O tom, jaký má společnost strategický význam pro rozvoj Žďárska, hovoří v rozhovoru pro týdeník Vysočina místopředseda představenstva a generální ředitel firmy ŽĎAS Miroslav Šabart.

ŽĎAS je garantem životní úrovně pro tisíce lidí v regionu. Pro udržení 2500 přímých pracovních míst a 200 agenturních je klíčové naplnění výrobních kapacit. Jak na tom v tomto ohledu firma je?

Doba, kdy jsme měli výhledy dva, tři roky dopředu, už je řadu let za námi. To je realita, kterou musíme umět respektovat. Firma, a nejenom naše, vidí dnes na mnohem kratší dobu, než tomu bývalo. V oboru metalurgické výroby se nám daří naplňovat kapacity z měsíce na měsíc. Strojírenskou výrobu máme v tuto chvíli naplněnou na celý rok ze šedesáti procent, do pololetí na devadesát procent a věříme, že celý letošní rok zvládneme bez větších problémů. Nejlepší stav je v nástrojárně, kde máme kapacitu přeplněnou na sto deset procent do konce června letošního roku. Situace s plněním kapacit celé firmy je ale letos lepší, než tomu bylo ve stejném období loňského roku.

Dá se říci, že krize, kterou zaměstnanci vnímali především zkrácením pracovního týdne, je definitivně pryč?

Jsem přesvědčený, že události roku 2009 jsou definitivně pryč a nebudou se opakovat. Čínsky znamená krize nebezpečí, ale také příležitost. V krizi je třeba investovat, aby se firma posunula dál. Proto neustále investujeme do modernizace, řádově stovky milionů ročně. Nesmíme se zastavit. Jen připravení přežijí, slabí odpadnou. To je otázka trhu, stejně jako vlastně podstaty života.

Je pro ŽĎAS dobrým signálem, že celosvětová výroba mírně stoupá?

Je to velmi dobrý signál. A dnes už i Evropská unie začíná vnímat, že průmyslové země v Evropě jsou hlavně strojírenské. Je třeba, aby v Unii byla prioritou podpora firem vyrábějících z oceli. Stejná problematika stojí i před současnou vládou České republiky, která si musí být vědoma jak podpory velkých průmyslových firem, tak i menších zaměstnavatelů, pro které ty velké vytvářejí obchodní i pracovní příležitosti.

Co je klíčové pro úspěch firmy?

Jednoznačně kvalita našich dodávek. Musíme se na trhu prezentovat jako jakostní dodavatel. Musíme ustát i tlak na zkracování termínů, protože dnes se nikdo nerozhoduje s vizí do budoucna, ale jsou to rychlá rozhodnutí zákazníků podle jejich momentálních potřeb. Stavíme hlavně na šikovnosti našich zaměstnanců, na tom, že jsme schopni udělat něco nad rámec naší konkurence.

Je to tedy tak, že kvalita, cena, následný servis jsou pro získávání zakázek nejdůležitější faktory?

Ano. S kvalitou se chlubíme všude. Nemáme problémy s reklamacemi. Ty se pohybují doslova v setině našeho obratu. Cena je samozřejmě otázkou konkurenčního boje, víme, že se při její tvorbě musíme pohybovat v mantinelech, které jsou mezi našimi vlastními výrobními náklady a cenou konkurence. Tam je náš jediný prostor. Těmto podmínkám se musíme umět přizpůsobit a být tak plně konkurenceschopní. Naše servisní oddělení musí být v návaznosti schopné zajistit jak garanční, tak pozáruční servis po celém světě.

Kolik procent výroby firmy ŽĎAS končí na zahraničních trzích?

Zhruba šedesát pět procent výroby jde na export. Nejvýznamnější odběratelé pro nás jsou v Německu a v ostatních státech Evropské unie. Orientujeme se ale i na další země. Velmi důležité jsou pro nás trhy v Rusku, v Argentině, Brazílii, Číně a Indii. Poslední dvě jmenované země mají dnes nejvýrazněji rostoucí ekonomiky. Prvotní cíl je proto rozvíjet obchody právě na jejich trzích. Například v Číně už osm let naše zájmy zastupuje tamní firma na provizní bázi. Skládá se z deseti lidí, kteří prodělali školení ve firmě ŽĎAS a jsou dnes schopni prezentovat značku, ale také dělat menší servis na zařízeních, která jsme do země dodali.

ŽĎAS vyvíjí nové výrobky. Využíváte státní pobídky?

Investiční pobídky samozřejmě využíváme. Vedle řady realizovaných grantových projektů jsme v poslední době získali dotaci na postavení nové hydraulické zkušebny, která je dnes parametrově nejlepší v České republice a jedna z nejlepších v Evropě. Dají se v ní zkoušet veškeré dynamické hydraulické prvky. Další využitou příležitostí bylo získání prostředků na vývoj nového manipulátoru, který jsme postavili v loňském roce v naší firemní kovárně.

