Pokles stavební výroby však zaznamenaly všechny kraje v Česku, republikový pokles v meziročním porovnání činil 14,1 procenta.

Firmám z Vysočiny se loni do září o 12,5 procenta snížily zakázky na stavby budov, a ještě větším dílemv inženýrském stavitelství, kde objem stavební výroby meziročně klesl téměř o 30 procent. Bylo to způsobeno zřejmě i pomalým čerpáním dotací z nových evropských programů. Z EU předtím plynulo hodně peněz kupříkladu do silnic a modernizace železnice.
V roce 2015 se stavebním firmám sídlícím v Kraji Vysočina dařilo lépe, jejich roční výroba stoupla o 4,9 procenta na 6,38 miliardy.

Statistici sledují základní ukazatele stavebních podniků zaměstnávajících alespoň 50 lidí. Od loňského ledna do konce září v nich na Vysočině pracovalo 3 986 lidí, v porovnání se stejným obdobím roku 2015 jejich počet klesl o 2,1 procenta.

Platy ve stavebnictví se ale navzdory útlumu výroby zvýšily. Pracovníci na Vysočině si v průměru meziročně polepšili o 4,9 procenta na 27 722 korun hrubého měsíčně. Zástupci některých stavebních firem k tomu řekli, že lidem musejí přidávat, aby jim je nepřetáhly průmyslové závody, hlavně ze strojírenství.

V Česku se platy ve stavebnictví loni do září zvýšily o 5,5 procenta na 32 220 korun. Nižší mzdy než na Vysočině dostávali pracovníci v pěti krajích.

VĚRA STEJSKALOVÁ