovanské elektrárny od roku 1984?


„Co se týče navazujícího územního a stavebního řízení, je samozřejmě třeba i tuto zmíněnou eventualitu brát v potaz,“ reagoval stručně mluvčí ČEZ Obnovitelné zdroje Martin Schreier.


Lidé v Rešicích sice původně v obecním referendu větrné elektrárny neodmítli.

Ale po ukončení hlasování se zvedla opožděná vlna odporu. Ta letos na jaře vyvrcholila peticí s podpisy 279 obyvatel. Zaznívají hlasy nejen z Rešic, ale i z ostatních vsí okolo, které s nadsázkou Aleši Pokornému a ČEZu říkají: „Žijeme vedle atomové elektrárny, skladu vyhořelého paliva, plánujete tu obří větrné elektrárny se všemi negativními průvodními jevy, které tato monstra při své činnosti produkují. Už nám tu chybí jen těžba hnědého uhlí.“


Žena, která se při veřejné diskuzi v Rešicích představila jako paní Klohnová, konstatovala: „Už nyní mě obtěžuje hluk z větrné elektrárny u nedalekých Tulešic (patří Aleši Pokornému a V–Stavu, pozn. red). Jestli mě bude hluk obtěžovat i v budoucnu, nezbyde mi, než se stěhovat.“


Hygienici konstatují, že specifický hluk, který větrníky vydávají, vždy určité procento lidí vnímá negativně a to se může druhotně odrazit na jejich zdraví. „Ať metodika uvádí, co chce, kdo se negativně staví ke zdroji hluku, vždycky se bude cítit obtěžován,“ konstatovala hygienička Jitka Štěpanovská.


K větrníkům jezdí jinde turisté


Inspektor ČIŽP oblastního pracoviště Brno Vítězslav Polách upozornil, že stavbou větrného parku u dukovanské elektrárny by byl ovlivněn krajinný ráz zejména přírodních parků Rokytná a střední Pojihlaví. „Žádným omezením počtu větrných elektráren se nedá negativnímu ovlivnění zabránit,“ doplnil Polách.


Několik obyvatel se ohradilo proti poklesu ceny nemovitostí, pokud budou mít větrníky na dohled.


Na to Pavel Prchal z ČEZu odpověděl: „Existuje studie, která uvádí, že v lokalitě, která zahrnuje větrné elektrárny, nezaznamenali obyvatelé nějakou výraznou změnu hodnoty nemovitostí. Jsou případy, kdy byly v blízkosti větrníků zřízeny turistické značky a cyklostezky. Naopak návštěvnost lokality se pak zvýšila.“


Je patrné, že výtek a připomínek k tomuto výraznému zásahu do krajiny i života lidí je mnoho. K tomu mluvčí ČEZ Obnovitelné zdroje Schreier říká: „Eventuelní negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví budou sníženy projektovanými a dalšími dodatkovými opatřeními. Celý projekt má nyní splněné veškeré důležité právní náležitosti, jako souhlas obce – odsouhlaseno zastupitelstvem, rezervaci vyvedeného výkonu, kladné stanovisko EIA.“


Koncem července se očekává stanovisko Jihomoravského kraje k Rešicím, počátkem září k Horním Dubňanům, platit bude dva roky. V případě, že bude kladné, Aleše Pokorného i ČEZ čeká územní a následně stavební řízení. Stavební uzávěra? Ta vznikla na popud ČEZu a je otázkou, zda se Jaderná elektrárna Dukovany v budoucnu rozšíří směr Rešice. O tom lze pochybovat, vezmeme–li v úvahu, že právě ČEZ tu plánuje větrníky. Pořízení a zprovoznění jedné větrné elektrárny o výkonu 2 megawatty dnes stojí okolo 90 milionů korun. Česká republika se vůči Evropské unii zavázala mít do roku 2020 třináctiprocentní podíl veškeré vyrobené energie z obnovitelných zdrojů.


Kraj Vysočina podporuje výstavbu bioplynových stanic díky stabilnímu příjmu pro zemědělce, energetické zhodnocení biomasy, v plánu je spalovna odpadu. Vysočina má na větrné mapě Česka významné místo. S větrníky se ale pravicové ani levicové vedení neztotožnilo. Důvod? Vysočině jako malebnému kraji zelených kopců by obří větrné elektrárny významně narušily krajinný ráz.