Nachází ŽĎAS v regionu vhodné kandidáty do strojírenských pozic?

Máme velmi úzkou spolupráci se Střední školou technickou ve Žďáře nad Sázavou. Studentům nabízíme stipendium a poslední rok praxi ve firmě. V loňském roce jsme takto měli podchycených dvacet čtyři učňů. Významná je také dlouholetá spolupráce s VOŠ a SPŠ ve Žďáru nad Sázavou, stejně tak jako s technickými fakultami vysokých škol v Brně, v Praze a v Ostravě.

Vím, že jste s Krajem Vysočina jednali o převzetí Střední školy technické Žďár nad Sázavou. Jak jednání dopadla?

Stejně jako řada dalších velkých firem v České republice máme zájem o vlastní odborné učňovské zařízení. To jsme v 90. letech předali do správy Kraje Vysočina a nyní usilujeme o jeho získání zpět. Na úrovni vedení kraje jsme o této záležitosti jednali, ale zatím bohužel neúspěšně. O převzetí učiliště však chceme usilovat i nadále. Vzor máme ve své mateřské firmě Železiarne Podbrezová, kde strojírenské učiliště pod její hlavičkou velmi dobře funguje.

O pomoc požádáte údajně i prezidenta?

Je to jedno téma, které chceme otevřít při návštěvě Miloše Zemana v kraji. Věříme v jeho podporu naší snahy o převzetí školy. Příklady máme už i u nás v Česku. Vítkovické železárny i Škoda Mladá Boleslav vzaly strojírenská učiliště pod svá křídla a touto cestou chceme jít i my tady ve Žďáře.

Železárny Podbrezová, majoritní vlastník firmy ŽĎAS, má zkušenosti s duálním školstvím za účasti velké společnosti. Firma vlastní soukromé školy. Jak funguje „slovenský" model v praxi?

Železárny Podbrezová mají pod sebou učiliště. Studenti chodí na praxi přímo do provozu a mají zajištěné zaměstnání. Firma ale zastřešuje i gymnázium, které je rozděleno na sportovní gymnázium, kde studují sportovci, fotbalisté, golfisté, kuželkáři, a potom standardní gymnázium, které připravuje studenty na vysoké školy, hlavně na fakulty technického směru. A opět studenti, kteří absolvují vysokoškolské studium, mají garantované uplatnění ve firmě.

Může tento model fungovat i v prostředí českého středního školství?

Já si myslím, že toto je cesta, jak zajistit mladým lidem pracovní perspektivu, uplatnění na trhu práce. Dnešní studenti, kteří vycházejí ze záplavy škol ekonomického směru, škol zaměřených na cestovní ruch a podobných neperspektivních oborů, vytvářejí pouze armádu nezaměstnaných.

Kolektivní smlouva pro rok 2014 je podepsána. Zaměstnance zajímá především zvyšování platů. Porostou letos ve firmě ŽĎAS?

Kolektivní smlouva je vždy dohodou mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Pro majitele a vedení firmy je u nás partnerem silná odborová organizace. Na základě letošního vyjednávání zůstalo zachování mzdové úrovně minulého roku, zatím bez nárůstu mezd. Ale s tím, že se s odborovou organizací potkáme v červnu letošního roku a podle zakázkové náplně budeme jednat o navýšení stávajících mzdových prostředků.

Záleží tedy na tom, jak se bude ekonomicky firmě dařit?

Samozřejmě. Například v loňském roce se firmě dařilo, přeplnili jsme finanční plán, a tak jsme mohli navýšit o třicet procent vánoční příspěvek, který byl garantován kolektivní smlouvou. V průměru se jednalo o pět tisíc korun na zaměstnance.

Strojírenská firma ŽĎAS je známa velkým množstvím benefitů, které poskytuje svým zaměstnancům.

V řadě dalších firem tolik benefitů a příspěvků opravdu nenajdete. Jeden příklad za všechny. K dnešnímu dni máme dva tisíce lidí, kteří jsou penzijně připojištěni, a firma jim vedle státního příspěvku na důchod také významně přispívá další, rozhodně ne malou finanční částkou.

Jaký je platový průměr ve firmě?

V roce 2013 představoval průměrný výdělek ve firmě ŽĎAS 23 247 korun. To znamenalo nárůst oproti předchozímu roku o 1,03 procenta. V rámci regionu Žďáru si rozhodně stojíme v průměru nejvýše.

Před časem se diskutovalo o plánu vybudovat v kraji velkokapacitní spalovnu odpadu, která měla podle některých informací dokonce vyrůst v areálu firmy ŽĎAS. Co je na tom pravdy?

