Na tom se shodli účastníci už 29. ročníku Mlékárenských dnů v Přibyslavi na konferenci ve středu 9. září. V rámci Mlékárenských dnů se v Přibyslavi představují velké mlékárny i farmáři z různých koutů republiky Soutěží o nejlepší mléčné výrobky, které si pak návštěvníci Přibyslavi mohou koupit 12. září na sobotních trzích. Letos se v Přibyslavi setkalo celkem 18 mlékařů, kteří se zabývají zpracováním nejen kravského mléka, ale také mléka ovčího a kozího.

Zatím co v minulých letech na mlékařských konferencích v Přibyslavi zaznívaly hlavně stížnosti a stesky nad zahraniční konkurencí a levnými dovozy, letos mlékaři hýřili optimismem. Jak vysvětlil Jiří Kopáček za Českomoravský svaz mlékárenský, paradoxně za to může koronavirová pandemie. „Nepopírám, že období pandemie bylo náročné. Od března do května pracovali zaměstnanci mlékáren v náročných podmínkách. Osm a více hodin denně v rouškách, v omezeném počtu, protože jejich kolegové zůstali s dětmi doma. Ale i přes tuto krizi dokázali zásobovat náš trh kvalitními mléčnými výrobky a to se vyplatilo,“ zdůraznil Kopáček.

Které mlékárny letos vystavují
* A. W., spol. s. r. o., Loštice
* AGRO-LA, spol. s r. o., Jindřichův Hradec
* BIOFARMA DoRa s. r. o., Ratibořice
* Bohemilk, a. s., Opočno
* Brazzale Moravia, a. s., Tři Dvory
* Dvorský statek Olešenka
* Farma Bezděkov
* Choceňská mlékárna s. r. o.
* Luka, a. s., Vysoké Studnice
* Mlékárna Hlinsko, a.s.
* Mlékárna Olešnice, RMD
* Mlékárna Polná spol. s r. o.
* Moravia Lacto a. s., Jihlava
* NIVA s. r. o., Dolní Přím
* Polabské mlékárny, a. s., Poděbrady
* Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a. s.
* Statek Horní Dvorce s. r. o.
* Tavírna sýrů SALIX s. r. o., Bečváry

V Česku se totiž v době pandemie podle Kopáčka prudce zvýšil zájem o tuzemské mléčné výrobky a to o desítky procent. Stoupl zájem o domácí smetanu, jogurty, máslo a sýry. „V době koronaviru totiž klesl počet výrobků z dovozu, takže zákazníci najednou zjistili, že české produkty jsou stejně kvalitní a začali je kupovat. Doufám, že tento trend vydrží,“ konstatoval Kopáček.

To potvrdila i Věra Dvorská ze statku v Olešence na Havlíčkobrodsku, která provozuje kozí farmu. „Nám se daří dobře. Máme stovku koz, mléko zpracujeme sami a vyrábíme hlavně kozí sýry. V době pandemie zákazníci chodili méně do obchodů, ale začali se naopak víc zajímat o naše výrobky. Požadovali dokonce dovozy našich sýrů domů,“ svěřila se paní Věra.

Zvýšený zájem zákazníků o české výrobky vítá i radní Kraje Vysočina Martin Hyský. „Vysočina byl vždycky hlavně zemědělský kraj. Snad každá pátá kráva v Česku je z Vysočiny. Proto podporujeme domácí produkci a jsme rádi, že se postupně vracíme k potravinové soběstačnosti, například v hovězím mase,“ konstatoval radní. Jak zdůraznil agrární analytik Petr Havel, ukázalo se v době pandemie že stále víc Čechů dá přednost kvalitě před cenou. „Pochopili že není ekonomické ani zdravé mít plnou lednici laciných výrobků, které stejně z poloviny vyhodí. Lépe je kupovat méně, ale kvalitněji. Co mě mrzí, je fakt, že někteří teoretici zdravé výživy opakují padesát let staré nesmysly že živočišné tuky a mléko škodí. Není to pravda. Na konferenci Ministerstva zdravotnictví v Teplicích je jedno z témat právě zdravá výživa. Tam patří zvýšení konzumace mléčných výrobků hlavně u dětí a těhotných žen ,“ podotkl analytik. To že někteří spotřebitelé poukazují na rostoucí ceny mléčných výrobků v obchodech není podle mlékařů jejich vina, ale politika obchodních řetězců.

