Na jedné straně stojí firmy, které denně využívají letiště v Jihlavě Henčově ke svému podnikání. Ty volají po tom, aby na letišti co nejdříve vznikla zpevněná vzletová a přistávací dráha. Současný stav považují za ostudný.

Na straně druhé jsou obyvatelé okolních obcí, jako je Měšín či Velký Beranov, a také obyvatelé přilehlých městských částí, kteří se podepisují pod petici proti modernizaci letiště. Ti se obávají zvýšené ekologické zátěže po modernizaci a zpochybňují potřebnost dráhy za více než šedesát milionů korun. Obě skupiny se sešly v závěru uplynulého týdne v jihlavském DIODu, aby si vzájemně vyjasnily svá stanoviska.

Investorem nové dráhy bude město Jihlava ve spolupráci s Krajem Vysočina. Náklady na vybudování dráhy dlouhé 1 300 metrů a široké 23 metrů, stejně jako investice na zpevnění připojovacích ploch k provozním budovám, si budou dělit město i kraj rovným dílem. Obě samosprávy od modernizace očekávají, že se Jihlava i Vysočina stanou přitažlivějším místem pro firmy a jejich investice a v neposlední řadě půjde o přínos v oblasti leteckého turismu.

Výrobce lehkých sportovních letadel Jihlavan Airplanes používá jihlavské letiště pro testování nových letadel a k testovacím letům se zákazníky. Podle ředitele firmy Romana Jabůrka je nyní nezpevněná dráha letiště šest měsíců v roce nepoužitelná. „Zalétávat letadla na rozoraném poli je nesmysl. Proto v době, kdy pro to nejsou v Jihlavě podmínky, využíváme letiště se zpevněnou dráhou v Českých Budějovicích," uvedl Jabůrek. Dodal, že pro další působení firmy je zpevněná vzletová dráha zásadní.
„V případě, že v Jihlavě vznikne nová dráha, chce majitel v blízkosti letiště postavit montážní halu o rozloze pěti tisíc metrů čtverečních," dodal Jabůrek. V opačném případě se přestěhuje někam, kde už dráha je, třeba do Českých Budějovic či Hradce Králové.

Nyní ale výstavbu zpevněné plochy brzdí problémy s pozemky, na kterých má dráha být. Město proto muselo zastavit také výběrové řízení na firmu, která by dráhu postavila. „Pozemky jsou v tuto chvíli blokované nařízením vlády z loňského roku," nastínil paradox náměstek jihlavského primátora Jaromír Kalina (KDU-ČSL).
Pozemky má Ministerstvo dopravy blokované rovněž kvůli stejné věci, kvůli které je potřebuje město Jihlava. Přesto nebude jednoduché pozemky od ministerstva pro záměr získat.
Nařízení vlády stanovuje rezervy státní pozemků, pro to, aby mohly být uskutečňované rozvojové priority státu. Město o vydání pozemků s Ministerstvem dopravy od podzimu loňského roku jedná. Nabízí se dvě varianty řešení. „Pokusíme se přesvědčit ministerstvo o výjimce, to bychom pozemky mohli získat v průběhu letošního léta," připustil jedno možné řešení Kalina.
V druhém případě by město muselo čekat na konec roku, kdy by mělo být nařízení vlády zrušeno a pozemky by začátkem roku 2016 přešly pod pozemkový úřad. Poté je město bude moci získat.

Proti modernizaci nového letiště ovšem stojí asi šest stovek lidí, kteří se podepsali pod petici. Jde většinou o lidi, kteří žijí v nedalekém Měšíně, Velkém Beranově anebo v jihlavské části Henčov. Ti se obávají zvýšené zátěže, kterou může provoz letiště po modernizaci na obce přenést.
Autorem petice je Martin Švec, mladý občan z Měšína, který upozorňuje na to, že od počátku neexistuje diskuse s občany na toto téma. „Dále máme strach z vlivu na životní prostředí a pochybujeme o ekonomické smysluplnosti projektu," představil hlavní body petice Švec.
Podle něj je projekt zbytečně moc nákladný a město by se mělo zabývat tím, kdo bude dráhu reálně využívat a zda by nebylo dobré oslovit jako partnera některého ze soukromých subjektů, které budou letiště využívat.

O tom, zda je zpevněná dráha potřeba, ovšem pochybuje i současný dlouholetý provozovatel henčovského letiště, kterým je Aeroklub Jihlava. „Dostavba zpevněné dráhy na letišti v Henčově v podobě, jak je uvažovaná v projektu, nepatří mezi aktuální priority aeroklubu. Ten se nepovažuje za cílovou skupinu, která by měla z projektu profitovat," uvedl v prohlášení místopředseda Aeroklubu Jihlava Marian Širmer.

Aeroklub přesto respektuje zájmy města a kraje a projektu nebrání. Zároveň nabízí zkušenosti vyplývající z dlouholetého provozu letiště. „Poukazujeme na to, že cesta ke krajskému letišti nekončí s pevnou dráhou, ale je potřeba počítat s vybudováním další infrastruktury a poskytováním služeb, a na to budou nutné další investiční a provozní prostředky," upozornil Širmer.
Podle projektanta by na letišti mohla přistávat a vzlétat letadla do nosnosti 11 tun s rozpětím křídel do 24 metrů a posádkou o maximálním počtu 42 lidí. Rozhodně by nebylo možné na jihlavském letišti uskutečňovat klasické charterové lety pro stovky cestujících.