Právě takové stromy měli majitelé lesů odklidit do konce března. Ne všichni to však stihli.

Jsou mezi nimi drobní vlastníci, kteří například nežijí v postižené lokalitě nebo les zdědili a nestarají se o něj, ale také majitelé rozlehlejšího majetku, na jehož péči při napadení kůrovcem očividně nestačí. „Rozsah poškození stromů suchem a následně kůrovci z roku 2015 byl tak výrazný, že ani velké lesní majetky neměly ke konci března nulový stav," potvrdil Jaroslav Kotrba z odboru životního prostředí v Moravských Budějovicích.

Výzvy k odvezení napadeného dřeva a jeho zpracování, aby brouci v něm zahynuli, a nedali tak základ vývoji dalších generací, přišly jen na Moravskobudějovicku desítkám vlastníků. Podobné to bylo na Náměšťsku i v oblasti spravované Městským úřadem v Třebíči.

Úředníci hodlají ty nezodpovědné k odtěžení vyzývat dál. Ne však donekonečna.

Několikatisícové pokuty

Za nesprávné hospodaření v lese hrozí vlastníkům až statisícová pokuta. Tato maximální se uděluje výjimečně, běžnější jsou sankce v řádu tisíců a desetitisíců korun.

„Přihlédneme na snahu každého. Pokutovat proto začneme ty největší ignoranty, kteří nedbali písemných výzev a nedělali nic. Skutečně nerad bych dával pokutu těm, kteří se snažili, v lese třeba celou zimu pracovali, ale zrovna v době kontroly neměli odtěženo něco, na čem se napadení kůrovcem objevilo až třeba v posledních dnech," přislíbil vedoucí třebíčského oddělení správy lesů Ivan Jupa. „Budeme se snažit být spravedliví, i když jsme si vědomi, že absolutní spravedlnost nebude v praxi možná, protože vlastníků je hodně," podotkl.

Krajský úřad doporučil městským úředníkům pokutovat vlastníky až za vylétnutí mladých brouků a napadení dalších stromů, což se už na některých místech děje. „Ve čtvrtek jsem při pochůzce viděl navrtané stromy lýkožroutem lesklým a od kolegů mám zprávy, že na slunných místech už vylétly i další druhy kůrovce," upozornil Ivan Jupa.

Na to nečekali státní Lesy ČR a jejich revírníci, kteří napadené stromy i v soukromých porostech vyhledávají a označují. Ještě před rojením kůrovců rozmístili do míst s největším rizikem dalších škod, takzvaných ohnisek, plastové lapače, do kterých mladé lýkožrouty lákají za pomoci speciálního feromonu. Dalším opatřením jsou lapáky, tedy pokácené stromy, které slouží jako návnada.

Škody a další oběti

Státní lesy takto jen na Třebíčsku obětovaly 3 962 zdravých stromů. „Nejvíce lapáků bylo položeno na revíru Radkovice 691," podotkla mluvčí podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

V celé zemi revírníci rozmístili 200 tisíc takovýchto lapáků a 36 tisíc plastových lapačů. Náklady na to přesáhly 130 milionů korun.

Taková je cena za snahu o další nešíření kůrovce v lesích.

Výhled na letošní rok se u jednotlivých odborníků různí. Někteří tvrdí, že loňský tlak lýkožrouta na lesy nemusí být největším a letos dojde k ještě výraznějším škodám. Jiní se snaží být v odhadech umírněnější. „S určitostí nevíme, jaké počasí bude zítra ani za týden, takže nemůžeme s jistotou říct, že se kůrovec rozšíří. Bude záležet na mnoha faktorech. Pokud by ale bylo sucho, byl by to problém," podotkl lesní správce Lesů ČR na Třebíčsku Aleš Rusek.

„Napjatě očekáváme průběh jara, zda přijdou deště, které by stromy posílily," dodal k tomu Jaroslav Kotrba.

Sucho a houby

Kůrovci napadají zdravé dřevo stresovaných stromů. Stresem může být v tomto případě sucho nebo třeba cizopasná houba václavka.

Situaci zhoršuje fakt, že pokud mladí brouci už v některé lokalitě vylétli a napadli další stromy, pozná se to jen těžko.

Lehce přehlédnutelným důkazem toho jsou například drtinky na takzvané patě stromů, tedy na zemi blízko kmene. Značí to, že brouk někde v koruně už do stromu pronikl. Dalším může být prořídlé jehličí. „Říká se tomu, že strom má omezený asimilační aparát. Koruna přitom není tak bohatá, jak jsme zvyklí," podotkl Ivan Jupa.