Domácí produkci, hlavně mléčné výrobky prosazuje podle Gabriely Dlouhé i Agrární komora ČR, která chystá některé projekty například Naskočte na mléčnou vlnu. Je určený na podporu naší potravinové soběstačnosti.

Starosta Přibyslavi o koronaviru: Ovládl nás nesmyslný strach ze smrti

V pořadí již 29. ročník Mlékárenských dnů, kdy se v Přibyslavi opět sejdou známé mlékárny z různých koutů České republiky včetně rodinných farem, se koná již tento víkend od soboty 12. září. Ale i tato akce bude, jak upřesnil za hlavní pořadatele město Přibyslav starosta Martin Kamarád, částečně poznamenaná koronavirovou nákazou. Navíc podle starosty jsou počty nakažených jen jedním z problémů, se kterým se musejí města a obce vyrovnat. Daleko víc obecní samosprávu straší obří státní dluh a ochota lidí vzdát se svých svobodných rozhodnutí v naději, že jejich problémy za ně vyřeší stát a jeho úředníci.

Uvažovali jste o tom, že by Mlékárenské dny nebyly? Některá města a obce zrušila svoje tradiční slavnosti už na jaře, kdy pandemie začala.
Rozhodli jsme se, že Mlékárenské dny pořádat budeme, domácí ekonomiku je třeba podporovat. Průběh Mlékárenských dnů přizpůsobíme aktuální situaci po poradě s hygieniky.

Mlékárenské dny jsou součástí Přibyslavských slavností, kdy začínají a končí?
Přibyslavské slavnosti se konají ve dnech 9. až 13. září 2020. Mlékárenský den je v rámci České republiky ojedinělou výstavou svého druhu. Součástí této výstavy je vyhodnocení a vyhlášení nejlepších mléčných výrobků, které se uskuteční v sobotu na náměstí. V rámci Dne evropského dědictví bude možné navštívit památky: kostel Narození sv.Jana Křtitele, středověkou štolu pod farou, městské muzeum a gotickou věž. Na náměstí bude připraven doprovodný program pro děti. Letos se Mlékárenského dne účastní téměř dvě desítky mlékáren z celé republiky. Z Hlinska, Polné, Poděbrad a samozřejmě domácí Savencia.

Nicméně nějaké změny oproti minulým ročníkům přece jen budou
Vzhledem k tomu, že především malé firmy, které mají minimum zaměstnanců, se obávají karantény, neuskuteční se každoroční ochutnávky ve sklepeních a na faře. Všechny ostatní akce proběhnou bez omezení, včetně trhů. Na návštěvníky Přibyslavi čeká o víkendu bohatý kulturní program a prohlídky místních památek. Gotické věže nebo štoly pod farou.

Ano ve sklepení je tradičně tlačenice. To by se virům líbilo, takže je jasné, že jste sklepení z programu vynechali. Plánujete ale ještě jiná hygienická opatření?
Hygienická opatření budou standardní, odpovídající aktuálním předpisům.

Nicméně nakažených přibývá, jejich počty den ode dne rostou, přitom ještě doznívají ekonomické následky jarní pandemie. Jak ji podle vašeho názoru vláda zvládá.
Víra, že nás zachrání 500 miliard státního dluhu, se projevuje bezhlavým uplatňováním těchto peněz nekoordinovaně a nekoncepčně prakticky kdekoli, vírou v mantru, že podpora spotřeby zachrání naši společnost.

A nezachrání?
Ve výše uvedeném rozpočtovém opatření se vládní opatření projevují v tuto chvíli navýšením strany příjmů o necelých 5 milionů korun, jež jsou jednorázovým příspěvkem státu obcím. Zároveň byly uvolněny do Státního fondu dopravní infrastruktury prostředky, které z větší části dotují stavbu chodníku ve Dvorku. Sto šedesát tisíc na odměny ke mzdě do sociálních služeb už je jen pomyslnou třešničkou na dortu, podtrhující snahu utratit ten dluh našich dětí opravdu do mrtě.

