Provádějí se v nich rukodělné činnosti, montáž elektroniky, úklidové či kontrolní práce; zdravotně postižení mohou pracovat i v prádelně nebo ve výrobě těstovin. Jejich provozovatelé uvedli, že kvůli chystaným změnám v poskytování státního příspěvku budou od ledna příštího roku taková místa spíš ubývat.

"Od Nového roku se chráněné dílny budou dostávat do velkých problémů a jsem přesvědčen, že jich velká část skončí," řekl Miloš Havlík, ředitel sdružení Fokus Vysočina. Fokus provozuje osm chráněných dílen, což je nejvíce na Vysočině. Pracuje v nich až 70 duševně nemocných nebo mentálně postižených lidí.

Havlík uvedl, že podmínky pro provoz dílen se zhorší kvůli novele zákona o zaměstnanosti, která je součástí reformy veřejných financí. Novela chce zabránit zneužívání státní podpory. Podle Havlíka ale pak nebudou mít chráněné dílny dost peněz na provoz, například na nákup materiálu nebo mzdy terapeutů.

Podle Havlíka Fokus chce lidem především pomoci vrátit se do běžného života. Pracovní místa v podnicích a institucích pro ně vyhledává v projektu, který podpořila i EU. Pobyt v chráněné dílně je pro zdravotně postižené důležitým mezistupněm, uvedl.

Dispečerem i na vozíku.

Obavy z dopadu novely má i brněnské výrobní družstvo Horizont, které na Vysočině provozuje dvě chráněné dílny se 60 pracovníky na Jihlavsku. "Zasáhne nás to velice," řekla místopředsedkyně Hana Delínová. V dílnách se vyrábějí těstoviny a provádějí se elektromontážní práce.

Zástupci úřadů práce v kraji potvrzují, že financování chráněných dílen je nyní někdy zneužíváno. Například podnikatel uzavře pracovní smlouvy se zdravotně postiženými lidmi s tím, že budou pracovat doma. Práci jim skoro neshání a vyplácí jim nejnižší přípustnou mzdu. Od státu pobírá více než dvojnásobný příspěvek, ačkoliv na rozdíl od klasických dílen nemá další náklady s provozem.

Zatímco celková nezaměstnanost v kraji dlouhodobě klesá a přibývá volných pracovních míst, počty lidí se zdravotním handicapem v evidencích úřadů práce se za poslední rok skoro nezměnily. Na konci letošního září v kraji nemělo práci 3350 zdravotně postižených. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v kraji již představuje jednu pětinu, zatímco před rokem byl nižší skoro o tři procenta.