Sklizeň prodražily deště, obilí je sice dost, ale nízké kvality

17.9.2014

Žďársko - Ještě přibližně půl procenta úrody zbývá v následujících dnech sklidit zemědělcům na Žďársku, již nyní však mohou začít bilancovat. Například obilí se sice urodilo hodně, nicméně s jeho kvalitou je to horší.

Ilustrační foto. | Foto: Deník/Karel Pech

„Průměrný výnos 6,1 tuny z hektaru u obilovin je nejvyšší, ale kvalita je velmi nízká," potvrdil ředitel Okresní agrární komory ve Žďáře nad Sázavou Václav Špaček. Dodal, že u sladovnických ječmenů a potravinářských pšenic je méně partií použitelných pro mlýny a sladovny a u žita je kvalita velice rozdílná. Jakost krmného obilí je na přijatelné úrovni.

Celkem bylo do poloviny září sklizeno 24 484 hektarů obilovin, ke sklizni jich bylo 25 630 hektarů. Z polí se svezlo 155 962 tun obilí.

Zemědělci na Žďársku měli letos ke sklizni 12 228 hektarů ozimé pšenice, sklidili 12 105 hektarů. Jarní pšenice byla sklizena ze sedmadevadesáti procent, ozimý ječmen kompletně, stejně jako ječmen jarní, žito, oves a triticale hybridní kříženec žita a pšenice. „Prakticky je sklizeno a to, co zbývá, už jsou jenom promile, které někde ještě sklidí a jinde zaorají, protože deštivé počasí během sklizně ji zkomplikovalo," připomněl Špaček letošní nepřízeň počasí, která zemědělcům přinesla řadu problémů spojených s vyššími finančními náklady. „Rostou náklady na média použitá k dosoušení a rovněž naftu při sklizni enormně zamokřených pozemků," dodal Václav Špaček. Kvůli dešťům je v některých částech okresu problematická i sklizeň slámy.

Všechno z polí už mají pod střechou ve statku Mitrov na Bystřicku. „Většinu obilí se nám podařilo sklidit ještě před dešti, zbytek pak mezi dešti. Většinu obilí používáme pro krmení našich zvířat, takže snížená kvalita nás nepostihla tolik jako zemědělce, kteří produkují potravinářské obilí. Ztráty samozřejmě ale byly, protože ve vlhku začalo obilí v klasech klíčit a kvalita klesla," uvedl ředitel statku Mitrov Aleš Hatlák.

Zemědělci ale za své výpěstky dostávají stále méně. „Výkupní ceny u potravinářského a krmného obilí klesají. A není to jen u obilí, například sklizeň řepky s výnosem 3,9 tuny z hektaru je v okrese historicky nejvyšší, ale cena i zde šla v průběhu sklizně dolů," upřesnil Špaček.

Před sklizní se například řepka vykupovala za více než deset tisíc korun za tunu, v průběhu sklizně ceny na plodinové burze klesly. „Jakmile začala sklizeň řepky a ukázalo se, že výnosy budou vysoké, výkupní ceny spadly, nyní se pohybují něco přes osm tisíc korun za tunu," uvedl Václav Špaček.

Jak bude vypadat nadcházející sklizeň brambor, není ještě zřejmé. „Zatím trh zásobují rané brambory z Polabí, jejichž sklizeň se letos prodloužila, u nás se začíná sklízet sadba," dodal ředitel žďárské pobočky agrární komory. Otázkou zůstává, jak moc budou brambory sadbové i konzumní, které leží v dešti přesycené půdě, poškozeny, na což má vliv jak lokalita, tak druh pěstovaných brambor.

-------------------