Takže by to chtělo jiný systém
A tím vůbec nehodnotím to, za co a jak měly být odměny vyplaceny, protože to by bylo na samostatný rozbor, možná, tedy určitě, spojený ruku v ruce s tím, jak jsou sociální služby financovány dlouhodobě. Homo sapiens se člověkem moudrým nazývá podle mne také proto, že se dokáže poučit. Blíží se podzim a zdá se, že se snažíme vrátit do jarních kolejí. Od doby, kdy jsme o tom pověstném viru nevěděli prakticky nic, jako bychom se nedokázali poučit.

Povinné roušky v dopravě a na úřadech, v prostorách škol. Jsou tato omezení účinná a nutná nebo by měl spíš nastoupit zdravý rozum? Snaha dodržovat hygienu a když se necítím dobře, zůstanu doma a léčím se…
Místo abychom rozhodování o užití roušek, dezinfekcí, odstupů a podobně, nechali na rozhodnutí a odpovědnosti jednotlivců, či jednotlivých organizací, firem, podnikatelů, chystáme se opět páchat dobro pomocí zákazů a nařízení. A protože na zákazy a nařízení nelze uplatnit prostá logika, ale musí se použít „stejný metr“, výsledek pak bolí.

Nicméně heslo jarní pandemie koronaviru zní: Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě..
Ano, rouška může snížit riziko při bezprostředním krátkodobém kontaktu, takže ji chápu jako návštěvník obchodu, kterým proběhnu za deset, patnáct minut, nechápu ovšem, proč se v ní má dusit osm hodin nebohá prodavačka, která je ve stejném prostoru minimálně osm hodin, takže viry, jejichž je případným původcem, skáčou jako míč po celém prostoru. Myšlenka, že děti ve školách budou na chodbách roušky užívat a ve třídách ne, je stejně zábavná, kdyby tedy nešlo o zdraví dusících se dětí, jako myšlenka, že si v hrnci při vaření osolím jen pravou polovinu polévky.

Ovšem někteří lidé mají z koronaviru o kterém slyší tolik protichůdných názorů skutečně strach a roušky považují za jednu z možností ochrany svého zdraví a života.
Ovládl nás nesmyslný strach ze smrti, přesto, že je statisticky dokázáno, že zemře sto lidí ze sta. Tím neříkám, že nemáme dělat prevenci ve formě individuální opatrnosti, ochrany klientů hromadných zdravotnických a sociálních služeb, neříkám, že nemáme přemýšlet o tom, koho, včetně sebe, můžeme svým jednáním ohrozit. Chci jen říci, že tohoto iracionálního strachu se chytli lidé, kteří ucítili možnost s námi hýbat jako s loutkami, z roušek udělali obušek, a vyhovuje jim manipulovat společností. Nás, kteří často a rádi popíjíme, kouříme, hýbeme se často jen, když si jdeme zakrojit do ledničky bůček, najednou vyděsí, pohorší a paralyzuje člověk bez roušky?

Takže kde je podle vás ten zásadní problém?
Náš zásadní problém nespočívá v ohrožení virem, ale v ohrožení vírou, že většinu našich průšvihů, životních problémů a peripetií vyřeší stát, politik, úředník. Tak nějak logicky jsme předávali naše drobná životní rozhodnutí státu, až jsme přestali být ostražití. Proč se mám já rozhodovat, jestli půjdu do hospody, kde mají nepořádek a špínu, kde mi natočí „podmíráka“ nebo do druhé, čisté a útulné, možná o něco dražší. Vždyť to za mne může vyřešit úředník hygieny a obchodní inspekce! Společně s každou osobní volbou jsme ale státu odevzdali vždy kousíček své osobní svobody. Zašli jsme tak daleko, že už nepotřebujeme někam směřovat, ale stačí nám jen přežít vlastní život bez rizika, bez vzrušení. Možná tak s emocí zprostředkovanou televizní obrazovkou, či rozvášněnou facebookovou diskuzí. Ale přežít co? Vždyť umírá sto lidí ze sta