O tom, že bude velká spalovna v akciové společnosti ŽĎAS, mluvili ale pouze úředníci města. Nikdo se nezeptal přímo firmy, ani vlastníků společnosti ŽĎAS. Ti se na základě doporučení managementu jednoznačně usnesli, že spalovna v areálu firmy ŽĎAS nebude.

To je definitivní odpověď?

Otázka spalovny v areálu firmy ŽĎAS je opravdu uzavřenou kapitolou.

ŽĎAS už léta tradičně podporuje sport ve městě. Který je pro firmu prioritou?

Ve městě Žďár nad Sázavou je celá řada aktivních sportovních oddílů. Všechny nás celkem pravidelně žádají o podporu. My si ale samozřejmě můžeme vybrat pouze některé. Nejvíce tedy podporujeme fotbal. To je také tak trochu dáno i mou osobní angažovaností, protože jsem fotbal sám aktivně dlouhé roky hrál. Z velkých sportů dále přispíváme hokejovému oddílu. Příspěvky do ostatních sportů jsou pak dány aktuálními možnostmi, vždy si ale vymiňujeme, aby část našich sponzorských příspěvků byla použita pro činnost mládežnických oddílů.

ŽĎAS je spojován i s podporou kulturních projektů, ale také třeba zdravotnictví.

Přispíváme na různé nové přístroje do novoměstské nemocnice. Dobře si totiž uvědomujeme, že jsme nebezpečný provoz, ve kterém se stávají úrazy. Proto podporujeme nemocnici, aby se našim zaměstnancům dostalo kvalitní péče. Už jsme pro letošní rok odsouhlasili dva finanční dary pro nemocnici v celkové výši tři sta tisíc korun. Logo firmy ŽĎAS pak můžete vidět i v průběhu roku na řadě kulturních a společenských akcí, na které opět v rámci možností a podle zvážení managementu firmy přispíváme.

V areálu zámku rodiny Kinských je už více než deset roků v provozu Informační turistické centrum ŽĎAS. Víme, že majitelé připravují řadu velkých projektů a změn. Bude v tomto případě vzájemná spolupráce pokračovat?

Po dohodě s rodinou Kinských bude ŽĎAS spolupracovat na rozvoji kulturních akcí v zámku i nadále. Budeme participovat na vytvoření nových expozic, a budeme garantovat ty, které v zámku pod hlavičkou firmy ŽĎAS vznikly Expozice barokního umění ze sbírek Národní galerie v Praze a stálá výstava O životě a díle architekta Santiniho. K přetrhání velmi dobrých vazeb s rodinou Kinských určitě nedojde.

Bude pokračovat tradice odlévání zvonů?

Při zahájení výroby ve firmě ŽĎAS před více než šedesáti lety byl odlit první zvon. Tak vznikla tradice, ve které nadále pokračujeme. Nyní zvony odléváme při slavnostních příležitostech firmy nebo pro naše významné partnery, ale také pro konkrétní obce z regionu, které si je umísťují do svých kapliček a zvonic. Letos se jedná o tom, že vyrobíme zvon pro Hamry nad Sázavou.

Kolik zvonů bylo ve firmě ŽĎAS vlastně odlito?

Dvacet šest zvonů. Vyrobit je ale není nic jednoduchého. Ten proces má svá pevná technologická pravidla. U nás je to o to složitější, že neodléváme ze zvonoviny, ale ocelolitiny. Naši firemní specialisté se ale tuto techniku naučili skvěle, klobouk dolů před nimi.

Firma vlastní i rekreační středisko ve Svratce. Počítáte i nadále s jeho využitím pro léčebné pobyty zaměstnanců?

Nejedná se pouze o rekreační středisko, ale ve Svratce jsme vybudovali kongresový hotel se všemi službami. Investovali jsme do jeho modernizace za posledních pět let okolo padesáti milionů korun. Hotel má nejen nový bazén a sociální zázemí, ale byly také upraveny všechny pokoje. Samozřejmě ho i nadále budeme využívat k rehabilitačním pobytům našich pracovníkům z těžkých provozů, kteří mají jednou za dva roky nárok na bezplatný desetidenní pobyt.

ŽĎAS, Žďár nad Sázavou. Dvě slova, která už více než šedesát let patří k sobě.

Chtěl bych znovu poukázat na to, jak významně jsou navzájem propojeny zájmy velké strojírenské firmy ŽĎAS a samotného města Žďár nad Sázavou. Musíme si uvědomit, že se nejedná „pouze" o dva a půl tisíce zaměstnanců a daňový výnos z jejich výsledků, ale v návaznosti také o rodiny většiny z nich, stejně tak jako o řadu menších firem fungujících ve službách nebo těch, pro které ŽĎAS vytváří další pracovní příležitosti. Pevně věřím, že tento vztah se bude i v budoucnu nadále aktivně rozvíjet.