Aktuální sezonu si pochvalují například v Kozlově na Velkomeziříčsku. „Sezona pro nás byla dobrá, ale stále nekončíme, budeme pálit zhruba ještě měsíc,“ uvedl majitel tamní pálenice Karel Eliáš. I do pálenice v Kozlově loni v létě vozili lidé nejdřív hodně třešní, později mezi zákazníky převládli lidé, kteří chtěli vypálit kvas ze švestek.

„Některý rok se stane, že žádné švestky nejsou a lidé pálí jablka a hrušky. Teď to ale byly většinou švestky,“ dodal Karel Eliáš.

Bylo lépe

Jako podprůměrnou vnímají sezonu v pálenici firmy Sagras v Bystřici nad Pernštejnem.

„Záleží na úhlu pohledu. V dlouhodobém hodnocení, třeba za poslední desetiletí, to byl letos spíš nižší průměr. Ale ve srovnání s tou předchozí sezonou, která byla velice špatná, je letos jakýkoliv nárůst úspěchem,“ vysvětlil Vlastimil Malíček z pálenice společnosti Sagras. I tam ještě pálí. „Dokud budou mít lidé zájem, budeme pálit. Zatím to bylo tak půl na půl, peckoviny i jádroviny, nedá se říct, že něco převažovalo,“ dodal Malíček.

Fajnšmekři, kteří si chtějí svoji pálenku ještě vylepšit, ji ukládají do dřevěných soudků, kde během zrání dostane nezaměnitelnou chuť. „Pálenka může zrát nejen v dubových sudech, ale třeba i v akátových či ze třešňového dřeva. Z různých sudů chutná různě,“ uvedl Jaroslav Beránek ze stejnojmenného žďárského obchodu se zbožím bednářským. Navíc prý uskladnění v soudcích, ve kterých by měla pálenka ležet aspoň půl roku, značně vylepší i destilát, jenž se tak úplně nevyvedl.

V roce 2011 bylo podle údajů Celního ředitelství Brno ve všech pálenicích v Kraji Vysočina vyrobeno 176 tisíc litrů ovocných destilátů se sto procenty lihu.

„Převedeno na běžnou padesátiprocentní pálenku jsou čísla dvojnásobná,“ upozornila mluvčí celního ředitelství Lada Temňáková. Doplnila, že celníci zatím s vysočinskými pálenicemi neměli zásadní problémy.