Jako hlavní surovinu na výrobu pelet zpracovává veškeré piliny a hobliny z tamní pily.

Nový provoz vyrobí ročně na 55 tisíc tun pelet z pilin a hoblin. Stavba peletárny přišla na 7,7 milionů euro, což je v přepočtu asi 200 milionů korun. Výstavba byla zahájena během léta loňského roku, se spuštěním výroby se začalo na podzim roku letošního. Výrobu pelet zajišťují dva speciální lisy, které dokážou zvládnout až 10,4 tuny pelet za hodinu.

„Největší odbyt pelet je především v zahraničí, v Rakousku a Itálii, zbytek dodáváme na český trh," informoval ředitel Pavel Urban. Do budoucna by to mohla změnit tzv. kotlíková dotace v rámci které bude v České republice nutno vyměnit až 350 tisíc nevyhovujících kotlů.

„Majitelé rodinných domků mohou získat na výměnu starého kotle za peletový částku až 127 500 korun, kterou bude přispívat stát." podotkl ředitel Urban.

Tím by se mohla spotřeba pelet v České republice zvýšit. Výroba prochází složitým procesem, který zahrnuje sušení surovin – pilin z pilařského zpracování dřeva, dále pak přidání jednoho procenta škrobu a následnému lisování peletek. Posledním krokem celého procesu je balení a expedice k zákazníkovi. Peletky jsou expedovány v patnácti kilogramových pytlích, ve velkoobjemových, jednu tunu vážících pytlích, anebo volně sypané do cisterny.

Lisování hlídá automat

Chod celé lisovací peletové linky hlídá automat. Jen pro zajímavost, teplota v peletových lisech se pohybuje kolem sta stupňů Celsia.
Podle ředitele Urbana vedla Storu k výrobě pelet hlavně snaha zvýšit objem produktů s přidanou hodnotou, zlepšit profitabilitu a využít maximálně možností nové kogenerační jednotky (zdroj tepla a elektrické energie pro výrobu).

Výrobu pelet by ale podle Urbana nebylo možné ve Stoře zahájit, nebýt vlastní kogenerační jednotky. „O výrobě pelet jsme uvažovali již šest let zpátky, ale naše plány nakonec ztroskotaly na nedostatku tepelné energie potřebné k sušení pilin," konstatoval ředitel. Kogenerační jednotka, která zajišťuje Stoře energetickou soběstačnost, se začala stavět v roce 2012.

První zážeh kotle se uskutečnil v roce 2013, kolaudace byla ještě téhož roku na podzim. Do stavby investovala Stora 20 milionů euro.
Centrem elektrárny a teplárny je vysokovýkonný kotel a turbína, vše řídí a kontroluje počítač, k obsluze stačí jeden zaměstnanec. Jako topení slouží biomasa, tvořená z 90 procent smrkovou kůrou z vlastní produkce, zbytek jsou piliny, hobliny a zelená lesní štěpka. Tento moderní provoz spotřebuje 100 tisíc tun suroviny za rok.

Podle ředitele Urbana pokrývá produkce elektrárny denní spotřebu celého závodu.

„Tím se uzavírá pomyslný kruh naší ekologické i ekonomické soběstačnosti. Topivo máme vlastní, elektřinu vlastní, popel vyvážíme na skládku, ale pokud projde ekologickým testem, bude moci být používán jako hnojivo na pole," zdůraznil hlavní energetik závodu pan David Dub. S ročním objemem 950 000 kubíků pořezané kulatiny patří ždírecká pila mezi největší v České republice.